Raňajky u Tiffanyho

Jájo bájo, po shlédnutí tohohle volného a nevázaného filmu mě potěcha zahřála na srdci. Velice impozantní Audrey Hepburn mě dostávala do kolen svou roztomilostí a nonšelancí. Celkově byl film taková romance v klasickém slova smyslu, ale duchapřítomně podána a zajímavě obsazena. Tento film prostě pobaví i dojme zárověn. (13.04.2009)

Capoteho román je o Holly a světě kde se snoubí pozlátko high-society z beznadějí vyloučených, patologičnost amerického jihu víří pokrytectvím prodejného New Yorku atd. Film odstranil hraničního vypravěče, který se pohyboval mezi odstupem a zainteresovaností, a místo něj vytvořil ustřední romantickou linii a přidal rasistickou komediální vložku. Výsledkem je konformní středostavovská přízemnost zabalená do hledání opravdové lásky a těch pravých hodnot, aniž by ovšem dokázala dát nějaký koherentnější smysl. (15.07.2010)

Jako přepis Capotovy povídky nic moc. Holly si ho vybrala za důvěrníka pro jeho sexuální orientaci a Capote ji na oplátku chladně pozoroval jako zvířátko v kleci. Žádnou romantiku v povidce nehledejte, Holly mluví jako dlaždič, protože je to ta typická americká vesnická holka, a o nějakém prohlédnutí tu nenajdete ani slovíčko. Jenže pokud si uvědomíme, že film byl natočen v roce 1961, zíráte na něj s obdivem. V době, kdy plátna ovládal fanatický republikán John Wayne, Edwards natočil film o gigolovi (ten posun se povedl) a luxusní call girl; v době, kdy slovo sex bylo ve slušné společnosti tabu, neboť americká žena ji měla jen pro rození malých Američanů a nikoliv pro potěchu, leze Audrey v županu oknem do bytu svobodného muže, který si právě vydělával v posteli na živobytí, převléká, se kde může (na chodbě či v taxi), válí se opilá v dřezu, a když za ní přijede ten její John Wayne, co si myslíte, že udělá? Přitom všem je tak kouzelná, že ji odpustíte úplně všechno, takže ač je syrovost povídky zmírněna romantickou linií, Audrey je přesně tou Holly z Capotovy povídky. A pokud si nechcete kazit zážitek, vypněte DVD pět minut před koncem, protože tam se povídka rozejde s filmem. Stejný případ jako v My Fair Lady. (31.10.2010)

Audrey je neskutečně roztomilá. Film si ukradla naprosto celý pro sebe. Smutná, veselá, opilá, naštvaná, dojatá září na plátně. (24.11.2011)

Audrey Hepburn, to byla Paní herečka! (19.12.2011)

Jsem z tohoto filmu upřímě zmatenej, byly chvíle, kdy jsem chtěl dát tři a jindy zase pět. Ačkoliv scénář je skvělej, tak mě to místama zase tolik nebralo. Mám smíšený pocity, ačkoliv to bylo skvělý a stejně mi to nedá, ale Marilyn která měl Holly původně hrát by byla ještě lepší než fantastická Audrey. A Rooney byl skvělej. (01.07.2014)

Krásná romantika stojící na Audrey Hepburn. Celé to je to miloučké, vtipné a hodně dobře natočené, ale za až takový milník bych to nepovažoval. Místy to totiž nebylo až tak záživné, 4 hvězdy. (16.01.2017)

Ne. Prostě ne. Jeden z nejnudnějších filmů co jsem kdy viděla. Absolutně žádný převratný děj, v podstatě žádný děj. Arogantní Audrey a nezajímavý George P. (15.02.2021)

Titulní dvojice je roztomilá, zápletka romantická a postava Holly tragická. Ingredience namíchány. Cigarety, diamanty, kocour, všechno je to fajn, prostě fajn. Lepší než kniha. Ale kniha není žádná bomba - a ač je tento film moc příjemný a něčím určitě vyjímečný, bomba to taky není, aspoň pro mě ne. (04.03.2009)

Krasna Audrey Heburn v typicky vystavene romanticke komedii, ktera se i pres svou predvidatelnost stala klasikou zanru. Jen by se to obeslo bez toho sileneho japonce s krysim ksichtem. (09.03.2009)

Knihu jsem nečetl. Nejdřív trošku té kritiky. Product placement? Ne, tohle byla přímo reklama ve filmu - "A to nad námi neohrnete nos? bla bla" ( Čert vem název knihy ). Ani bych se nedivil, kdyby mezi producenty seděl klenotník. No dobře, teď už vážně. I Edwards (jako každý generál po bitvě) uznává, že Ramsey i Peppard byla špatná volba. To mu klidně podepíšu. O to více však vyniká výkon Audrey a Cat. Audrey je totiž ta jediná, které scénář dovoluje vůbec něco hrát. Pověstná párty, která by měla působit zábavně příliš zábavná není. Manciniho "oscarová" melodie je opravdu krásná, ale příliš často se vyskytující. Sečteno a podtrženo je Snídaně u Tiffany's američany hýčkaným a přeceňovaným filmem s dobrým výkonem Audrey Hepburn, který stojí za to vidět i po 50 letech. (25.05.2009)

Neodolatelná Audrey (12.01.2010)

Kdyby vznikla Snídaně u Tiffanyho dnes s nějakými současnými herci, byl by to obyčejný, předvídatelný tuctový slaďák. Na tomto filmu je ale krásné to, jak úžasně retro dnes působí, jak chutná je Audrey a osobně mě nejvíc asi bavila opilá pasáž na večírku. "Ticho tam! Chcete vzbudit celý barák?" :D (09.10.2010)

