alimraj1

1)      Jakmile jsem zhlédla prvních pět minut seriálu Byl jednou jeden dům, hned jsem věděla, že z něj oči jen tak nespustím. Ačkoliv válečná témata moc nemusím, uznávám, že mě každá minuta tohoto seriálu něčím zajímavým upoutala.        Atmosféra seriálu je téměř nepopsatelná. Na jednu stranu je díky svému tématu války napjatá, ale občasně díky skvělým výkonům herců uvolněná.        Obsazení je velmi rozmanité – ostatně tak jako postavy samotné. Za všechny jmenuji třeba Danu Medřickou, Miloše Nedbala, Jiřího Valu, geniální Janu Hlaváčovou a spoustu dalších z tehdejší herecké špičky, počínaje Jiřím Sovákem, konče Marií Rosůlkovou či Zuzanou Ondrouchovou. -        Doporučuji zhlédnout všem, třeba i žákům či studentům, kteří si tímto nenásilným způsobem mohou zopakovat naše dějiny a k tomu se ještě skvěle pobavit.

Znám spousty milovníků historie 19. století a všem z nich se Sňatky z rozumu velmi líbily. Já osobně k nim došla přes stejnojmennou knihu, jež byla předlohou a musím říci, že zfilmování se rozhodně povedlo. Dialogy jsou vždy přiměřeně dlouhé, realistické (líbí se mi využití prvků dobové češtiny – onkání a onikání), jednotlivé díly jsou složeny z rovnoměrného množství scén, což je naprosto dokonalé.          Co se týče obsazení, nemám co podotknout. Všichni do svých rolí vyloženě „pasují“ (jmenovitě například úžasná Slávka Budínová v roli Valentiny, s níž toho měla zajisté herečka mnoho společného nebo Vladimír Ráž, který Jana Borna ztvárnil přesně, jak ho Vladimír Neff v knize popisoval.)          Seriál celkově působí velmi příjemně a citlivější divák se nemusí ubránit slzám. I tak si myslím, že by jej každý měl zhlédnout – ať už ze stránky literární klasiky, historie naší vlasti či perfektního ztvárnění…

1)      Píseň pro Rudolfa III. mě upoutala nejen dějem, obsazením a skvělými písničkami, ale především dokonalými Dietlovými scénáři.         Darek Vostřel jakožto řezník Vandas je naprosto přesvědčivý. Stejně tak další jako Iva Janžurová, která věrohodně ztvárnila dospívající dívku Šárku nebo Stella Zázvorková s Lídou Vostrčilovou, které seriálu dodávaly pomyslný „šmrnc“         Nesmím zapomenout poukázat na písničky propletené mezi jednotlivými scénami tak, aby zpestřily celkový, již tak dosti specifický, dojem.         První díly do sebe nepletou tolik politiky, ale postupně se dávka komentářů typu „Takový hrabě Monte Christo mohl nejvíc. Alexander Dubček může o něco míň. Já, Rudolf Vandas, můžu nejmíň,…“ zvyšuje. Pak není divu, že skončil na dlouhých dvacet let v trezoru. Ovšem tento čin se stal jakousi ztrátou nejen pro televizní diváky, za niž by se dnes někdo asi hodně složitě omlouval.