Křižník Potěmkin
Bronenosec Poťomkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Réžia:
Sergej M. EjzenštejnHudba:
Edmund MeiselVOD (1)
Obsahy(1)
25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (331)
Tak tohle výstižně a krátce zhodnotil už POMO. ()
Tak jako jo, ale když to srovnám s tim výletem na Kokořín... ()
Ten film zraje jak víno, i na druhé zhlédnutí mě doslova uzemnil. V kombinaci s krásnou Šostakičovou hudbou je to výjimečný filmový zážitek - uvážím-li, v jaké době to bylo natočeno, člověk nemůže než vyjádřit nejhlubší respekt, všechny ty davové scény, mimořádné herectví všech zúčastněných, neuvěřitelná expresivita všech záběrů... filmový skvost, kterému není rovno. Proslulé scény, jako masakr na oděském schodišti, maso prolezlé červy či mrtvý námořník se svíčkou v rukách, mnou hluboce otřásly a nikdy je nedostanu z hlavy. ()
Dlouho jsem se na tuto klasiku chystala. A možná by se nic nestalo, kdybych se chystala dále. Nejsem unešena, nejsem uchvácena, neobdivuji. Na rozdíl od mnohých jiných němých filmů mne tento naprosto neoslovil, přišel mi zastaralý, šedivě nudný a nezajímavý. Musím však ocenit občasné záchvaty inovace při práci s kamerou. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
89 rokov ubehlo od natočenia Potemkina. A ruský národ stále nepochopil, že to kvôli sebe samému nebude nikdy slobodný. ()
První film, který ode mne nedostane žádné hvězdičkové hodnocení. Rozhodně byl zážitek vidět jej v kině a rád si o něm přečtu sáhodlouhé rozbory, ale ohodnotit se jej opravdu bojím. Navíc jsem měl tu čest jej shlédnout s velice nepěkným "experimentálním" doprovodem. ()
Nepopírám, že je to naprosto stěžejní kinematografické dílo právem patřící do každé správné učebnice filmových dějin, ale já si ho bohužel užíval jen chvílemi (a to i navzdory příjemně střídmé délce). Němé filmy to se mnou holt mají těžké (a já s nimi, přestože se většinou snažím vyjít jim vstříc). 70 % ()
[8/10] (Goskino, Mosfilm) (Němý čb. /// Produkce: Jakov Blioch /// Scénář: Nina Agadžanova, Sergej Ejzenštejn /// Kamera: Eduard Tisse /// Hudba: Nikolaj Krjukov, Edmund Meisel, Dmitrij Šostakovič) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
kultové scény s červami a kočíkom uháňajúcim po schodoch sú klasika. tento film je monument, jedno z najlepších diel svetovej kinematografie ()
Ejzenštejn bol najvýznamnejší predstaviteľ ruského konštruktivizmu a Krížnik Potemkin jeho vrcholným dielom. To, čo dnes stačí odklikať na počítači, museli kedysi tvorcovia ako on nainštalovať v exteriéroch a zladiť davy v kompaktný herecký celok. Protiburžoáznosť diela a revolučný zápal už môže dnešné publikum trochu zneistiť, avšak film treba brať v kontexte svojej doby. Niekoľko scén, ktoré vošli do histórie, predovšetkým kočík na schodoch, by mu to malo vynahradiť. Film môže svojou prvou, subtropicko- exotickou (plachetnice) polovicou diváka uchlácholiť, nasleduje po nej totiž zmena atmosféry, keď prichádza na rad jeden z najbrutálnejších masakrov filmovej histórie a poŠtrajku (na rozdiel od neho tu už nepoužil grotesku) ďalší dôkaz, že Ejzenštejn nemal s usmrcovaním filmových detí a žien žiaden problém. Termín "deti vo filme násilne neumierajú" vznikol určite až po ňom. Záverečná pasáž na mori je stvrdením, že Krížnik Potemkin je skutočným veľkofilmom aj dnes a ako celok míľnikom svetovej kinematografie. Nielen láska, ale aj revolúcia ide cez žalúdok, alebo komu nechutil boršč. ()
