Nedotknuteľní

Unikátně povedený film. Jeden z řady příběhů o přátelství mezi handicapovaným boháčem a lidsky moudrým, byť primitivním vagusem z okraje společnosti; jenže zde autoři přesně utrefili onu tenkou a zrádnou hranici mezi dojímavým a kýčovitým, mezi černým humorem a cynismem, mezi sentimentem a nevkusem... Přidají-li se k tomuto umění režiséra noblesní herecké výkony, vzniká nenápadná dokonalost. (17.11.2012)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 10/10 Hudba 9/10 Prostředí 8/10/// PLUS: oba hlavní představitelé, zaujala mě i Audrey Fleurot, silný příběh, skvělé po všech stránkách MÍMUS: možná jsem očekával ještě více dramatických zvratů, ale vlastně to ani nevadí, že se film neubíral tímhle směrem./// Shrnutí: Očekávání byla obrovská. Věděl jsem zhruba do čeho jdu a tak mohu jen závidět divákům, kteří to netušili a pak je film emocionálně smetl. Už jen úvodní scéna, která jak všichni víte paří spíš k závěru nasadila laťku hodně vysoko. Možná i proto mi přišla prostřední příběhová část o něco běžnější. Nicméně nejen závěr, ale i celé ladní filmu je tak příjemné a vyvolává ve vás tolik pěkných pocitů, že si film nejvyšší hodnocení zaslouží víc než jakýkoliv jiný. Francouzi občas umí, nejen překvapit, ale i excelentně točit./// Celkem 95%/// (27.01.2015)

Jemný humor, který mě bavil celé dvě hodiny. Příjemné obsazení, tragický příběh vyprávěný s nadhledem a bez zbytečného ždímání slz. Skvělá jízda od začátku do konce. Jedinečné. 5* (19.03.2017)

Ano, je to pohádka. Pravděpodobnost, že si zazobaný ochrnutý milionář vybere za svého ošetřovatele černého recidivistu z pařížského předměstí, je asi tak stejně velká, jakože v závodě formule 1 bude někdy remíza. Skutečný svět takto nefunguje. Tohle je ale komedie. Má především bavit, a to dělá velmi dobře. Veškerý vtip je zde prezentován s přesvědčivou lehkostí a vkusem. Přičemž pestrost záběru, od utírání zadku přes mezilidské vztahy až po filosofické zamýšlení se nad životem a smrtí, je nevídaná, a zároveň krásně přirozená. Omar Sy (Driss) je úžasný ve všech scénách a jeho dialogy s Cluzetem (Philippe), se stávají na filmovém plátně něčím ojedinělým. Vztah založený na odlišnosti, je jednou z klasických filmových zápletek. Zde je ale tento motiv posunut na vyšší úroveň. Člověk začíná chápat, o jaké bohatství se díky předsudkům a životním stereotypům připravuje. Přenesená radost nad těmi úplně nejzákladnějšími banálními maličkostmi, se stává krásnou nečekanou pointou. Někdy prostě jen stačí věci dělat jinak a jinak se dívat na svět kolem sebe. Škoda, že k něčemu takovému je člověk ochoten se odhodlat až v situaci, kdy nemá co ztratit. Takto citlivě vybalancovaná komedie na pozadí dramatické zápletky, bez klišoidního patosu, se jen tak nevidí. Myšlenka, že by v součastné době něco podobného vzniklo v Hollywoodu, je utopie. Je třeba jít za příběhem a pointou. V tom bude Evropa vždycky před Amerikou. 86% (03.04.2012)

Divil som sa, ako môže mať Intouchables tak vysoké hodnotenie, ale teraz už rozumiem. Sociálne drama na špičkovej úrovni, ktoré zahreje pri srdci a zároveň kvalitne rozosmeje. Proste fantastická kombinácia a výborný filmový zážitok. Po dlhej dobe dávam bez váhania zaslúžený plný počet. (27.10.2012)

