Vojna o planétu opíc

Old Man Caesar. Bál jsem se, že čistě válečná koncovka nebude pro ságu primátů a lidí dostatečně důstojná, ale opak je pravdou. Nejde totiž o akční jízdu, ale o multižánrového křížence, který mi vyrážel dech každou změnou ducha vyprávění. Od téměř hmatatelné tíhy údělu zkušeného vůdce, přes duševní souboj dvou silných osobností až po útěk, gradovaný svým napětím až k nesnesení. Poslední kapitola ze mě navíc doluje tolik emocí, až jsem byl překvapen, že je tam všechny právě pro Planetu opic mám. Díky všem, kteří nechali Matta Reevese zasáhnout i do scénáře, protože Válka převyšuje tematicky velice blízký Úsvit úplně ve všem. (30.12.2017)

Spoilery. Ľudstvo si nezaslúži prežiť. Po toľkej temnote svet na najbližšie desaťročia potrebuje ticho a predať nadvládu opiciam. Matt Reeves "novú" opičiu ságu vo Vojne o planétu opíc nenápadne, ale o to šikovnejšie prepája so starou (najviac asi v súvislosti so skvelou Novou). Výsledné pocity sú pozitívne a nadpriemerné. Je to temné, dojemné, nie príliš akčné, ale v podstate to nevadí, pretože napätie dostatočne vytvára neustála, všadeprítomná vyhrotenosť konfliktu ľudstvo/opice. Dokonca je prítomný humor, ktorý funguje a pritom nenarúša celistvosť pochmúrne ponurej atmosféry (to je v príbehoch vždy strašne ťažké docieliť, tu sa to podarilo). Plusom sú prepracované postavy (opičie aj ľudské, spomenúť samozrejme musím Harrelsonovho plukovníka). Vadil mi však jemne odfláknutý scenár. Armádu sveta rozprášila jedna lavína? Stovky opíc stráži jeden chlap so samopalom, ktorý sa ako bonus nechá vyprovokovať bobkami? Prečo sa na konci Cézar ukazoval vojsku? Prečo plukovník šiel k vodopádu, keď sa uspokojil len so zabitím dvoch anonymných opíc a ušiel? Alebo si myslel, že dostal Cézara? Čudný bol i absurdný nápad profesionálneho vojaka obrániť sa pred nepriateľmi (ľudskými, vybavenými najšpičkovejšou vojenskou technikou a v niekoľkonásobnej presile) postavením kamenno-dreveného múra? Ako v jednotke a v v dvojke, aj tu mi vadí, že sa nedozvieme, ako je to so zvyškom sveta. Nezabúdajme, že sledujeme len čisto USA (resp. dokonca ani to nie, v každej časti sledujeme prehnane povedané len život na priestranstve pár štvorcových kilometrov z územia USA) a vôbec netušíme, ako to vyzerá v Texase, Severnej Kórei, Afrike alebo v Maďarsku. A môže niekto prosím vás odpovedať mojej manželke na otázku, prečo bol vo filme len jeden orangutan a asi milión šimpanzov? SPOILERY (05.10.2017)

// První westernová půle evokovala pocit, že je to to nejlepší, co jsem na plátně kdy viděl. Zimní The Last of Us vibe, na kterej se potom napojí Gladiátor, přičemž vše dorazí Ape-calypse Now, to pak celý ještě umocnilo. Hudba jak od Morriconeho, postavy vytažený z řecký tragédie. A při závěrečných titulcích mráz v zádech. Tomu říkám stará škola. Těším se na Batmana. War for the Planet of the Apes - 100 % (13.07.2017)

Matt Reeves má do kvalitního režiséra či scénáristy velmi daleko a snímkem War for the Planet of the Apes, který nesahá Boullemu znamenité předloze ani po kotníky, své neumětelství opět potvrdil. Těšil jsem se na brutální opičí řezničinu, jenže Reeves mi místo toho naservíroval značně okoralé veganské tofu, kde přísnější měřítko snese jedině peprnější prolog. Za pochvalu stojí práce na VFX, kdy zejména opice zaujmou svou neskutečnou realističností, ale co je to platné, když se příběh plazí vpřed doslova šnečím tempem. Vágní chararkterizace postav, přestřelená stopáž či všudypřítomná unylost bohužel vyústí ve skutečnost, že pár hodin po projekci už vám na War for the Planet of the Apes zůstane v hlavě pouze mlhavá vzpomínka. Škoda promarněného potenciálu, jelikož tato divácky vděčná látka by si určitě zasloužila důstojnější zpracování. Jedna hvězda. (12.07.2017)

