Lanark

Jako bavil jsem se, ne že ne. Ale těch klišé tam bylo až moc. A zatímco na začátku jsou béčkařiny přiznaný a tím pádem zábavný, tak ke konci se to zvrhává ve snaze brát se vážně. Asi jako poslední bondovky, kterým to taky nejde a nesluší. Jako akční oddychovka dobrý, jako detektivka zas tak ne, jako drama vůbec. Závěrečný souboj dost marný. A vysvětlíte mi prosím někdo, proč tam sype na zem ten kočkolit?

Kdyby to bylo divadelní představení v kdysi dokonalé pražské Komedii, asi bych se tetelil blahem a klasicky se po představení opil s ústřední noise melodií v uších. Film je ale bohužel jiné médium, kterému divadelní formy vyprávění svědčí jen velmi omezeně a s notnou dávkou opatrnosti a zkušenosti s obou světů. Atmosfericky působivé a vypiplané, ale dějově a filmově velmi odtažité a nepřístupné. Až to bude na Netflixu, rád tomu dám druhý pokus, který je podle režiséra žádaný.

První scéna slibně načrtává potemnělé psychologické drama, ke které se už bohužel film nikdy nevrací a nakonec vypadá, jako by jí omylem někdo zapomněl z jiného snímku. Zbytek je bohapustá ukecaná nuda, kde marně hledáte motivy jednotlivých postav k jejich chování a činům. Rádoby vygradované finále je samoúčelné nic, které stěží může něčím zaujmout, nebo překvapit, když už vám je tak hodinu úplně jedno, kdo postavy jsou a co se jim stalo, nebo děje. Původně jsem chtěl dát aspoň jednu hvězdu za prostředí a atmosféru, ale úplný feeling good závěr byla tak směšná nesmyslná křeč, že slůvko odpad je ještě kompliment.

Strážci marvelovské galaxie vyprázdněnosti. Nemůžu říct, že by mi takhle partička někdy nějak výrazně přirostla k srdci svým holywoodsky vypiplaným outsiderstvím, ale bylo to aspoň chvílemi zábavné. Tohle je ale Gunnův šleh ze 4. cenové podávaný na stříbrném podnosu. Šablonovitý příběh dělá ze všech postav krajně nesympatické, nebo krajně neuvěřitelné karikatury klasických hrdinských archetypů, díky čemuž jsem ve výsledku nejvíce fandil a nejvíce litoval obyvatelů kontrazemě. Učebnicová ukázka toho, že když nevíte jak už zapůsobit divákovi na emoce, nevinná zvířátka a děti v ohrožení zafungují vždy. Scény, které jste viděli už 100x a z toho 70x lépe. I Gargamel ve Šmoulech měl uvěřitelnější a propracovanější charakter, než sice dobře zahraný ale papírem šustící fašoun. Nic tu nedává smysl, krom toho, aby se všichni se všemi na závěr dojemně rozloučili. Tím si vysvětluju i zdejší vysoké hodnocení, jinak bych si musel myslet, že lidstvo naprosto zdegenerovalo a potřebovalo by restartnout třeba jako slonomroži...

Scénaristicky chytře zvolené a zpracované kontroverzní téma. Doteď mě vlastně nenapadlo, jak velká blbost je promlčecí lhůta u vraždy. Projev a charizma Barbory Bočkové mě nepřestává překvapovat a přitahovat, Barešovi role těžce vychcanýho a všehoschopného úlisného právníka sedla jak prdel na hrnec, ale Karel je stejně všechny strká do kapsy. Ať už jako postava, nebo jako herec. Tohle byla příjemná krimi chuťovka s dost dobře vybalancovaným a gradujícím dějem. Konec možná trochu lehce zadrhl, ale vybudovanou atmosféru to naštěstí už nedokázalo rozhodit.

Bacha spoiler. Ale on už to stejně každý viděl. :) Až do kovbojské jízdy raketoplánem Rona Perlmana jsem se dobře "bavil" nad trochu ujetou, ale trefnou satirou. Pak jsem se dost nudil nad přepálenou a eklektickou gradací k finále, při kterém jsem ale prozměnu dostal solidní depku (za což nejsem vděčný, ale z hlediska uznání kvalit tohoto filmu je to jedna z * ).  Celkové nadšení se tedy kromě prvních cca 40 minut nekonalo. Když jsem zběžně projížděl filmografii Adama McKaye říkal jsem si, že to člověk je vlastně docela blázen a že mě teda neudivuje, že se ve smyslu pro humor nepotkáme. Co mě ale sesadilo ze židle, že je autorem scénáře a režisér Sázky na nejistotu, který vnímám s odstupem času jako jeden z nejlepších filmů, který jsem kdy viděl. Možná nějaký z jeho novějších "kulinářských" filmů zkusím, ale spíš asi ne...

