All My Compatriots
Réžia:
Vojtěch JasnýScenár:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (viac)Obsahy(1)
Film, ktorého dej sa odohráva v rozpätí viac ako desať povojnových rokov, je umelecko kritickým pohľadom na osudové zmeny českej dediny v tomto období, ktorej pohodou dýchajúca atmosféra sa končí na jar v roku 1948. Dedinčania sa delia na dva nezmieriteľné tábory, kedy sa do novopečení funkcionári dostávajú do sporu s miestnymi sedliakmi. Keď v úsilí o združstevňovanie dediny nepomáha agitácia, obetným baránkom sa stáva sedliak František, ktorý vytrváva vo svojom presvedčení aj keď už ostatní zlyhali. (STV)
(viac)Recenzie (582)
Jeden z najlepsich filmov, co sa tyka kolektivizacie 50. rokov a zakladania JRD/JZD. Scenar slape na 100 %, k tomu skvele herecke vykony hercov /vedie Mensik u mna ..../. Ukazovanie hroz komunistickeho stalinistickeho systemu 50. rokov v plnej nadhere, kde sa ukazuju prave charaktery. Dovolim si tvrdit, ze po Vavrovom Kladive na carodejnice a Herzovom Spalovacovi Mrtvol mozno aj najlepsi film byvaleho Ceskoslovenska. Bez najmensich vycitiek svedomia 95 % ()
Tyhle filmy a Františkové jsou pro mě strašně důležitý. Člověk si vždycky uvědomí, že jednoduše nemůže upustit ze svých hodnot, svého přesvědčení, byť má doma slepýho tátu, děti, ženu atd, radši chcípnout než se ohnout. Škoda, že se nikdy nedozvím, co se honí hlavou všem těm převlíkačům kabátů, oportunistům, kolaborantům (bez ohledu na dobu a režim), když se jim takhle pěkně nastaví zrcadlo. Asi si zoufalci společně s Bróďou na konci řeknou "co bylo, bylo" a jedou dál svůj nehrdej a křivej život. Ono napsat čistokrevný hajzly a nechat je kurvit svět je snadný jako sbalit šlapku v Lambu, ale zlo vyvěrající až jako vedlejší produkt doby, odolávání odsaď posaď, víra ve starý dobrý časy a pokud to jde zbavení se odpovědnosti a nechání toho kříže zase na nějakýho naivního blbečka... Hrabalovská poetika, lyričnost vesnice proti závažným tématům v pozadí v kombinaci s extrémně vydařenou formální kumštařinou a hraním - to je pro mě snadno ohodnotitelný jako naprostá elita československýho filmu ever. ()
"Dobří lidé odcházejí brzy a potvory jsou tu věky." Chtělo to velkou osobní statečnost natočit pravdu a "jen" obrazově a myšlenkově úžasně ztvárněná pravda stačila k tomu, abychom tu měli jedno ze zásadních děl české kinematografie. Pro mě poněkud hůře stravitelné (na jeden zátah jsem jej zhlédl poprvé včera), ale uznávám, že jinak výjimečné dílo, mnohdy tím, co ani řečeno nebylo. ()
Poetický ze začátku i humorný, ale posléze už spíše smutný obraz života v jednom městěčku či vesnici v 50.letech. Herecké výkony naprosto sedí, je to až téměř dokonalý, jak se povedlo vybrat obsazení. Velice drsná doba tenkrát. Kdo nepodepsal toho dostali. Můžeme být rádi , že žijeme dnes. ()
Nechutně pravdivý pohled na vesnici a její vývoj (v myšlení nulový) během ranného komunismu u nás. ()
"Marketa Lazarová" na přelomu 50. let 20. století. Míním tím určitou stylizaci natáčení a pojetí. Zřejmě to byl tzv. filmgeist - duch filmu let šedesátých ... a to nejen v Čechách. Fotografické záběry přírody vycizelované až k pastorálním idylám, tklivá, zneklidňující, rozervaná nebo naopak skoro cirkusová hudba, dlouhé záběry všeho a ničeho, obdivování prostého života i prostých lidí, filosofující promluvy - to je jen krátký výčet tahů štětcem, kterými tvořili svá plátna dnes již legendární mistři té doby - plátna, která část diváků dnes oceňuje jako nedostižná nebo přímo božská, část zase jako absolutně nekoukatená a nestravitelná. ___ Napodruhé jsem tento film vnímala lépe, než prvně, ale zároveň ve mně dozrálo pevné přesvědčení, že kdyby se to natočilo epicky, nikoliv poeticky, zasáhlo by to diváky mnohem silněji - někdy je totiž nutné říkat pravdu života tak, jak je - bez básnění. ()