Všechno, co se v tom filmu děje, je dost nedomyšlené, samotná existence vězeňského tábora pro opice nedává při nastaveném vztahu moc smysl, ale to nějak dokážu přejít (po vzoru "kdyby to dávalo smysl, film by neexistoval, tak buď za ten nesmysl rád"). Víc mě iritovaly nepřesvědčivé emocionální berličky (vše, co se týče té malé holky) a Harrelsonův kašpar. Ale zároveň na mě poprvé v trilogii opravdu funguje tíha těch dokonalých digitálních triků, jež jsou oddány myšlence pomalého, špinavého filmu. Sice platí, že to je zcela nedůmyslné a banální, ale poprvé jsem byl místy novou Planetou opic unešený. (25.12.2017)

Začne to slibně - osobní ztrátou, která Caesara vnitřně zlomí a po níž ho pohltí nenávist k lidem, která minule vedla Kobu a celou válku odstartovala. A končí to stejně jako jednička, osvobozením ze zajetí. Válka o planetu se ukáže být značně komorní/regionální záležitostí, což by nevadilo, ale konflikt ani záporák vlastně nejsou moc zajímaví, respektive minule podle mě byl konflikt vystavěn líp, taky tradičně dobrého Harrelsona tam mohlo být víc. Ale bavilo mě to, ocenil jsem provazování s původní sérií (Cornelius, Nova) a Serkis válí. (03.12.2017)

Absencia skutočných zvieracích "hercov" opäť za plný počet bodov. Príbeh voľne nadväzuje na predošlý diel, končí sa vo výsledku omnoho pozitívnejšie, hoci je trochu priamočiarejší a nezáživnejší. Počínanie Kobu bolo vysvetlené a ospravedlnené... Nikdy nevěř člověku. (15.02.2018)

V poslední době jsem viděl hodně ne-tak-úplně-dobrých filmů, a proto se už dostavila pravá kinofilská žízeň. Tu uspokojil třetí snímek o agresivních opicích, složených převážně z lidoopů. A to naprosto uspokojil. Nevím, co vychválit dřív. Tady fungovalo naprosto vše. Perfekt. Hejl Sýzr! (10.10.2017)

Skvělý Serkis a triky zase o něco dál. Těžko se však dá zopakovat onen údiv, kdy příslušníci rodu Homo sapiens sapiens lovili na podlahách kin své čelisti, když se na konci původní Planety opic dozvěděli šokující zvrat. Válka o planetu opic Matte Reevese, který točil i dvojku, žádné podobné překvapení nenabízí. Utlumuje témata, která zaktualizoval zejména první díl (práva zvířat) a soustředí se na příběh jedince. Překvapivě se jedná o téměř komorní snímek, ve kterém většinu stopáže sledujeme detaily na tváře hominidů, které vede Caesar. Nevydává se tak cestou typického letního blockbusteru na jedno zhlédnutí, ale rozhodně není filosofickou sci-fi velikosti třeba 2001: Vesmírné odysey. Je však na jednu stranu obdivuhodné, jak moc se film se 150milioným rozpočtem soustřeďuje na dialogy a emoce./// Poněkud velkohubě se režisér hlásí k inspiraci Kurosawovými samurajskými eposy a westerny s Eastwoodem, z nichž čerpal téma vnitřního konfliktu hlavního hrdiny. Chytrý šimpanz se totiž během měsíců dostal od znakové řeči a holých vět k složité větné syntaxi, což má demonstrovat vývoj jeho mozku. Spolu s rozvojem řečové centra dochází i k duševnímu vývoji, což je zajímavé sledovat./// Plukovník na rozdíl od vůdce opic nemá na plátně dostatek prostoru, aby jeho postava působila plastičtěji. Harrelsonova herecká kreace je poněkud přepjatá a nepomáhají ani okaté odkazy na postavu plukovníka Kurze z Apokalypsy. Kdyby to náhodou divák minul, zabere kamera nápis „Ape-calypse Now“ hned několikrát, což působí spíše směšně./// Stopáž filmu je dlouhá. Minuty navíc jsou patrné zejména tehdy, pokud čekáte akční sekvence. Ty ve filmu téměř absentují, resp. jsou velice krátké, takže je dobré se nenechat zmást trailery. Je však logické v záběru trilogie očekávat střet, ten se však odehraje spíše v rovině slov, kdy plukovník vysvětluje zajatému Caesarovi svůj ďábelský plán. Mezitím jsou ostatní opice nuceně nasazeny a je vidět, že velitel si užívá vedení svého malého koncentráčku. Reeves, který je zároveň spoluautorem scénáře, se snaží plukovníkovi vtisknout rozpolcenost a lidskost, které má paradoxně více Caesar. Trochu rušivou volbou, která měla odlehčit Caesarovu bolest a zoufalství z toho, že on válku nechce, ale musí bojovat, bylo napsání šimpanze-baviče. Tuto roli zastával v jedničce občas orangutan Maurice, teď je to starší lidoop, který žil dříve v zoo, nemluví tak dobře jako Caeasar a je celkově hloupější. Z toho pramení většina vtipů, které však až příliš narušují vypjatou atmosféru. Tyhlety opičky si zkrátka mohl Reeves odpustit. [Kino, 2D s titulky] (21.07.2017)

