Sherlock: Ohavná nevesta

65%. Zatím nejrozpačitější díl, který by u mě funkci nalákání na další sérii příliš nesplnil, kdybych se na ní pochopitelně netěšil už dva roky dopředu. Překombinovaný případ, který nebyl v kontextu původní linie moderního Sherlocka nutný a pro další dění prakticky o ničem nevypovídal, byl opravdu jen narychlo psanou nedostatečnou výpní dlouhé čekací doby mezi třetí a čtvrtou řadou. Možná by bylo pro příště lepší zůstat u několikaminutových speciálů a nepouštět se do experimentů, protože ani pokus o transformaci Londýna do doby viktoriánské se příliš nevyvedl, resp. nepůsobí patřičně specifickou atmosférou a pozornost od brilantní výpravy odvádí nepochopitelná (i když jako kompromis vůči absenci času asi tolerovatelná) nepřizpůsobivost tehdejší době třeba v řeči a chování postav. Škoda zbytečné snahy o uspokojení divácké obce, tento díl je fanouškovským kompromisem, na který rád zapomenu a doufám, že tvůrci dál nepůjdou podobnou cestou, která není špatná, nezajímavá nebo bez potenciálu, ale v mých očích chemicky tolik nefunguje a není to asi Moffatův šálek. Abych ale jen nenegoval, tajemnost případu a tradičně dokonalý Moriarty přispívali ke skvělé režii, díky kterým je alespoň Sherlock stále Sherlockem, a tak lze chemickou dysfunkčnost tohoto speciálu považovat za stejně nedůležitou, jako je speciál sám. Škoda, ale zase tolik nehoří a věřím, že příští Sherlock už bude zase tradiční... tedy, tradičně moderní. (02.01.2016)

Tři díly první řady byly vskutku originální, svěží a inventivní. Náhle však nápady došly, pak ještě víc a začalo se vatit, nadstavovat a vymýšlet popkulturní pičoviny, ze kterých si Ártý Onan, t.č. šest stop pod zemí, určitě pomačkal pohřební kvádro vzteklým otáčením. Poté ale došla i vata a pičoviny a nadešel čas sáhnout po kokainu. Tudíž se to, co tak nadějně začíná jako fajnové dobové retro, záhy zvrhne v kokotsky užvaněné Halušky Šerloka Holmse, které se začínají nápadně blížit k narkáčským fantasmagoriím Geje Ryčího, a já už jsem jen zvědav, ve kterém díle se objeví čínští kataristé, Džek Rozkuřovač, Lejdygaga a zjistí se, že Moriarty je celou dobu ufon. Ani pár zdařilých filmařských fines, ani charismatický Benedikt Okurkáč, ani sladce infantilní Hobit tuhle intenzivní pernikiádu a vaření z hoven tentokrát už nevytrhli. (22.01.2016)

Pochopitelně, že všichni (včetně mě) chtěli vidět "nového Sherlocka" jako "starého Sherlocka"... o to větší provar pak je, když dojdete k závěru, že nejlíp to o nějakých pár týdnů později rozsekl Deadpool, když si dělal legraci z "breaking fourth wall within breaking fourth wall", což dělá nějakých šestnáct zdí;) Podobný pocit jsem měl z Přízračné Nevěsty, která je jednoznačným důkazem, že tvůrci Sherlocka se někde mezi druhou a třetí sérií stali naprosto ztracenými onanisty, kteří už samou zpovykaností "nevědí, co by". Takže abych se zbytečně nezdržoval - precizní výprava, očekávaný dobový feeling, a asi do poloviny přesně to, co bych očekával, a co se mi líbilo, byť tam nebylo nic navíc nad rámec "dalšího Doylea" (Arthura Conana, ne Raye). A pak se "něco stane", a začne se alegorizovat, dělat projekce, skákat do hlavy a z hlavy, a do hlavy v hlavě, a tak dále, a tak podobně, a pak se příběh zvrhne v ubohou sufražetskou agitku, na kterou můžete mít podezření asi od dvacáté minuty (od setkání s patologem), ale myslíte si, že takhle trapní snad tvůrci SHERLOCKA nemůžou být. Jenže ouha, můžou... Takže v konečném zúčtování i vděčné humory jako retardovaná Watsonova znaková řeč a manželské stěry působí spíš o to zoufaleji, než aby bavily. Čili promiňte, ale je to zklamání, a mám vážné obavy o další směřování celého fenoménu Sherlock by BBC. 50% (11.03.2016)

