Bakaláři

Díky kvalitnímu hercům je i nekvalita zvuku a obrazu, ale především zvuku, snesitelná. A tak má chlapec štěstí, že to zjistil tak brzy. Chyběl kousek... (27.11.2020)

Věcí, které by v této povídce stály za řeč je docela dost. Tak za prvé není zcela jisté, proč si rodiče, když už si musely děti rozdělit, nestanovili pravidelné návštěvy. Proč se dětí vzdali? A proč tedy, když tak učinili, z ničeho nic matka začne své rozhodnutí měnit? Lítost? Musela k takovému rozhodnutí dozrát? Taky není jasné, jaký důvod má otec, aby se Radunka s matkou nesměla stýkat. Nějaké náznaky zazní, ale přesně se to nedozvíme. Asi ani dcer se rodiče nezeptali, co vlastně chtějí a násilně se jim ze životů vytrhli. Jenže nejen oni. Ale i pouta mezi sestrami, což vrhá stín viny na oba rodiče bez ohledu na to, co si do té chvíle provedli. Ulice už pak mohla jen sledovat, jak dva dospělí lidé nemají rozum a rozcupali na kusy všechno, co někde hluboko v dětských duších bylo. Fackovat takové rodiče. (24.02.2022)

Jiří Krejčík natočil jen tři Bakalářské příběhy a toto je jeden z nich. Tentokrát z produkce ostravské televize. Rodiče by možná měli poslouchat více děti, když rozhodují o své volbě povolání a mají to štěstí, že dokonce ví, co chtějí dělat, což já tedy oceňuji, protože mě to nepotkalo. A dokonce to vypadá, že má na svou volbu i jistý talent. Je fajn, že si jde za svým, což lze jen ocenit. A zase se jednou ukázalo, že když se rodiče o dítě bojí, jsou schopni hodně odpustit a hodně ustoupit....což rozhodně není návod pro vás děti... (02.07.2023)

Nebudu tak nevybíravým způsobem, jak mí kolegové níže, soptit na paní Motlovou, velmi kvalitní herečku, což mnohokrát prokázala. Pravdou je, že většina postav z Bakalářů, které Marie Motlová ztvárnila byly báby, které se právě něčím cpou, vypadají velmi odpudivě díky tomu a mají u toho šíleně mastnou hubu. Základním problémem povídky je ovšem už stokrát omílaná kvalita obrazu a zvuku. U povídek počátku a půlce sedmdesátých let je to opravdu zvláštní, když se televize rozvíjela a obraz již byl barevný. (30.11.2020)

Toto je přesně ten případ, kdy všichni mají částečnou pravdu a nikdo na tom v konečném důsledku nevydělá. Je pochopitelné, že se otec o dítě bojí a tak se ptá, kam jde a kdy přijde. Stejně jako se dá chápat, že mladé holky mají už nové zájmy, matka balancuje mezi nimi. A pravdu má i sousedka, ačkoli o její pravdu nikdo nestojí a starat se do cizích věcí by asi neměla. Naštěstí má dcera rozum a vše dopadne, jak by mělo v každé rodině. Dobře. (29.03.2023)

Tuhle povídku už jsem kdysi viděl a teď po druhém shlédnutí ji můžu i ohodnotit. Jen se musím pozastavit na jednáním mladíka, který si kupoval jízdenku, i když už vlastně kontrolním mechanismem prošel a bez poskvrny. Minimálně mohl počkat, až revizor opustí vagón. Miloš Nedbal a jeho vysoké herectví se do role perfektně hodili. (31.05.2021)

Marie Rosůlková a Ladislav Pešek jsou důvody, proč se na tuhle povídku dá dívat. Povídka je jasným důkazem, že na rozdíl od současných seniorů, kteří mají tehdy neviděné možnosti, socialističtí důchodci měli fůru času a žádnou představu co s ním. A tak si nacházeli i bizarní možnosti a důvody pro hádky a banální spory. Naštěstí si to ti dva taky brzo uvědomí, ale už samotná podstata sporu, ztvárněná navíc takovými to kvalitními herci, je úsměvná. (26.07.2021)

Nevím proč je tato epizoda zařazena pod komedie, ale nejspíš je tím míněno chování muže, který se rozhodl postarat o cizí dítě i nevěrnou ženu. To je přesně ten typ ženy, která má to, po čem mnohé jen touží a přesto si toho nikdy nebude vážit. Nějaké potrestání by rozhodně slušelo, určitě není jisté, že tohle neudělá znovu, spíše udělá. Každopádně i na Bakalářském pozadí se mohou odehrávat dramata nejen komedie. A Jana Štěpánková a Vladimír Menšík byli mistři svého oboru. (31.08.2021)

MDŽ měl být svátek pro ženy a už jsem to slyšel i od příbuzných, že se akorát chlapi ztřískali jak carští důstojníci. Povídka je docela úsměvná pro nezaujatého diváka, ale pro Berušovou to musel být horor. A i pomsta, myslím, byla povedená. Ale řeknu vám, Preiss i Lipský měli roli. Prvně jmenovaný snad dokonce ani nic neřekl. (02.12.2020)

Zvláštní povídka. Vladimír Menšík nám do příběhu vstupoval chvíli jako vypravěč, chvíli jako leckterá postava, což mě vlastně bavilo, protože to bylo něco, co jsem v Bakalářích ještě neviděl. Metoda vyléčení alkoholika byla sice originální, leč neúspěšná. Ale rozhodně pobavila. O to víc je škoda, že přes úpornou snahu manželky a kolegů si chlápek nedal říct. Někdy si říkám, že je škoda, že nevíme, jak někteří dopadli o řadu let později. Moc by mě to zajímalo. (17.09.2021)