| Rozpočet: 150 miliónov $ | Tržby: 490.7 miliónov $ | Takto to dopadne, keď z receptu na dobrý film takmer celkom odstánite živých hercov. Prvý a druhý diel bol silný, pretože boli vyladené pól na pól. Kúzlo sa vždy dostavý, len ak je dostupná interakcia. Tu jej takmer niet. A to je obrovská škoda. (18.10.2017)

Film s luxusní stopáží, ale na druhou stranu bych z něj nevystřihl ani minutu. Emocemi nabitý blockbuster, v kterém je lidstvo až na nějaké třetí koleji. Na první a druhé jsou opice a jejich cesta napříč apokalypsou zničenou zemí. Nádherné celky, tiché, dechberoucí. Závěrečná třetina alá Motýlek sice za první hodinou lehce zaostává, ale do finální destinace to Matt Reeves dotáhne nakonec přeci jen se ctí. (29.11.2023)

Fantastické zakončení trilogie. Chytré, emocionální až chytne za srdce. Přece jen jsme s Caesarem od začátku. Reeves s bravurou črtá konflikt mezi fanatickým plukovníkem a hlavním hrdinou a nabízí silné rozuzlení. Triky jsou naprostou špičkou, herecké výkony přesvědčivé. Krásná hudba. (23.07.2017)

Úvodní vtáhnutí do děje mrazivou lesní scénou je ještě OK, ale jakmile se rozehraje generický klavírní motiv snažící se dolovat z diváka emoce, bylo jasné, že je konec a potřetí se to definitivně nepovede. Film který mohl být čímkoliv. Válečnou apokalypsou o záchranu světa, opičí oddyseou, ponurým post-apo opičím dramatem. Bohužel se tam patlá tak trochu od všeho kus a ve výsledku to nemá žádný silnější motiv. Což je vzhledem k předchozím dílům (hlavně jedničce) fatální fiasko. První film měl navíc příjemný punc "realistické přírodní katastrofy". Herectví renderovaných opic je o třídu lepší, než všech skutečných herců. Bohužel i Woody Harrelson si vybral slabší chvilku a naprosto špatný film. Dvojka za vizuální efekty a (digi) pohledy opičáků, které paradoxně jediné byly sem tam hmatatelné, skutečné. (14.10.2017)

