Medová noc
Honey Night
Réžia:
Ivo TrajkovScenár:
Ivo TrajkovKamera:
Milorad GlusicaHudba:
Toni KitanovskiHrajú:
Nikola Ristanovski, Verica Nedeska, Nina Jankovič, Refet Abazi, Mitko Apostolovski, Branko Beninov, Kryštof Hádek, Igor Angelov, Gorast Cvetkovski (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Noc bezMoci je adaptací filmové povídky českého spisovatele a scénáristy Jana Procházky s názvem Ucho. První adaptací této povídky byl stejnojmenný černobílý film režiséra Karla Kachyni z roku 1970 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou, který byl ihned po dokončení zakázán a premiéru měl až roku 1990. Stejně jako Kachyňův film, i Noc bezMoci je komorním dramatem, které ukazuje politiku jako sféru plnou intrik, lží a nedůvěry. Hlavního hrdinu, náměstka ministra, líčí jako člověka ovládaného strachem a oportunismem. Děj se tentokrát odehrává v Makedonii 90. let a ve vile prošpikované odposlouchávacím zařízením se dohadují Nikola Ristanovski a Verica Nedeska. Snímek stojí na výborném herectví obou hlavních protagonistů a na přesném vystižení paranoidní atmosféry. Látka tak dává smysl i v současnosti, kdy se sice změnily režimy i technologie, ale zákulisní principy zůstávají stejné. (i/o post)
(viac)Videá (1)
Recenzie (27)
I když je Procházkova předloha přenesena do jiných podmínek a jiného času, film je svou atmosférou hodně blízký Kachyňovu Uchu, což podle mne podtrhuje obecnější platnost ztvárněné problematiky, která přesahuje hranice i režimy. Právě schopnost zasazení látky do jiných poměrů, aniž by jakkoli utrpěla její přesvědčivost i stálá aktuálnost, krásně dokumentuje, že mechanismus moci se v žádném systému v podstatě nemění – intriky, oportunismus, korupce, bezohledný kariérismus atd. zkrátka politikou silně prorůstají v jakémkoliv režimu, přičemž moc chutná všude podobným typům lidí, pro něž morálka, snad až na hodně vzácné výjimky, je jen prázdná floskule pro naivní snílky. Skvěle vystavěný snímek, který netrpí ideologickým schematismem a je proto i nadčasový, stejně jako Procházkova předloha. Oba hlavní představitelé svými přesvědčivými výkony výrazně podpořili vyznění filmu a nijak nezůstali ve stínu Radka Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové v kdysi trezorovém Uchu. ()
Já sice chápu, že v Makedonii nikdo o Kachyňově Uchu neví, ale přece jen tu z čistě českého pohledu vidím nulovou invenci. Časový posun přes tři dekády (ani zeměpisný) nezměnil většinu replik, a dokonce i mnohé tváře jsou podobné. Fakt se změnil jenom jazyk. Fascinuje mě, že jako scenárista je uveden Ivo Trajkov. Pro mne jen kuriozita. ()
"Pojďme si lehnout." Bohdalová a Brzobohatý zůstali nepřekonáni, ale ani Nedeska s Ristanovskim nebyli nepřesvědčiví, i když z podstaty své role na sebe větší pozornost strhla představitelka upovídané Anny. Mě si však tento film získal především svou vizuální stránkou, k jejímž nejsilnějším momentům určitě patřily precizně nasvícené černobílé flashbacky hlavního hrdiny, které jakoby připomínaly Kachyňovo "Ucho". Ovšem pochválit bych měl také hudebí doprovod, jehož jazzový základ dobře dotvořil atmosféru tohoto snímku. ()
Ucho jsem viděl, i když je tomu už hodně dlouho, takže můžu srovnávat. Ale otázkou je, zda si oba snímky vůbec zaslouží srovnání. Oba se odehrávají v jiné zemi, v jiných politických systémech a hlavně v úplně jiné době. Bohdalová s Brzobohatým byli výborní. A hlavní herci zde také. Za zmínku, kromě hereckých výkonů stojí především výborná kamera. Nelze se ale divit, že českým divákům "přiroste" k srdci spíše česká verze. Makedonská historie je nám přeci jen poněkud vzdálená, ač si musíme střízlivě přiznat, že tohle se tady dělo v devadesátých letech a na počátku milénia také, když se mafiáni dostali k moci a politici jimi byli ovládáni nebo ovládali druhé, takže jaképak copak. ()
Na Ucho film nemá. 1) S Uchem snímek srovnání nesnese, protože postrádá naléhavost sdělení, dobovou atmosféru i společenský přesah._____ 2) Zaujala mě režisérova žena, 37letá Makedonka Verika Nedeska (výborně napsaná i zahraná manželka Anna)._____ 3) Přesný koment: gudaulin****. ()
Reklama