Trochu tragikomická povídka z které je první polovina ta komická, protože Sovák to zkrátka zahrát umí a ta druhá už podstatně vážnější. Vzhledem k tomu, v kterém roce byla povídka točena je ale s podivem, že je k dispozici v tak špatné kvalitě obrazu a zvuku. (20.11.2020)

Tohle je opravdu nezáživná povídka, na které neshledávám kapku ničeho zfilmování hodného. (10.08.2020)

Je zajímavé, nakolik se tehdy lidé starali o druhé a do cizích věcí. Možná až moc. Jeden extrém vystřídal druhý, kdy se naopak nestará nikdo o nikoho. Co by taková mamina dělala, kdyby neměla paní ředitelku? Asi by umřela hlady než by raději otce hnala k odpovědnosti. To si pak říkám, jak vůbec takoví lidé mohou v životě dál žít a fungovat... (19.09.2022)

Celý příběh je v první řadě smutný. Chlap si měl rozmyslet, zda se chce ženit, ale hlavně, zda chce mít dítě. Pořídit si ho a pak se o něj nestarat bylo i v době socialismu velmi opovrženíhodné. Nicméně mě zaujala jiná věc. Nejprve když sestřička nabádá Martu Vančurovou, aby se učesala kvůli návštěvám. Svědčí to o tom, jaké starosti tehdejší sestřičky sužovaly. A pak závěrečná věta, se tchyně se svým synem již nesetkala. Pakliže věděla, že není zralý pro manželství a tušila dopředu, jak to dopadne, proč ji to tak zaskočilo, že se už neviděli? Každopádně jejímu odhodlání se starat o dítě se zase tak nedivím. Ve svém věku se jistě na vnoučka už těšila a tak se tomu, jako kolegové níže, tak docela nedivím. Můžeme jen věřit, že to svému otci děti v plné míře vrátily. Ale kvalita obrazu je fakt hrozná, v roce sedmdesát sedm bych čekal televizní záznam mnohem lepší. (01.09.2020)

Nejzábavnější byla ta holčička, která tak hrozně motala slova. Rodiče to dostane asi víc než běžného diváka. Já spíš nechápu, co otec čekal, že se stane. Přece musel vědět, že jednou k otevření stejně dojde. Ovšem systém vybírání, a že k němu ještě zneužíval dítě, ten byl vskutku rafinovaný, když si člověk představí, že jej musel absolvovat denně. (24.11.2020)

Jen kvalitní obsazení zachránilo jinak průměrnou povídku. A zda byla dle skutečnosti? No, u samotné pointy bych tomu nevěřil, ale jinak možná ano, kdo ví. Po čase se ale ze sázky stalo tak trochu pronásledování a snaha kohokoli a za každou cenu nachytat. Až by vítěz získal peníze, mohl by si zase klidně vykuřovat, takže nevím, zda se dlouhodobá snaha nemine účinkem. Kdo prostě kouřit přestat chce, musí přestat a najet na vlnu odolnosti a výdrže. (25.07.2022)

Docela průměrnou povídku vytáhl výš právě Vlastimil Brodský, který skvěle zahrál. Ovšem jinak mě po skončení napadlo klasické: Za dobrotu... Dnes by to měl strýc podstatně jednodušší, ale poučení pro ostatní je jasné, buď ve vztahu musí být důvěra, nebo pryč od sebe. A hlavně nepřijímat úkoly špionážního typu od příbuzných! (27.12.2021)

Že dálka a čas lidi rozděluje je jasné. Že to dokázala vojna je ještě jasnější. Obecně vojna by a je jeden velký nesmysl stejně jako všechny války a vymyté mozky vojáků. Tohle je ovšem další zbytečná povídka, která nezobrazuje nic nového ani nic překvapivého. (09.02.2021)

Nevím proč zrovna tato povídka se tolik odlišuje od ostatních. Asi už se dneska nedozvíme, z jakého důvodu chybí klasický vypravěč, kterým bývá právě hlavní hrdina a naopak se tu objevuje Lenka Termerová jako průvodce povídkou. Nejspíš se tvůrci chtěli odlišit. To že za komunistů fungoval volnější režim mi říká hodně pamětníků, ale tohle je asi už moc i na tu dobu. Kolegové neodhadli míru a přeťápli to. Škoda jen, že Ing. Boudu nenapadlo něco podobného a jménem ředitele všechny hříšníky nepozval do jeho kanceláře...to by byla pomstička. (22.01.2024)

Jo, jo...tak o podobných vztazích něco vím a léta jsem to zažíval s mou ex. Jakákoli snaha domluvit se marná. Nevím, zda i její současný manžel měl na ni takový vliv, aby se uklidnila, nebo je to jen proto, že malá snášela naše hádky hůř, ale už máme klid a jsme schopni se domluvit. Hlavní hrdina měl velké štěstí, protože nové partnerky mají velmi radikální a naprosto opačný přístup. Navíc mě překvapil i muž, protože ačkoli syn neměl u něj na Vánoce být, on s ním jaksi najednou přestal počítat a dokonce pro něj neměl dárek. Že by se najednou láska k vlastní krvi, k synovi vytratila? Ještě, že měl tak rozumnou ženu. (16.12.2022)