Potřetí a vůbec nejlépe. Vojna o planétu opíc je ani ne tak strhující jako spíše procítěné veledílo mého oblíbeného režiséra Matta Reevese, které v každé scéně a vůbec jednotlivém záběru lahodí oku a umně dokazuje všem v Hollywoodu, jak se mají dělat remakové trilogie. Michael Giacchino vstal z mrtvých, jelikož kromě toho, že zvučí snad každej druhej biják, tak mě v dohledné době nechal smlsnout si na ozvučení, které zřejmě nebude extra samostatně poslouchatelné, ovšem v korespondenci s tónem filmu jsem už dlouho neslyšel tak přesně dolíhající hudební doprovod. Ač ve své podstatě naprosto minimalistický, i díky střihu zvuku zkrátka přesně padnoucí jako jmenovka na uniformě čerstvě břitvou oholeného Woody Harrelsona. Jeho plukovník McCullough nejenže v první scéně, i díky líbivým zpomalovačkám, neuvěřitelně vytlačí oči z důlků, ale i ve všech svých scénách z něj čiší ona zarputilost, nenávist a neuvěřitelná porce charismatu picnutá testosteronem a nedovedu si představit větší hrozbu, která by Caesara v jeho nejspíše posledním boji za nezávislost mohla potkat. V souvislostí s ním samozřejmě ani napotřetí nelze opomenout motion capture boha Andyho Serkise, který díky fanboyům z novozélandské Wety dokázal nejen klasicky a bez poznání rozpohybovat naštvaného opičáka, ale i mu dodat ještě více emocí a jeho scény s jednou tajemnou holčičkou mě naprosto strhly. A ač bych zde rád rozebral jednotlivé scény (bez spoilerů to prostě nejde), tak jen lehce navnadím na finále, která mě obecně ve filmech příliš neuspokojují, jenže zde je to zpracováno tak odlišně a svěže, že jsem se zkrátka nenudil ani minutu. V některých pomalejších pasážích už zbýval jen pomyslný krůček na tenkou hranici zdlouhavosti, ovšem Reevesovi se v mých očích povedlo tuto mrazivou tenkou linii perfektně vybalancovat. I díky perfektním vtípkům Steve Zahna, kterého sice na plátně nepoznáte, ale jeho charakter si pravděpodobně budete pamatovat ze všech nových nejvíce. Válka je dokonána, jde se domů. Ještě je ale rozhodně o čem vyprávět. (12.07.2017)

Vyplatilo se nečekat klasickou válku. Poslední Planeta opic pomalým tempem směřuje ke svému vrcholu a v náznacích nás odkazuje na prapůvodní film. Já sám jsem byl s rychlostí spokojen a občasné povyražení v podobě krátkých akčních sekvencí mě stále drželo. Hudba je skvělá (opravdu je až s podivem, že stejný skladatel má na kontě průměrný soundtrack Spideyho Homecomingu) a opice opět dovedeny do nejvyšší dokonalosti. Navíc přibylo mnoho aspektů z jejich společnosti a člověk jako takový byl prvně plně upozaděn. Při přechodu na základnu však film lehce ztratí tempo (ano, opravdu), za což asi Woody úplně nemohl (neviděl jsem tam prostor dělat s postavou něco jiného). V této pasáži jsem hodnocení viděl na 4 hvězdy, nicméně závěrečná akce a "Bad Ape" vedoucí opice ze zajetí film vrátila na vrchol. Za sebe tedy hlásím celkovou spokojenost. Zakončení trilogie tak, jak má být. (24.07.2017)

Stárnoucí Cézar přichází o milovanou ženu a syna, tlupa musí do bezpečí, jenže její vůdce má v očích jen pomstu. Loajálně se k němu připojí pár primátů, aby se zasněženou krajinou vydali po stopách vojáků vedených plukovníkem Woodym Harrelsonem. Výsledek trošku šlape na pravidla letního blockbusteru, místy má až hypnotickou atmosféru, technicky je to samozřejmě znovu o maximální spokojenosti, kombinace herců, krajiny a primátů působí naprosto realisticky. Jednička byla určitou interpretací na současnou podobu sebedestruktivního světa, sázela na herce i znepokojivou atmosféru a byla výtečně dynamická. Dvojka byla příběhově plošší, ubylo nápadů a zajímavých momentů, propracovanější motivace postav chyběly, akční scény prakticky nestrhly. Tak to prostě bylo. Už tehdy opice sílily, zatímco lidstvo decimovala virová infekce. Na trojku se chystal stejný režisér Matt Reeves a dá se říct, že zopakoval co se akce týče dvojku. Jenže co se psychologie týče, víc se blíží komornější jedničce. Za to velká pochvala. Emocionální pochody opic jsou naprosto skvostné, tvůrcům nechybí odvaha ve smyslu „všichni šli na proklamovanou válku z názvu a ono je to jinak“, navrch vše předkládají v pomalém a promyšleném tempu, kdy z vůdce a autority se stává ikona. Vyvrcholení trilogie je prostě syrové drama, kdy naše ego dostává opět pořádně na frak a které předkládá několik interpretací na současnou podobu sebedestruktivního počínání lidstva. Závěrečný patos nevadí, nějakou opravdu skvostnou akční scénu navíc bych uvítal, víc bych zapracoval i na úloze nalezené dívenky, ale jinak spokojenost. Nečekaná. A Andy Serkis definitivně potvrdil jednu z nejikoničtějších postav poslední dekády. (16.07.2017)