Těžko říct, jestli bych se na Rodáky někdy podívala, kdyby se nenaskytla ta smutná záležitost s úmrtím Radoslava Brzobohatého. Filmům z II. světové a komunistické éry se vyhýbám z jednoduchého důvodu. Není mi po nich valně. Všichni dobří rodáci mi zase způsobili ten podivný pocit u srdce. Kromě příběhu je tu velké množství krásných filmových záběrů (dvorek pokrytý husím peřím, František vracející se domů, zastřelení "srnce"). A jsem ráda, že žiju teď. I když ten život na venkově bez techniky, bez médií. Přijde mi to jistým způsobem mnohem hezčí než teď (bez všech těch politických věcí). ()
K srdci mi přirostlo mnohem více českých filmů, ať už pojednávali o následcích války, komunismu, mezilidských vztazích či o osobnosti obyčejného českého člověka... Přesto se mu v něm podařilo udělat místo jako filmu, který rovnou měrou zahrnuje vše výše zmíněné, navíc s výborným obsazením, a ke kterému se díky jeho poselství budu určitě často vracet... ()
Veľmi kvalitný film, ktorý by nemal zapadnúť. ()
Vedle Spalovače mrtvol nejlepší český film všech dob... ještě jsem si nevybral, takže oba stojí vedle sebe. Rodáci mají navíc veliké množství emocí a osudů zabalené do mnohdy až mystického kabátu s oparem nezlomného plynutí času...Mnohdy až filosofické repolero chyarakterů, které historie dokázala postavit vedle sebe a proti sobě zároveň... ()
Po čase som si znovu pozrel tento film. Znova ba dokonca ešte viac ma oslovil. Považujem ho za briliant medzi šperkami českej kinematografie. Radek, Vladimíre, Vlastimile, Waldemare, Véro, Heleno,, Jiří .. a ten nádherný komparz vy všetci už hráte v nebeských biografoch .. boli ste úžasní ... rád na Vás spomínam. 5b. ()
Takové pokání Vojtěcha Jasného. Ač se na povrchu film jeví jako obžaloba a téměř dokumentární svědectví doby, pod povrchem je cítit především nesmírná duchovní výpověď. Ne bezdůvodně k první vyhrocené situaci, kdy se vesnice semkne proti nové vládě, dochází ve chvíli, kdy je zatčen farář. Stejně tak v okamžiku své smrti se tu postavy stávají téměř mučedníky, kteří zemřeli za naše hříchy. Smrt se stává vysvobozením z marastu soukolí dějin, které slovy (svatého) Františka...drtí a drtí. Jen Bůh může soudit naše skutky a tak ani tento film nemohl skončit jinak než smířlivě a neJasně. ()
scénář filmu je psaný jako kronika a působí velmi depresivně. Postavy si každou chvílí více a více uvědomují, že není cesty zpět a rozhodně se neblýská v budoucnu na lepší časy, někteří to řeší alkoholem, aby zapomněli, někteří to řeší ještě radikálněji, buď utečou, nebo se sami rozhodnou opustit tento svět. Film jasně ukazoval, že totalitní režim vyžadoval poslušnost, snažil se nutit strojenou radost. V těchto časech nebylo možné být svobodně svobodný, šťastný a pozitivně smýšlející. Herecké výkony jsou úžasné, zahrála si zde elita tehdejší české herecké školy, v jejímž čele stál Radoslav Brzobohatý a Vladimír Menšík a zdatně sekunduje Waldemar Matuška nebo Vlastimil Brodský. Film byl ve své době zakázán, šířil se tajně na videokazetách a režisér filmu tímto snímkem ukázal otevřeně svůj názor, který se týkal tehdejších poměrů, a po natočení emigroval. Myslím, že tento film by měl být ve školách povinný a každý by si měl připomenout naši nepříliš veselou minulost. ()
Úžasně zpracovaný osud vesnice po roce 1945. K tomu snad není co dodávat... ()
Rokem 1968 skončila nejlepší éra československých filmů a Všichni dobří rodáci jsou jedním z posledních příspěvků do zlatého (během normalizace trezorového) fondu kinematografie. Neskutečná sonda do života jedné vesnice, kde se z přátel stanou svině a díky ideologii a moci si jdou navzájem po krku. Vlastně se celou dobu nic neděje, ale tak brutální atmosféra založená na historické zkušenosti, je prostě tak zdrcující, že člověk celou dobu skoro nedýchá. 95% ()
Proste zazrak!!!! ()
Srdéčko mi zaplakalo. ()
Zvláštné, melancholické, veľmi lyrické aj humorné. Spolu s kocúrom(1963) a touhou(1958) vrchol tvorby Vojtěcha Jasného. Tlieskam nad výtvarnou stránkou tohoto diela, takisto aj nad jeho posolstvom, symbolmi a filozofiou. ()
Tento film zrál, jako víno, 20 let v trezoru a dozrál. ()
Súvisiace novinky
Zemřel režisér a scenárista Vojtěch Jasný
Ve věku 93 zemřel český režisér a scenárista Vojtěch Jasný. Mezi jeho nejznámější díla patří snímky Všichni dobří rodáci s Radoslavem Brzobohatým nebo Až přijde kocour s Janem Werichem. Jasný… (viac)
49. MFF Karlovy Vary coming soon