Na tú dobovku som sa tešil, ale už asi v polovici to začalo byť akési uťahané. A potom prásk! :) V skutočnosti je to šialene dobre vymyslené a po opakovanom pozretí už to nie je kokaínový trip, ale dáva to jasný zmysel. Parádne naladilo na ďalšie časti. (04.01.2016)

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)

Předem bych chtěl poděkovat České televizi za to, že mi tenhle díl Sherlocka umožnila vidět v tak krátkém časovém intervalu od premiéry. Opravdu, klobouk dolů. Rozdíl jednoho dne od premiéry na BBC je takový luxus, jaký nám dnes nabídne snad už jenom balíček serverů uložených v Severním Ledovém Oceánu na nějaké ropné plošině. No a co k samotnému dílu? Na to, že se odehrával ve většině času v 19. století, se mi opravdu moc líbil. Je vidět, že Benedict a Martin jsou dobří jako Sherlock a Watson snad za jakéhokoliv počasí a v jakékoliv době, protože i když příběh byl místy zbytečně moc překombinovanej, pořád se na něj hodně dobře koukalo. O to lepší, když jsem si to překombinování uvědomil až na samotném konci. V ten moment už se ta absurdita tak nějak přelousknout dala. Do té doby jsem si totiž neuvědomoval, že bych koukal na něco ve své podstatě absurdního a kombinujícího současnost a minulost. Spíše jsem to vnímal jako poctivou historickou detektivku. Misi tedy tento bonus pro diváky, podle mě, splnil. (03.01.2016)

║Rozpočet £3,5milióna║Tržby Celosvetovo $4,991,000▐ toto moc nenadchlo /40%/ (04.01.2016)

Nadějná viktoriánská hříčka, která se v polovině zvrhne ve festival autoreferenční samohany, jejíž smysl a podstata mi uniká. Tenhle seriál se kdesi kolem třetí sezóny změnil z osvěžující dynamické detektivky v otravný fan servis plný těžkopádné snahy o meta meta meta fóry. Nebaví. Otravuje. (03.01.2016)

Důkaz, že novodobý Sherlock tak dobře funguje nikoli z důvodu oné vějičky v podobě zasazení do současnosti, ale pro své obsazení, chemii mezi osazenstvem, styl, atmosféru, chytrou práci s originálem i nadsázku. Bohužel také důkaz, že Moffat s Gatissem jsou navzdory vší své (mnohdy nadbytečné, ale také ne vždy) překombinovanosti opakovaně (u Sherlocka i Doctora Who) průhlední mnohem dříve (jakože opravdu mnohem; prokouknutelné je to tentokrát v obou plánech v řádech minut) než by bylo záhodno a než by si sami přáli. Čímž dochází k tomu, že nejednou spíše čeří vodu než že by někam posouvali zápletku či postavy. Ve výsledku speciál, který dost dojíždí na to, že by na jednu stranu potřeboval fungovat sám o sobě (což se mu v první komediální polovině daří beze zbytku, bohužel pouze v ní), zároveň přeci jen částečně navázat na předchozí tři série (s přimhouřením obou očí i toto projde) a přitom nic nikam neposunout, kdyby ho snad někdo neviděl a po třetí sérii zamířil rovnou do čtvrté. (02.01.2016)

Nejočekávanější vánoční dárek v originálním balení se proměnil v danajský dar, který bych nejradši vrátila. Jako uberfanynka Sherlocka i Cumberbatche na tenhle viktoriánský přešlap/metamasturbaci na kokainu hodlám co nejrychleji zapomenout. A doufat, že to byl jen zlý sen. (04.01.2016)

"Vidím, že ste zvyknutý nedokončovať vety. Budeme si rozumieť." Vcelku príjemné oživenie. Zo súčasnosti ideme do Sherlockovej "pravej" doby a hneď je z toho sympatické, zábavné a atmosférické retro. Samotný prípad je jemne hororový (čo mám rád, viď. pes Baskervillský), ale záporne hodnotím záver, kedy sa dozvieme vec XYZ a tá vec XYZ dovtedajší prípad ukáže v úplne inom (horšom?) svetle. (25.12.2016)

// Sherlock na drogách - už zase. 7% kontinuity, 93% vizuálních hrátek, střílení si z diváka a veřejného předvádění se. A já říkám - proč ne? Při všech těch dnešních těžkých dramatech, proč si neužít trochu té kvalitní Sherlockovské zábavy. (03.01.2016)

Miluju Sherlocka, ale tenhle díl byl na mě trochu moc. Jen doufám, že další díly už budou normální a s tímhle nebudou mít nic společného. (25.01.2016)