Dávám 5*, protože je to velmi povedený humorný snímek, kterému je málo co vytknout, nicméně abych dal plný počet, musel jsem se hódně přemáhat, a to z prostého důvodu - toto má být 9.nejlepší film??? Moc dobře nechápu obrovský hype, který tento film vyvolal. Opět připomínám, že určitě nehodlám házet špínu na toto příjemné dílko, které se dá zařadit mezi francouzskou šlechtu, ale pro mě je galskou královnou tohoto štryhu milovaná Amélie, které, s klidným srdcem říkám, v nejvyšší lize tito Nedotknutelní sahají asi tak po bradavky, a králem zůstává také nedotknutelný Lev. 85% (01.11.2012)

Něco tak vtipného, krásného a natolik pozitivního se jen tak nevidí. Neustálá snaha propojit dva naprosto odlišné lidi vede k mnoha humorným situacím, občas i k dramatičtějším chvílím, ale hlavně po celou stopáž udržuje obrovské množství dobré nálady a chápání. Navíc zde vůbec není potřeba velkých hvězd či populárních osobností a to filmu ještě více přidává na originalitě. Opět se budu opakovat, ale Francouzi komedie prostě umí! [90%] (02.05.2015)

Ojede tu zrzku nebo ne ? Tot je oč tu běží. Nakonec tedy ... hmmm. Ne je to výborná sladkobolná oddechovka. Přesně ve stylu líbivého Shawshanku a naprosto chápu status skryté legendy. Takový film (i přes úplnou nereálnost) je fajn občas vidět a opravdu příjemně pohladí. (22.07.2020)

Neskutečně citlivý snímek o střetu dvou světů, který ve finále není ani z poloviny tak drastický, jak by člověk čekal. Co se myšlenky, černohumorného pojetí, výkonů obou hlavních představitelů, (typické) francouzské kamery a vážné hudby týče, tady opravdu nemám, co bych vytkla. Jediný, zcela subjektivní "problém" pro mě představuje fakt, že jsem neuronila jedinou slzu. Dokáže mě rozbrečet de facto vše od tříhodinového dramatu po desetivteřinový trailer, ale "Nedotknutelní" ne. Proč? Tak to opravdu netuším... P.S.: Nejsem jediná, komu monsieur Cluzet připomíná mistra Hoffmana, že ne?:-) (04.01.2015)

Odpočiková feel-good jedohubka pro všechny - takže film bez chuti a bez zápachu který nenudí a neotravuje, ale nezůstane po něm lautr nic. Absolutě se nedivím že vyletěl v žebříčku "nej" filmů na csfd tak rychle tak vysoko, je z toho samého nezajímavého těsta jako Forrest Gump. 8/10 (13.11.2012)

Já, jakožto přesvědčený ateista, dnes upřímně děkuji šéfovi Všehomíra za vnuknutí francouzským tvůrcům a klaním se, smekám poklop své cynické palice, vysekávám poklonu a pěji pochvalné a oslavné ódy. Prvních pět minut jsem váhal, jestli jsem udělal dobře, už u Warriora jsem měl oči jak šnek, když se znenadání vyšvihl tak nahoru a pak to bylo jen zklamání a nepochopení z tak vysokého hodnocení, které jsem nemohl akceptovat a ťukal jsem si na čelo z hystericky nadšených komentářů zdejších sporťáků, co nemá chlapa. Teď si možná budete o mně myslet to samé a to nejsem ani čerňoch, ba i nohy své používám i k chůzi a kopání do prdelí. Tenhle film zkrátka chápe každý, nejen tématem "postižená" elita. No nic, jak jsem psal, po začátku, kdy se ulicemi řítí bubák v maserati quattroporte, jsem měl už na jazyku cynické vejšplechty typu (současné době propírané téma) lobista Janoušek, pak nějaký hlody na africkou populaci a následnému výsměchu hodnotících, kteří se nechali opít rohlajzem, ale doma by takové kapacitě, jako je hlavní hrdina, nedovolili ani sednout na sedačku z Ikei a běda, jestli by vám škrábli blatník na rodinné oktávce. Pak mě všechno přešlo, a ač se nijak zvlášť u filmů neprojevuju, pak tohle byla tak příjemná výjimka, zkrátka jsem řval smíchy. Další věc, která mě odrazovala, komedie? Já?? Blbost! Jenže ona to není jen tak nějaká prvoplánová hihňačka, to bych se tady vůbec neexponoval. Úžasně zahraný, neskutečně sympatičtí herci, ale ouplně všichni. Geniální, a dost, zbytečné plejtvání superlativy, všichni si to dejte povinně. Jsem nadšenej jak po prvním šoustu, sorry za ty intimnosti. Když jsem se tady tak rozděkoval, pak díky Lillien http://www.csfd.cz/uzivatel/289453-lillien/ a Drissovi http://www.csfd.cz/uzivatel/316713-driss/ za doporučení, na ně já dám a pro Drisse, už chápu změnu nicku a navíc mi to už teď nepřijde infantilní. Jasně plnej počet a v první dvacítce by klidně mohl Nedotknutelný zůstat. EDIT: No ty voe, nejsem klasický hovnaházeč na český dabing, ovšem zde je všechno špatně, doporučuji nekonzumovat. (29.03.2012)