Vždy při vyslovení jména Křižník Potěmkin si představím výbornou scénku z filmu o účetním Fantozzim. Ta scénka za to může, ta scénka mi dala vědět, že tento film vůbec existuje, jinak bych o něj jen stěží mohl zavadit. Očekával jsem monstrózní sračku. Musím přiznat, že jsem překvapen. Křižník Potěmkin je a nejspíš i zůstane nejstarším snímkem, který kdy budu mít možnost a nebo chuť vidět. To co zde předvádí kamera, za to by se člověk nemusel stydět ani dnes. Težko se dá věřit, že takové záběry pocházejí z roku 1925. Já jakožto člověk znalostí azbuky nedisponující, jsem z těch titulků pochytil snad jen slovo ,,Potěmkin´´, a přesto kvalitní záběry za podpory perfektní hudby mi děj srozumitelně předkládaly po celou stopáž. Film na mě přenesl i dobovou atmosféru, a to k tomu nebylo potřeba ani složitých efektů. Ať pátrám sebevíc, prostě mě nenapadá co tomuhle filmu vytknout. Přesto s ohledem na moje hodnocení u jiných snímků nemůžu dát více než * * *. ()
V rámci svého studia jsem byl nucen zhlédnout strašlivá představení klasických děl filmového plátna, během této doby jsem viděl nejslavnější pilíře filmové historie jakými byly Dobrodružství 6tihodinový film (pro mě) Michelangela Antonioniho, Satyricon od Felliniho, ale především však klasiku mezi klasikami Křižník Koťonkin, 18 kotoučů. Mé pocity přesně vystihl účetní Calponi, který při oznámení, že musí zhlédnout toto mistrovské dílo znovu padl v mdlobách k zemi. Tento film by měl být postaven na roveň palečnici či železné panny, neboť sledování tohoto opusu mi přinášelo neskutečná muka a jen při představě režisérského sestřihu mi vstávají vlasy hrůzou. Svůj komentář chci završit slovy velkého znalce umění Huga Fantozziho: "Pro mě je Křižník Koťonkin velkolepá sračka." ()
Včera som videl Krížnik Potemkin druhý a posledný krát. Uznávam kvalitu strihu, montáže, uznávam nezabudnuteľnosť scén na odeských schodoch. Ale súčasne registrujem Ejzenštejnovu nadprácu pri nadbiehaní novej moci a to nedokážem odpustiť ani geniálnejším filmom, ako je Krížnik Potemkin. Najchladnejšie štyri hviezdičky. ()
Ač to vypadá paradoxně, můžu s klidem Křižník Potěmkin prohlásit za nejmodernější němý film. Je sice ideologicky zabarvenější než kterýkoli díl majora Zemana, ale vizuální forma je vyloženě strhující. Takhle dramatický střih bych jednou rád viděl i v českém filmu! Ozvučení dodalo i vysoce kvalitní hudbu, takže je to opravdu parádní podívaná, na které je vidět, že soudruzi na rozpočtu rozhodně nešetřili. ()
berem, klasika. raz stacilo. moc velky oldschool na moj zaludok. aj ked uznavam, ze film aj po takom dlhom case nestraca nic na svojom care a je dostatocne pozeratelny a nesie si samozrejme v sebe silnu vypovednu hodnotu. ()
Že by se tolika uživatelům CSFD zrovna tenhle film líbil, tak tomu nevěřím.***(2.10.2010) ()
Jeden z největších filmů všech dob. Ale v dnešní době to už zřejmě moc nezaujme. ()
Ejzenštejn ako večný klamár a propagandista, riťolez komunistických degenerov. Podobne ako u Desiatich dní, ktoré zmenili svet, i toto je je len ideologicky manipulované dielo, ktoré si nezaslúži obdiv. ()
Ve filmu je jasně vidět rozvrstvená společnost - námořníci jako proletariát, námořníci buržoazie carovi vojáci. Vzpoura vznikne asi ve 25. minutě filmu. Potom co je Vakulinčuk mrtvý, nastoupí na jeho místo revoluční masa. Scéna na schodech "oděsské schody" je jedna z nejlegendárnějších scén světové kinematografie , stokrát probíraná. Film má sílu i po sto letech a to díky technice (vidíme zde všechny druhy filmové montáže). ()
Scéna na schodech v Oděse je nezapomenutelná, dokonce se jí nechal inspirovat Brian De Palma ve filmu Neúplatní. ()