Už za tři měsíce začne 49. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Podobně jako každý rok budou i letos v programu představeny retrospektivy několika osobností světového filmu. Diváci… (viac)
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (viac)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)
Rodáci jsou Jasného nejkritičtějším filmovým výtvorem. Politicko-společenská kritika je ve filmu všudypřítomná, adresná a alarmující. Téma násilné kolektivizace zemědělské výroby se všemi tragickými dopady je silné ve své konfrontaci zneuživatelů moci s obyčejným člověkem. Díky hereckým výkonům a tíživé atmosféře bezmoci se záchvěvy života je filmová podívaná strhující. Díky autorově lyričnosti a souznění atmosféry s obrazovou kompozicí dostává filmové dílo svůj osobitý umělecký výraz, který ve svém důsledku dodává hlasitější důraz naléhavé výpovědi i nezapomenutelný filmový zážitek. To, že film nemohl vzniknout dříve a později byl zakázán, je zcela pochopitelné. Násilná kolektivizace zemědělství dávala prostor především těm, kteří nic neměli, záviděli, byli líní a závistiví. Tyto všehoschopné figurky, opojené vlastní neomezenou mocí, diktátorským způsobem rozhodovali o životě, majetku a smrti všech ostatních. Z mocichtivých a majetnických pohnutek bezcharakterních pokrytců. Každé násilné převzetí moci vede ke zdeformování elit, života, lidskosti a hodnot. Veškerá tradice způsobu obživy a souznění s rodným krajem je znásilňována a přeměňována k obrazu představitelů moci. Období temna je strach, chaos, smrt. A zpřetrhané vazby rodné, rodinné i přátelské. Každá důležitější filmová postava má svůj prostor velikosti a pádu. Hlavní postavou hořkého příběhu je poctivý a schopný sedlák František (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý) v nezlomnosti persekučních diktátorských časů destrukce prostého života. Přes všechna příkoří a zločiny si udržuje optimistickou mysl naděje a víru v lidskost. Dokáže se přenést přes všechna ponížení, aby se pokoušel o nemožný zázrak v rámci reformace deformované struktury fungování společnosti. Postavou, která názorně ukazuje způsob počátku komunistického vládnutí na venkově, je levicový varhaník Očenáš (skvělý Vlastimil Brodský) s příležitostí, kterou chytil za správný konec ve jménu prosperity vlastní i vládnoucí strany. Zrůdná moc zanechává trvalé následky i na svém nositeli. Výraznou postavou je dobromyslný sběrač a kradák Jořka Pyřk (velmi dobrý Vladimír Menšík) se svým posledním vzestupem před dobrovolným pádem do zapomnění a vysvobození ze zajetí moci. Smutnou postavou je nejbohatší sedlák kraje Zášinek (dobrý Waldemar Matuška) s tíživým stínem minulosti ve svém srdci a bouřlivým utíkáním v alkoholovém oparu vykoupení z pocitu osobní zodpovědnosti. Ústrky moci nejsou tím, co ho nejvíce trápí. Z dalších rolí: zamilovaný a spolupracující pošťák Bertin (příjemný Pavel Pavlovský), neochotně spolupracující zedník Joza Trňa (Karel Augusta), vydíraný a okradený krejčí Franta Lampa (zajímavý Václav Babka), bezstarostná Veselá vdova v zakletí smrti (velmi zajímavá Drahomíra Hofmanová), umělecky založený hostinský Frajz (sympatický Josef Hlinomaz), neschopný předseda družstva Zejvala (Václav Lohniský), nenasytný pokrytec, bývalý fotograf a všehoschopný lídr komunistického hnutí Josef Plécmera (dobrý Ilja Prachař), věrná a oddaná Františkova manželka (dobrá Věra Galatíková), vystrašená Očenášova manželka (zajímavá Eva Blažková), ze záhrobí přicházející Zášinkova manželka (půvabná Marie Málková), či barevný hlas vypravěče (Martin Růžek). Tento film je jedním z nejnaléhavějších hlasů svědomí lidskosti. Euforická a upřímná radost z konce útrap kruté německé nadvlády byla velmi rychle nahrazena rudým terorem. V extremismu vždy nabývají ty nejhorší lidské stránky na síle v opojné přízemnosti. Bohužel ani zvrat z komunismu do "svobodné" doby nedokázal úspěšně přeměnit chování lidí. Tato kritika společnosti má své trvalé místo varovně zdviženého prstu absence lidskosti v české společnosti. Po filmařské, umělecké i výpovědní stránce jde o jedinečné dílo. () (menej) (viac)