Při scénách, v nichž černoch ze sídliště tak jako dítě v císařových nových šatech s odzbrojující bezprostředností odhaloval, že král je nahý, jsem v kině padal smíchy ze sedačky. Návštěva galerie, opery i sedánek nad poezií... to vše byly okamžiky, které musí každého snobofoba chytnout za srdce (a za bránici). I jindy to sice bylo vtipné, milé... ale napadala mě přinejmenším dvě velká ALE: Jednak je celý snímek vzhledem k tématu nejapně laskavý, přímo přelaskavělý, ukrývající realitu předměstního přistěhovaleckého předměstí a quadruplegikova lože za rozzářené úsměvy. Podobně změkčující je i lecjaký jiný nepitomý film - Pelíšky třeba nebo Milionář z chatrče. Ve všech těchto případech se sice nechám strhnout, směju se a dojímám se... ale platím za to pocitem nepatřična. Druhá výhrada se pak týká horizontálnosti hodnot, k nimž se hrdinové upínají: oběma, jakkoliv jsou jiní, jde o maximalizaci slasti - skrze umění, sex nebo nabuzený adrenalin. Je pak otrava na tu hedónistickou, myslím, že prchavou a lživou, pohodu koukat... (30.08.2012)

Z počátku nadšení, ke konci skoro až rozčarování. Podle mého soudu je to sice výborný film, ale k dokonalosti má daleko, především vinou absence nějakého zásadnějšího přínosu v originalitě zpracovaného tématu. Při sledování se mi vybavovala strašná spousta podobných filmů, protože tenhle film variuje motivy a situace, které jsem bez přehánění už viděl nesčetněkrát v minulosti jinde. Spíše intuitivně mi zde navíc vadilo dost věcí, které ani nejsem schopen nějak slovně uchopit. Nevidím důvod, proč tenhle film vynášet do nebe (v době psaní mého komentáře je to 4. nejlepší film na ČSFD!) - tak trochu hype, zdá se mi. (01.04.2012)

Černá komedie na jedničku, která zároveň vypráví o jednom mimořádném svazku dvou zcela odlišných lidí. Jedinou vadou na kráse je představa, jakou stupidní slátaninu z tohoto úžasného filmu zase udělá Hollywood. Bohužel je příliš dobrý na to, aby unikl pozornosti těch pitomců. (12.03.2012)