O vojne, bez vojny, no zato v melodramatickom duchu, okorenenom o pár jemných, no zato milých frkov. Bavil som sa, nenudil som sa, no Ja som popravde čakal omnoho viac ... Pekný film. (10.10.2017)

Zaráží mě, kolik lidí si stěžuje, že se ve Válce o planetu opic "moc neválčí". Já jsem naopak rád, že ne. Válečné scény, které tam jsou, mi úplně stačí - jsou tak sugestivní a drsné, že jsem více rozhodně nepotřeboval. Moc mě totiž těší, že nepředstavitelně špičkové efekty slouží hlavně k tomu, aby vytvořily stoprocentně věrohodné postavy a my mohli sledovat jejich příběh - zejména tedy ten Caesarův, že. Příběh, který nám ukazuje jednu z nejhrdinštějších filmových postav všech dob (to myslím smrtelně vážně), bere si na paškál lidství a nelidství, zručně rozvíjí myšlenky filmu z roku 2011 (kdo by to tehdy čekal?) a čím dál více se přibližuje filmu z roku 1968. K režii a jejím atmosférickým scénám nemám jedinou výhradu, tolik dojetí od začátku do konce jsem doopravdy nečekal, herecky je to extratřída (plukovník a Nova jsou jediní zajímaví lidé a je to tak správně) a hlavně je to stále zajímavé a poutavé, epické, ačkoliv zároveň komorní. A ta hudba Michaela Giacchina! (15.07.2017)

Ona ta Planeta opič je vcelku opiči, copak o to, ale leccos se jí daří. Kroutí se jako píďala, aby se naroubovala na prastaré... následovníky v podobě původní hodnělogie, za to smek. A je to nakroucené moooc hezky. Jak od maminky. Mončičáci takřka živí, jeden by s nima nejen soucítil, ale i pokra zahrál, hlas jim dal, zoufalejší prasesoři nad šimpkami jistě i pohoní, a v pražské zojo pak, pohánění marnou nadějí, si permice zřizují. Horší to je s prostomyslnými blbečky, mezi které se hrdě počítám. Nás tak trošku ruší (so-oiler) některé drobnosti. Kupříkladu, namátkou a jen tak od boku - kdybych si v očekávání konfliktu s pomyslnou, masivně vyzbrojenou armádou severu budoval barikádu, asi bych metr za ni nezaparkoval vlak s cisternami ropy, nafty, benzinu, propanu, butanu a jejich kříženců. Kort, kdybych seděl na bunkry poddolovaném kopci, kde by se to schovávalo jak u severních Kimů. Leda... leda že bych byl Vůdy, který má ve zvyku se slaňovat do hnízd primátů a tam dělat nesmyslné věci, které vážně ničemu nepomáhají, ničehož neřeší a i jinak jsou naprosto ku hovnu. Leda na druhou.... že chtěl vyprovokovat srstnatce k migraci, aby je mohl pochytat, protože potřeboval agresivní, nespolehlivé, líné a natvrdlé otroky pro stavbu té zdi, za kterou hodlal nasunout to železniční cargo. Víte co? Píčáren je tolik, že bych proděravěl klávesnici, nechám to být. Za vidění film stojí a slabším povahám i slzu z kanálku vymáčkne. Prasesorům z váčku. Semenného. Budiž jim všem přáno. (20.10.2017)

Mno tak ani napotřetí ne už předchozí díly restartu této slavné série mě moc nestrhli, ale tomuhle jsem docela věřil určitě jsem nečekal brutální opičí řezničinu, ale taky jsem nečekal více než dvouhodinové a nudné pseudo filozofické tápání odnikud nikam s jednou akcí v úvodu a jednou v závěru, takhle si teda válku nepředstavuji. Jediný držák je spolehlivý takový normální zabiják opičáků Harrelson jinak darmo mluvit...40% (14.07.2017)