mortak

Mando nebo Fetta byly westernové space opery, které svými misemi pobavily, a neurazily. Ale Obi-Wan měl být něčím více, příběhem o ztrátě víry (pardon síly), a jejím nalezení. Jenže rozpočet dal na jedno studio, ve kterém se pro každý díl změnily kulisy. A v nich nechají přes půl hodiny korzovat McGregora. Takže jeden díl tam mají nebezpečnou zábavní čtvrt, druhý haldy s pískem, třetí nechráněnou základnu... A chudák parta scénáristů zoufale vymýšlí děj a akci.

Choreografie bitek se zadají být propracované, bohužel je na nich ale strašně vidět jejich umělost. Kate je vyhrává jen proto, že její protivníci použijí v dané situaci nesmyslný hmat či obranu. Jako kdybych koukal na vymakanou taneční chorošku, která ale vůbec napasuje na hudbu. MEW má docela charisma, ale ani se tu moc nezakrývá, že většinu oddřou kaskadéři. Jinak slušné béčko, ale se všemi klasickými zápory - předvídatelným dějem, otravným sidekickem, a nefungujícími emocemi.

Emmerich jako následovník Ericha von Dänikena. Bohužel to není zábava, ale ubíjející nuda. John Bradley jako režisérovo konspirační alter ego je nesmírně otravný, ale je mu věnována největší pozornost. Pak jsou ty rozpadlé rodiny, no a někde v koutku se krčí akce a zábava.