Alimenty (S06E11)

Povídka o tom, kterak ani za socialismu nefungovaly bez pomoci rodičů školky a ženatí pánové se neznali k nemanželským dětem. Nebýt upřímného pohledu paní Medřické a smutného pohledu Jany Paulové, asi by neměla povídka takovou sílu. Nicméně, také jsem si stále říkal, jestli se paní ředitelka nemotá do věcí, do kterých jí nic není. Tato povídka mě také definitivně přesvědčila, že "Bakalářské příběhy" nejsou jen humorné, jak jsem se domníval. (02.11.2015)

Je zajímavé, nakolik se tehdy lidé starali o druhé a do cizích věcí. Možná až moc. Jeden extrém vystřídal druhý, kdy se naopak nestará nikdo o nikoho. Co by taková mamina dělala, kdyby neměla paní ředitelku? Asi by umřela hlady než by raději otce hnala k odpovědnosti. To si pak říkám, jak vůbec takoví lidé mohou v životě dál žít a fungovat... (19.09.2022)

Zase jeden z těch bakalářských příběhů, který oslavuje vzájemnost a snahu pomoci. Bohužel vyznívá dost naivně a z pohledu dnešních komunikačních standardů mezi učiteli/vychovateli a rodiči působí jako odstrašující příklad. Je s podivem, že za totáče jsme byli schopni akceptovat takové chování pedagogů, které překračuje mnohé hranice. Dnes je opačný extrém - nic nehodnotit, o rodinu, pokud vodí dítě do školky nakrmené, se určitě nezajímat. Ptát se na alimenty se rovná jistotě vyhazovu. Kdy naše společnost najde rozumnou míru? (14.09.2023)

"Prosím vás, nedělejte mi tady kázání !! Na to jsem snad už dost starej, ne ?!" (02.11.2015)

Silně naivní, ale za ten excelentní dialog Dany Medřické a Luďka Munzara bych dal plný počet. (11.01.2017)