Já nemohujinak, čekala jsem klasiku s báječnou Audrey, ale dočkala jsem se umíněné blbé s prominutím kravičky, která byla hloupoučká až mě zaráží, že něco takového tvůrci v takovém filmu dovolí . Nemluvě o jejím potroublém chování ve kterém jsem neviděla nic hezkého.Mám ráda takovou tu sladkou hloupost, ale tady teda ne. Čekala jsem uvolněnou atmosféru v čele s Audrey, ale dočkala jsem se nijak neromantického filmu na který se určitě 2x nepodívám. Škoda a to jsem se tolik těšila. (11.08.2011)

Jeden z oněch vzácných případů, kdy se mi filmové zpracování líbí víc než samotná knížka. Tady je na vině prostý fakt, že jsem nenapravitelný romantik a víc se mi zkrátka zamlouvá, když Holly zakončí příběh v náruči Paula (a Kocoura!), než když beze stopy zmizí někde v africké džungli (spoiler!). Ve filmu je božská Audrey i přes poněkud svérázný způsob výdělku okouzlující, roztomilá a takřka cudná, v románu je vylíčena doslova jako mondénní štětka. Po Snídani sáhnu, kdykoli si chci zaručeně udělat sladko na duši (často) a naprosto zbožňuji dabing Simony Postlerové. (03.09.2012)

To je ta potíž s legendárními filmy – občas zjistíte, že legenda je lepší než film. Z tohoto jsem znala jen slavný úvodní záběr na Audrey v černých šatech, s černými brýlemi, šňůrami perel a vyčesanými vlasy, jak snídá u výlohy klenotnictví Tiffany. Když jsem konečně viděla celý film, zjistila jsem, že zbytek se nejen začátku v žádném směru nevyrovná, ale jakoby k němu ani nepatřil. Jistě, porcelánová Audrey je krásná i v noční košili, ale s její postavou jsem měla problém. Celou dobu jsem si kladla otázku, jestli je Holly psychopatka nebo jen blbka. Nelíbila se mi ani jedna z variant. No a o těch panácích, co mají představovat mužské protějšky, nemá vůbec cenu psát. Škoda, že jsem se nespokojila se znalostí té první scény, mohla bych si dál představovat, že je to příběh výhradně o drahých špercích, vysokých podpatcích a dokonalých drdolech. (30.12.2016)

Nejtřpytivější, nejvyzdobenější výkladní skříň kouzelně módních dostaveníček, korunovaných korunkou půvabů nostalgie. Ten světélkující šťastný pocit velké dámy klobouků, lodiček, cigaretových špiček, úsměvných tváří dnů růžovoucích růží, do noci pořádaných sedánků na vysoké noze, vína skleniček. Nejdražší šperk elegance, roztomilosti, snílkovství, přišpendlený na proslule padnoucí černé splývající i koktejlové šaty Audrey Hepburn, které se neobnosí, ba naopak, čas jejich glanc zdvojnásobí. Zahoď klíče od nedostavěných vzdušných zámků, já obejmu při zatažené obloze, za deště tvé zmatené dívčí srdce. Jeho a krémové líce totiž pohladí jen melodie laskavého, chápajícího, milujícího mládence, ne peníze zámožného dědice. (31.12.2016)

Neuveriteľne otravný film! Len s najväčším sebazaprením som vydržal do konca, nech zistím, či tam bude niečo, kvôli čomu je z neho tak milovaná klasika. Po pôvabných PRÁZDNINÁCH V RÍME som od RAŇAJOK očakával minimálne niečo podobne rozkošné, ale nie. Kým PRÁZDNINY sú skrz-naskrz nenásilne romantické (pritom založené na podobne jednoduchej zápletke), ale s realistickým koncom, RAŇAJKY sú celkom neromantické, ale s presladeným a v zmysle Hollinho charakteru totálne nevierohodným záverom. Audrey tu síce zaujímavo svojsky hrá zaujímavo svojskú postavu, ktorá ale vlastne nie je zvlášť sympatická, keďže ju zaujíma jedine to, ako si nafrnknúť boháča a jej parťák je až príliš americký - taký hezounský panák proste, žiadny Gregory Peck či Peter O´Toole. Ostatné postavy sú vyslovene protivné. V pátraní po tajomstve toho, prečo sú teda RAŇAJKY U TIFFANYHO také slávne, som si musel prečítať knihu... A hoci vysvitlo, že napriek rozdielom sa jej film vcelku drží, súhlasím s Trumanom Capotem, ktorý ten film neznášal - pričom svoje dielo pokladal za hlboké. Zásadných rozdielov je tam viac - ale podstatný je asi hlavne absolútny záver - teda jediný, ktorý mnou vo filme pohol - a zároveň ma proti nemu ešte viac popudil. Opačný záver knihy totiž pohýna omnoho viac a má pre celé dielo, ale hlavne postavu Holly, zlatokopky s osobnosťou, aj nejakú tú zmysluplnosť. Tuto to Hollywood so svojou mániou pre happy-endy ťažko posral - a režisér, svojou podstatou komediograf, tomu tiež veľmi nepomohol. (31.12.2020)

Výborní herci, skvělý scénář, vynikající hudba, nadprůměrná režie, dobrá kamera. (04.03.2009)

Audrey Hepburn = všechna pozitiva filmu (04.03.2009)