V životě mě nenapadlo, že se budu zastávat Hřebejka s Jarchovským. :) Dostat takovou bídu ze všech stran zrovna ve chvíli, kdy konečně vystoupí z šedých vod žánrových škatulat a rozhýbají je ve velkém. Tomu říkám fakt pech. Jasně, některé momenty jsou vážně nepovedené a u profesionálů člověka překvapí (Obsazení Katarzie, výslech v posledním díle, a pár jiných), ale divadlo, které se kolem minisérie roztočilo, je fakt úlet. Doporučuju všem kritikům podívat se na rozhovor s Hřebejkem v DVTV, někoho tak spravedlivě nasranýho a zároveň s humorem a nad věcí trpělivě vysvětlujícího to skutečné Pozadí událostí jsem dlouho neviděl. Za mě je to fiktivní Pozadí událostí zajímavě natočený žánrový mix, kterému vévodí dobří herci. Až opadne ten pokrytecký mediální humbuk, věřím že si ho dodatečně nebo zpětně objeví inteligentní diváci, kteří rozumí autorské nadsázce, která je navíc jedním z ústředních témat. Ostatně jak říká postava Petry Hřebíčkové: "To, že píšu o análním sexu ještě neznamená, že ho sama musím dělat, nebo ho mír ráda."

Pokud se poprvé podívám na hodinky do půl hodiny od začátku filmu, tak vím, že tohle mě vážně nebaví a začnu intenzivně a vážně přemýšlet nad tím, jestli by nebylo lepší z kina odejít a věnovat vzácný čas něčemu zajímavějšímu. U Žižky se displej rozsvítil po 21 minutách. Nakonec jsem to vydržel, ale vnitřně jsem trpěl víc, než kdejaký vesničan, který měl smůlu, že narazil na družinu zbojníků. A nezáleželo na tom, které z válčících stran patřila. I ve filmu je to vlastně jedno a ve většině scén ani nepoznáte, kdo ke komu patří. Nakolik jsou bojové scény zmatené, tak v rámci ostatního děje jsou balzámem na duši (ehm), protože se v nich aspoň něco děje. Zbytek je totiž čistá poetická nuda, esence české kinematografie, která mě vždy tak rozčilovala. Němé záběry na krásu, jakoby se tím vše vysvětlovalo a nebylo potřeba nic dalšího říci nebo udělat. Pochybuju, že Žižka byl zadumaný intelektuál stejnou měrou, jakože Zikmund byl lehce vyšinutý excentrik. Ostatní postavy nemá smysl moc komentovat. Nedivím se, že Jakl věnoval takovou pozornost a značnou část rozpočtu výběru herců, jelikož bez jejich kvalit a charisma by i průměrný divák prohlédl, že se jedná o nanicovatou lesní romanci, téměř Vánoční pohádku zabalenou do otrhaných hadrů a brutality. Tedy dávám jednu hvězdu za herecké výkony a jednu za precizní práci pánů z More.is.More, kterou bohužel málokdo ocení, jelikož díky své dokonalosti není paradoxně ve snímku skoro poznat.

Je těžké dát jiné hodnocení než průměr, když se vlastně reálně celý první díl krom závěrečných 5 minut nic neděje. Jako konverzačka dobrý, co mě ale u Jarchovského a Hřebejka dlouhodobě štve je nakolik své charaktery a prostředí, ve kterém se pohybují, ohýbají, aby se jim vešly do klasických charakterových šablon a osvědčených, divácky úspěšných zápletek. Občas se tak stává, že z některých postav vznikají těžko uvěřitelné karikatury (Čvančarová, Katarzia), které celou zápletku a vůbec věrohodnost chování daných postav srážejí (Čvančarová), nebo v součinu se špatným hereckým výkonem (Katarzia), úplně likvidují. Pokud ale mají postavy štěstí, že buď nepotřebují být tolik ohýbány (Hřebíčková, Ostrouchov), nebo přímo zapadají do dané šablony (Havelka, Vančura, Trnková), pak vás jejich osudy dokáží celkem v klidu a spolehlivě vtáhnout do děje a udržet vaší pozornost i přes již zmíněné prozatimní dějové prázdno. Na druhý díl se stejnou měrou těším, jako se ho bojím, díky čemu jsem lehce nevědomě a neplánovaně (ne komentáře si opravdu dopředu nepromýšlím, ale když mám dobrej den, tak si ho po sobě i přečtu) opsal kruh na začátek svého komentáře a znovuodůvodnil si svých 50 %. P.S. Je hořkovtipný v těch 19 komentářích co tu vznikly přede mnou, sledovat, jak zastánci, stejně jako odpůrci genderových témat, využívají stejných situací a momentů, které negativně hodnotí z naprosto opačných směrů, ale docházejí ke stejnému závěru. Jeden si tak může nejdřív přečíst ohnivou kritiku, jak seriál pošlapává tradiční obraz heterosexuálních mužů a párů a místo toho prosazuje moderní liberalismus, aby u dalších komentářů sledoval plamenné rozhořčení o tam, jak je seriál "vlhkým snem postarších konzervativních heterosexuálních mužů". Fakt prdel. :)

Nejvíc mě na filmu zaujalo vlastně to pozadí vzniku, kdy režisérka s týmem procházeli soudní rozsudky, články a další faktografickou a odbornou literaturu, aby film působil autenticky a věrohodně. Bohužel místo dokumentu, nebo zaměření na jeden konkrétní příběh vytvořili kompilát, aplikovaný na "hraný" příběh. Zde je pro mě kámen úrazu. Ačkoliv samotné scény a epizody nahánějí hrůzu a mráz na zádech a jsou pomníkem všem, kteří si myslí, že stát a systém ví vše nejlépe, stále se jedná o uměle vytvořený celek, jehož konkrétní okolnosti jsou vytržené z kontextu. Oceňuji herecké výkony všech zúčastněných, ale podivné filmové zpracování a výše zmíněná výtka mi nedovoluje hodnotit výš.