Křižník Potěmkin
Bronenosec Poťomkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Battleship Potemkin
Réžia:
Sergej M. EjzenštejnHudba:
Edmund MeiselVOD (1)
Obsahy(1)
25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (36)
- Film zakázala cenzúra v Československu kvôli obhajobe boľševickej revolúcie, ale v 30. rokoch sa už objavil na niekoľkých projekciách. Prvýkrát v roku 1930 po niekoľkých cenzúrnych zákazoch. (Biopler)
- Film bol síce natočený ako čiernobiely, ale režisér inovatívne vyfarbil záber na červenú revolučnú zástavu na sivý podklad. (Raccoon.city)
- Roger Mannvell, anglický filmový teoretik, o streľbe na odeských schodoch napísal, že ide o "najsugestívnejších šesť minút v dejinách svetovej kinematografie." (Raccoon.city)
- Film se natáčel na Krymu a v Oděse na Ukrajině. (rafix)
- Jedná se o oblíbený film Billyho Wildera. (rafix)
- Přestože německý ministr propagandy Josef Goebbels choval ke komunismu nenávist, Křižník Potěmkin pro jeho propagandistickou sílu obdivoval a doufal, že v Německu vznikne podobně intenzivní film, vyjadřující nacistické ideje. (LINKIN)
- V některých davových scénách se objevilo až deset tisíc komparzistů, kteří navíc hráli úplně zadarmo. (Devitka)
- Titulní loď byla čtyřikrát přejmenována. Její původní plný název zněl "Kňaz Potěmkin-Tavričeskij". V důsledku povstání ji vláda v roce 1905 přejmenovala na "Pantělejmon". V dubnu 1917 se loď vrátila k názvu "Potěmkin-Tavričeskij" (bez "Kňaz" - kníže). V květnu 1917 byl její název změněn na "Borets za svobodu". V květnu 1918 byla ukořistěná Němci. V listopadu 1918 ji obsadila britská expediční vojska intervenující do ruské občanské války, která ji při svém ústupu v dubnu 1919 poškodila. Poškozená loď však nebyla nikdy opravena a v roce 1923 byla sešrotována. (flanker.27)
- Během své praxe v divadle Proletkultu vytvořil Ejzenštejn koncept tzv. montáže atrakcí (atrakcionů), kterou v tomto filmu naplno využil. Technika spočívá ve střetávání dvou pocitově intenzivních obrazů, jehož výsledkem je pak zcela nový význam. (Trainspotter)
- V roce 2004 bylo britské popové duo Pet Shop Boys pověřeno, aby pro film napsalo novou hudbu. Ta měla premiéru na živém koncertu s projekcí filmu na Trafalgarském náměstí v Londýně 12. září 2004. (Trainspotter)
- V 70. letech byly jako hudební doprovod využity symfonie Dmitrije Šostakoviče, který se s Ejzenštejnem nikdy osobně nesetkal, ačkoliv režisér v roce 1948 zamýšlel natočit film s hudbou z jeho symfonií. Šostakovič se zase údajně inspiroval v případě své "Jedenácté symfonie" s podtitulem "Rok 1905" právě u Křižníku Potěmkin. (Trainspotter)
- Při příležitosti padesátého výročí premiéry filmu byl Křižník Potěmkin zrekonstruován do původní necenzurované podoby s novým hudebním doprovodem. (Trainspotter)
- V Německu byl film uveden v upravené podobě, z níž německé distribuční společnosti vystřihly některé scény extrémního násilí. Ze sovětských kopií byl vystřižen písemný úvod Trockého poté, co se dostal do rozporu se Stalinem. Film byl pro svůj revoluční zápal zakázán ve Velké Británii (do roku 1954), Francii (do roku 1953) a dalších zemích. (Trainspotter)
- Těsně před premiérou se Ejzenštejn dozvěděl, že ze závěru jeho filmu byly vystřiženy určité části, a tak je na poslední chvíli vlepil na své místo na filmovém pásu pomocí svých slin. Během premiérového promítání s nervozitou a úzkostí očekával příchod tragédie v podobě přetržení filmového pásu, ale ten nakonec zůstal celistvý a rozpadl se až po skončení projekce. (Trainspotter)
- Premiéra filmu proběhla v moskevském Velkém divadle. (Trainspotter)
- Celý název bitevní lodi byl křižník "Kníže Potěmkin Tauridský". (Trainspotter)
- Pracovní název filmu byl Rok pátý. (Trainspotter)
- První verze scénáře Niny Agadžanové-Šutko čítal několik stovek stran, které popisovaly všechny zásadní okamžiky revolučního dění roku 1905. (Trainspotter)
- Film byl natočen na státní objednávku Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany. (Trainspotter)
- Známá scéna z oděského schodiště je z hlediska filmové historie pozoruhodná tím, jak v ní Ejzenštejn pomocí montáže manipuluje s časem. Mnoho akcí se odehrává současně, ale jsou zobrazeny samostatně. Díky tomu je celá akční scéna delší, než by byla v reálném čase. (Rosana)