Být doživotně upoutaný na invalidním vozíku, není žádný handicap a paradoxně shodou příznivých okolností či náhod, je to způsob, jak svůj život plnohodnotně prožít. A těch paradoxů je na jeden film až moc. Příběh bohatého, ovdovělého aristokrata, milovníka umění a kvadruplegika po sportovním úraze Phillippa, vychází částečně ze skutečných událostí. Záměrně píši částečně, protože kromě základní kostry, je film obalen až příliš idealistickou scenáristicky filmovou formou, na kterou v reálném životě opravdu nenarazíte. Phillipp na inzerát sežene mladého a živelného opatrovníka Drisse, který je z opačného konce společenské vrstvy, pochází z chudého předměstí, dokonce byl právě propuštěn z vězení. Vzájemné počáteční antipatie přerostou v nečekané přátelství dvou zcela rozdílných mužů. Driss je ve filmové podobě černoch, ale podle skutečnosti to byl Arab. Jen těžko lze usuzovat, proč se právě pro takový krok tvůrci rozhodli, ale je fakt, že právě tahle prvoplánová rozdílnost už v barvě pleti obou protagonistů, byla záměrná, aby film postupně o to hlouběji emotivněji zapůsobil. Není žádným překvapením, že film drží hlavně dva hlavní herečtí představitelé tisknoucí svým postavám uvěřitelnost, která tady ovšem vlivem scénáře, není ani tak příliš věrohodná. Vše je napasováno a nalajnováno tak, aby se i ten největší nelida nakonec dojal a poznal, jak moc nebo málo stačí k lidskému štěstí. Paradoxní je, že film nechce za žádných okolností působit jako citová ždímačka, ale na mě přesto tak působil, i se sympatickou snahou být jiný. Hezký příběh na jedno podívání to je určitě, ale vynášet ho do filmových nebes, je podle mě přehnané. Nakonec film selhává paradoxně v tom, jak je hluboce lidský. Druhý komerčně nejúspěšnější film francouzské kinematografie mně byl doporučen a s vědomím toho, že nejsem na tenhle typ filmů, a hlavně neoblibuji francouzské mainstreamové filmy, jsem nakonec po zhlédnutí nebyl otrávený. Komediální drama má přesně to, co se od něj očekává, ale mohlo mít klidně reálnější vyznění, kdyby tolik okatě nechtělo emotivně zapůsobit. 60% (05.05.2012)

Nádherný homopríbeh bieleho kvadruplegika a jeho čierneho boyfrienda. Niekto tu spomína pohľadenie duše, tak ja k nemu ešte prihodím masáž, blow job a navyše poukážku v hodnote 400£ , ktoré mi akoby padli do náruče, ako blesk z čistého neba ! Francúzi dokážu vyrobiť z hovna levandulu ! (28.02.2012)

Těžko uvěřit, že tohle má být drama, protože film je natočen s takovou lehkostí a vtipem, že ani nemáte čas to vážné téma brát nějak jinak, než s nadhledem, jak je to postaveno ve filmu. Je tu spoustu kladů a zápor nevidim žádný, od krásné hudby, přes skvělé herecké výkony a to nejen hlavního dua, úžasně natočené scény, které sice někdy dojmou, ale rozhodně není celý snímek o hře na slzy. Vyváženo každým coulem, nemám co dodat, jen, že konec byl perfektní a že jsem se fakt nasmála. (12.05.2012)

Na začátku byl jeden obyčejný pohovor pro sociálku a na konci jedno velké (nefalšované) přátelství. Tenhle snímek bych pouštěl všem „letcům“ na Nuseláku (resp. "nedočkavým stopařům" pražského metra), před jejich život. skokem (rozhodnutím). Tolik pozitivní energie, humoru, život. vitality, upřímností a pravd, toho člověk nebývá každý den svědkem. Frantíci (resp. tahle nesourodá dvojička, bohatý kvadruplegik-"poeta" Philipp (F. Cluzet) a švorcový pohodář- "amatérský malíř" Driss (O. Sy), společně se scénáristama-režisérama O. Nakachem a E. Toledanem ) jednoznačně (u mě) bodují! Stejně jako by člověk těžko pohledal takhle kvalitní (černý) humor, vkusně namíchaný s intimními scénami a navíc (dámy a pánové) jde to prosím pěkně i bez zbytečného sentimentu. A jako bonus, chytlavá hudbička, která by roztancovala (nejen) vozíčkáře. P.s. SPOILER-pánové, známe to. Komu z nás se to ostatně (x-krát) v životě nepřihodilo. Probudit se ráno s pořádným „trčákem“ a nemít nikde v dosahu milé (dámy prominou) „řešení“. To (jemně řečeno) rozladí. A teď si představte, když máte tvrdé, …ušní lalůčky a ANO, oba dva:-) Tomu já říkám pech (resp. humor) nejen pro handicapované. Nicméně nenechte se (z)mást mým veskrze humorným podtónem, kterým je skrz naskrz protknut tento můj komentář. Jedním dechem dodávám, že je to také to NEJupřímnější, co jsem měl možnost (za hodně dlouhou dobu) shlédnout. Tenhle snímek je jako ta nejluxusnější horská dráha. V jednom okamžiku se (téměř) válíte v křečích smíchy na podlaze, abyste vzápětí (tiše) naslouchali upřímnému rozhovoru, který (na)psal sám život. Jedním (resp. dvěma slovy), tohle je kouzelný životabudič. Děkuji! (29.02.2012)

