Biografia (1)
„Člověk zůstává člověkem jen proto, že má schopnost úplného a svobodného soucitu, jinak by byl něco jako kámen s vytesanými písmeny lidských zákonů“ Jeden s klasiků sovětské kinematografie, ukrajinský režisér a spisovatel Alexandr Petrovič Dovženko se narodil 12. září 1894 v Sosnici do chudé rolnické rodiny. Neradostné dětství prožil v malém městečku na Ukrajině v Černihovské gubernii. Ze čtrnácti sourozenců se jako jediný , společně se sestrou dožil dospělosti.… (viac)
Zaujímavosti (4)
Domov (2011)
- Režisér se přiznal, že ho silně ovlivnily westerny Sama Peckinpaha a Johna Forda a také Nebeské dny (1978) Terrence Malicka, konkrétně práce kameramana Néstora Almendrose. "Estetiku filmu ovlivnily tři faktory, přičemž všechny tři jsou americké. Literární stopa, to je William Faulkner, obrazová malíř Andrew Wyeth a kinematografická Sam Peckinpah." Ruští filmoví kritici našli podobnost s filmy Rodinná oslava (1998), Nesmiřitelní (1992) i Invaze barbarů (2003), ale také s filmy Alexandra Dovženka a divadelní hrou Čechova "Višňový sad". (Aelita)
Tragedija v stile rok (1988)
- Hlavní hrdina bydlí v "Kulatém domě". To je jeden ze dvou moskevských domů ve tvaru kružnice. Tento 9poschoďový dům o vnitřním průměru 155 metrů s 26 vchody byl postaven v letech 1976-1979 a nachází se na ulici Dovženka. Alexandr Dovženko byl světově proslulý sovětský filmový scenárista a režisér. (Aelita)
Proščaj, Amerika! (1951)
- Alexandr Dovženko začal filmovat podle autobiografické knihy „Annabelle Bucar“, pracovnice americké ambasády, která skutečně požádala v roce 1949 o politický azyl v Moskvě. Dal si záležet na obzvláště deklamativním vykreslení odporného chování imperialistických nenávistníků v protikladu ke všestranně pozitivní motivaci Anny a jejich přátel. Pochopitelně mírová politika Stalina je v přímém protikladu s Trumanovskými agenty. Po natočení zhruba poloviny filmu bylo ovšem natáčení zastaveno a Dovženko už se nikdy k režii nedostal. V roce 1996 bylo na Berlínském festivalu uvedeno torzo filmu s komentářem týkajícím se nenatočených scén, včetně závěru, kdy měla Anna veřejně odhalit podstatu americké diplomacie na oslavách na tribuně na Rudém náměstí. (Peabody)
Galéria (2)
Photo © VUFKU
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 1951 |
Proščaj, Amerika! |
| 1948 |
Život v květech |
| 1939 |
Ščors |
| 1935 |
Aerograd |
| 1932 |
Ivan |
| 1930 |
Země |
| 1929 |
Arsenál |
| 1928 |
Zvenigora |
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| 1926 |
Vasja reformator |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1945 |
Strana rodnaja |
Vítězství na pravobřežní Ukrajině |
|
| 1943 |
Bitva za našu Sovětskuju Ukrainu |
| 1940 |
Osvobození |
| 1939 |
Bukovina, zemlja Ukrainskaja |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1926 |
Plod lásky |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1964 |
Začarovannaja desna |
| 1961 |
Pověsť plamennych let |
| 1959 |
Poema o more |
| 1951 |
Proščaj, Amerika! |
| 1948 |
Život v květech |
| 1939 |
Ščors |
| 1935 |
Aerograd |
| 1932 |
Ivan |
| 1930 |
Země |
| 1929 |
Arsenál |
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| 1926 |
Vasja reformator |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1926 |
Plod lásky |
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1980 |
Larisa |
| 1945 |
Strana rodnaja - rozprávač |
| 1943 |
Bitva za našu Sovětskuju Ukrainu - rozprávač |