Reklama

Reklama

Krížnik Potemkin

  • Československo Křižník Potěmkin (viac)
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (36)

Jiří Menzel

  • Na své začátky coby filmového diváka vzpomínal: "Nebyl jsem moc velkej filmovej fanda. V padesátých letech tady nebyly žádné filmové kluby, jenom pár nadšenců zorganizovalo promítání filmů z filmového archivu. Každý čtvrtek večer v Kinu mladých v Klimentské ulici. Tady jsem poprvé viděl Intoleranci, Občana Kanea, Zrzka, Pepé le Moko, Dovženkovu Zemi, Děti ráje, filmy Chaplinovy a Clairovy, Ejzenštejnův Křižník Potěmkin. Bylo to v době, kdy jsem toho moc nevěděl, ale moje hlava i srdce byly otevřené a tyhle filmy mi řekly všechno, co jsem potřeboval o filmu vědět. Jeden z těch večerů byl věnovaný Renoirovi a před Velkou iluzí běžel krátký snímek Výlet do přírody. Tenhle film rozsvítil mou hlavu jako lampu na plyn, mohu-li citovat klasika. Spolu s filmem Soví řeka patří k absolutní špičce mého diváckého žebříčku. Film, i ten zvukový, nemá být nic jiného než vyprávěním v obrazech. Vedle těch dvou filmečků mi připadají současné filmy většinou spíš užvaněné a ukodrcané." (NIRO)

Rybáři (1929)

  • Film Drifters měl premiéru ve Film Society 10. listopadu 1929 spolu s filmem Křižník Potěmkin (1925), který byl v Británii rovněž uveden poprvé. Grierson již dříve pomáhal s výrobou titulků k Ejzenštejnovu snímku pro americké uvedení a na Drifters to mělo zcela patrný vliv. Podobně jako je tomu v Potěmkinu využívá i v Drifters expresivním způsobem montáž a vytváří tak dramatické napětí bez jakékoli psychologizace. Oba filmy dále pracují s tzv. „typy“ (neherci) namísto profesionálních herců, aby dosáhly větší „autenticity“, a oba také bohatě využívají natáčení v exteriérech. Grierson však vždy zdůrazňoval, že chtěl natočit film ryze „britský“, tedy umírněný a zdůrazňující lidský prvek. Proto se snímek Drifters odehrává v pomalejším tempu a více se soustředí na obyčejné, méně dramatické události. (Zdroj: Doc Alliance Films)

Banáni (1971)

  • Zhruba v polovině filmu, při scéně vřavy, která obklopí diktaturu v San Marcos, vidíme letět ze schodů dětský kočárek. Jde o narážku, nebo spíše poctu v tomto případě, nejdramatičtější scéně klasickému filmu Křižník Potěmkin (1925). (don corleone)

Reklama

Reklama