Terapia

Nadmíru kuriózní film, který vzhledem ke své kontroverzní náplni dožene diváky k slzám, přičemž u některých to budou slzy ze soucitu s hlavní postavou, u jiných zase slzy ze záchvatu smíchu nad tím, jak na svůj věk pohledná žena souloží s kvadruplegikem. Těžko se mi takový emotivně vypjatý film blíže specifikuje, neboť sám dost dobře nevím, jak se k němu postavit. Nevím zda pointou filmu bylo zamyslet se nad situací ochrnutého, či nad přístupem erotické psychoterapeutky. Těžko říct. Nutno však podotknout, že Sessions zaujme spíše menší procento diváků, než většinu. Vedle filozofování nad životem však nabízí příjemné poetické dialogy a do jisté míry neobvyklý humor. Oscarová nominace mé oblíbenkyně Helen Hunt je si myslím zasloužená a originální styl vyprávění přijde rozhodně k chuti. 75% (22.02.2013)

Zvláštní, velmi zvláštní, určitě ne špatný. Od začátku filmu jsem vůbec nevěděla, co si vlastně myslet, nechápala jsem, na jaké místo diváka se film snaží útočit. Ani příliš nedojme, ani nepobaví. Nicméně filmy o ochrnutých lidech jsme viděli už tucty, byla jsem ráda, že tento film nabídl zase trochu jiný pohled, i když pohled, který asi nebude sedět všem, já si však myslím, že právě velká otevřenost tohoto filmu k sexu, je jeho největší plus. Znovu už bych si to ale nepustila. (05.02.2013)

Vždycky jsem byla zastáncem cenzurované nahoty zejména u žen po padesátce. Nikoli, že by to bylo příliš pobuřující, nahota je fajn..ale když vám i relativně uznávané a celkem majetné hollywoodské herečky ukazují, jak ani ten botox nepomáhá a gravitace úspěšně zničila to, čím jste se až do čtyřicítky pyšně prsily na nuda plážích, moc optimismu vám to nepřidá. Je sice pravda, že fyzicky je na tom mnoho padesátek tragicky hůř a ve filmech by se mohly oproti Helen Hunt ukazovat snad jen pro ukojení hodně vyšinutých perverzáků, nicméně i tak na Vás z toho filmu dýchne neúprosný zub času. Dobrá zpráva je, že kriplům je to celkem jedno. Druhá dobrá zpráva je, že narazíte-li na kripla panice, stanete se díky své povadlé nahotě dokonce femme fatale. Třetí dobrá zpráva je, že tento příběh se odehrál a tedy je naděje, že láska není tak povrchní jako naše mediálně, výchovou a předsudky vymytá mysl a je schopna se proklubat nehledě na pokročilý věk i přes očividná fyzická omezení. Lehce smutný, dojemný, ale v každém směru milý a vtipný milostný příběh. (07.02.2013)

Všudypřítomný nadhled dělá z tohoto ve své podstatě hutného dramatu příjemnou a zamyšleníhodnou podívanou, v níž naprosto dominuje fyzické herectví Johna Hawkese. Důležitý pohled na vnímání světa očima postiženého člověka, který by měl rád stejné životní cíle, zažil všechny slasti bytí a alespoň chvilku měl přístup k benefitům jako kdokoliv jiný. Helen Hunt je sice odvážná ve smyslu nahoty, na druhou stranu má prakticky jen jednu skutečně dramatickou a procítěnou scénu, tudíž oscarovou nominaci pouze za "zdravou sexualitu" nechápu. Dobře napsané dialogy, zajímavá perspektiva a neméně chytlavý příběh. Rozhodně nadstandard. 7/10! (09.02.2013)

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)