Jak je Sherlock geniální, tak je i neskromný a ve stylu jeho okázalé nabubřelosti se začíná odehrávat i nová řada seriálu. Tvůrci si uvědomují, jakou ikonu na seriálovém poli stvořili a začínají tak trochu masturbovat sami nad sebou. Nejsem toho velký fanda a už vůbec nejsem fanda oživení poměrně nezajímavého a necharismatického záporáka, s kterým jsme se už jednou vypořádali. Každý ví, že, aby hrdina mohl fungovat, musí mít k sobě pořádného antihrdinu, Moriarty jím u mě rozhodně není. Je to zbohatlý pacholek, jakých je napříč seriály plno, nemám k němu respekt a už vůbec z něj nemám strach. Přijde mi, že v tomto scénáři nemůže skvělé duo Sherlock+Watson jet na plný plyn... 7/10 (04.01.2016)

Tohle je ten geniální seriál, nad kterým všichni hýkají blahem? Sny ve snech ve snech, drogy a pseudokomplikovanost, forma přebíjející obsah, resp. maskující, že tam moc obsahu není, ježto genderově vyvážené moralizování za obsah nepovažuji. Udělal jsem dobře, že jsem se k tomu po prvním díle nikdy nevrátil. (02.01.2016)

Kým sa Sherlock a Watson pohybujú vo viktoriánskej dobe, ide až o nečakane vynikajúce a stále moderné osvieženie, v mojich očiach prekonávajúce pôvodný seriál. Problém nastáva približne v polovici, keď sa do tej doby čistá žánrová zábava zvrhne v prekombinovanú sebaparodickú záležitosť striedajúcu časové línie. Mal to byť samostatný špeciál ako bolo avizované, snaha o napojenie na udalosti tretej série pôsobí v tomto podaní jemne kŕčovito, pretože vo výsledku nerieši vôbec nič. Akokoľvek musím chváliť skvelé dialógové výmeny a istú nepredvídateľnosť, Moffat by sa mal viac sústrediť na budovanie zápletiek, ako na tieto samoúčelné, hoci stále do istej miery zabavné, exhibície. (04.01.2016)

To je tak, když chce někdo reflektovat svoji vlastní reflexi svojí vlastní reflexe vlastní reflexe, že je tak strašně meta, že už ani mlha není opravdová, tapety nejsou opravdové, mrtvoly nejsou opravdové, nic není opravdové. Ať jdou s tímhle do háje. A vzdávat hold feminismu tím, že v rámci feminismu je možno vraždit mimo zákon mi nepřijde nijak extra feministické, spíš právě naopak. (02.01.2016)

Fajn retro mezihra před finální sérií, servírující v mlhou zahaleném viktoriánském Londýně případ zavánějící nadpřirozenem. Super závěr, ve kterém se začne přeskakovat a stírat hranice mezi minulostí, současností, realitou a fantazií. (09.01.2019)

Sherlock Who? Úvodem bych rád poslal gratulaci na Kavčí hory, protože takhle čerstvá premiéra zahraničního seriálového speciálu je od ČT první záslužný počin od zahájení vysílání pořadu Branky, body, vteřiny.. K anarchistické, raušem se kolébající lávce mezi prvními třemi sériemi a čtvrtou mám jen to, že prostá viktoriánská detektivka „Spolek fúrií“ by asi leckomu stačila, ale proč myšlenkám nabízet klasiku Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu, když mohou mít pulpový Tádž Mahal. Nevidím důvod posílat Holmese tohoto století na odvykačku, vždyť i na stránkách Sira A.C.Doylea se za účelem stimulace mysli nakládal silným tabákem a černou kávou a vězte, že když už jednou myšlenka vznikne, nelze ji zahubit.. P.S.: Skromně snídající Mycroft mi připomínal jistého pána z Monty Python´s The Meaning of Life, kníratý Watson Kodeta a Rudovous do kamene kous! (04.01.2016)

Buď je to neuvěřitelně chytré, jak formou, tak obsahem a veškerými nuancemi, náznaky a narativními pokusy, které procházejí obojím nebo se prostě Moffat zase jednou utrhl z řetězu a napsal naprostou, ale stále vysoce zábavnou, dialogově precizní šílenost, definitivně usvědčující Stevena z jeho mimozemského původu a z toho, že si ho možná lidská rasa snad ani nezaslouží.. a zasloužit možná ani nechce. Kdyby takto vypadala celá nová sezona, asi by mě to mrzelo, i když to bylo stále zajímavější než většina 3. série, ale v tomto formátu? No proč ne. Zatím 8/10, ještě to bude chtít opakování. (03.01.2016)