Přirozeně živelný sympaťák Omar Sy filmu jednoznačně kraluje a hlavně díky němu funguje jak humor (ten především), tak emoce. NEDOTKNUTELNÍ jsou prototypem snímku, který zbožňují lidé ze středních vrstev, kteří nejsou filmovými fanoušky (nevidí několik (nových) filmů týdně, návštěva kina je pro ně spíše společenskou událostí, nečtou (pravidelně) recenze a texty zabývající se kinematografií, nevyhledávají různé souvislosti, zajímavosti atd.) - filmem naprosto bezkonfliktním, milým, něžným a okatě láskyplným. Tahle totálně líbezná glorifikace síly lidského přátelství jde tak daleko, že nenechá titulní dvojici se ani jednou pohádat (!), natož se rozejít ve zlém (což je klišé snad všech romantických komedií, ovšem klišé potřebné pro dovršení dramatického oblouku) - k rozchodu před koncem sice dojde, ale ne proto, že by si ti dva něco nepěkného provedli. Všechny důležité postavy jsou dobráci, nikdo není ani trochu svině (toho mladýho vlasatýho zmetka nepočítám) a humor za nikterak zvlášť černý nepovažuju (i ten mi přišel velmi soft a tudíž zcela v souladu s celkovým duchem filmu, byť jeho kvalitu nepopírám). Závěr citově nevydírá, neboť i ten je nebesky sladký. Moje "výtky" by mohly být snadno smeteny ze stolu argumentem, že příběh vychází ze skutečných událostí, ale mně se těžko věří tomu, že onen reálný průběh byl až takhle moc hollywoodsky korektní a stoprocentně poplatný humanistickému poselství. Naštěstí je to natočené natolik decentně a vkusně, že se z té přemíry cukrkandlu neudělá špatně ani velkým cynikům (jestli americký remake bude aspoň trochu snesitelný a ne absolutně zbytečný, možná začnu věřit na zázraky). ___ V první desítce nejlepších filmů to "samozřejmě" nemá co dělat, ale jednotlivec s tím asi těžko něco nadělá. :) 70 % (14.06.2013)

Říkal jsem si, že ten vysoce hodnocený zázrak musím vidět. Tajně jsem doufal, že se aspoň trochu zasměju a nepůjde jen o nadhodnocený rádobyvtipný příběh "ze života". Naštěstí Frantíci nejsou Bohdan Sláma a nějakou dobrou komedii jednou za čas zplodí. A umí ji skloubit i s vážným tématem tak, že se notnou částí filmu člověk prosměje. Vynechám nóbl kecy, zkrátka to bylo milé překvapení od neznámých herců, a to nemluvím o ústředním duu (ačkoliv černoch Driss je opravdu živel a François musí snad každému připomínat Dustina Hoffmana), ale o obsazení jako celku, to tam prostě sedělo. # příběh 8 | hudba 6 | humor 6 | akce 3 | napětí 1 | pustil bych si znovu 8 (08.04.2012)