VOD (1)
Série(16) / Epizódy(561)
-
Série 1 (1972) - 9 epizód
-
Série 2 (1973) - 18 epizód
-
Série 3 (1974) - 39 epizód
-
Série 4 (1975) - 42 epizód
-
Série 5 (1976) - 39 epizód
-
Série 6 (1977) - 42 epizód
-
Série 7 (1978) - 34 epizód
-
Série 8 (1979) - 39 epizód
-
Série 9 (1980) - 36 epizód
-
Série 10 (1981) - 42 epizód
-
Série 11 (1982) - 33 epizód
-
Série 12 (1983) - 41 epizód
-
Série 13 (1984) - 39 epizód
-
Série 14 (1985) - 39 epizód
-
Série 15 (1986) - 39 epizód
-
Série 16 (1987) - 30 epizód
Obsahy(1)
Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé se psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (48)
Bakaláře jsem milovala a vždycky se na ně těšila. Měla jsem je ale vždycky za odměnu a musela si je zasloužit. No snažila jsem se,ale hodněkrát je neviděla. Což jsem obrečela a snažila se polepšit. Líbilo se mi jak uváděl Menšík jednotlivé epizody a na konci položil brýle a ta závěrečná hudba byla klasická. ()
Současná snaha o napodobení bakalářských příběhů - Trapasy vyznívá v porovnání s klasikou mizerně. Prostě když uváděl Vladimír Menšík bakalářské povídky,tak to byla lepší zábava. A co když v nich ještě hrál. Vzpomínám na příběhy "Zuby" o televizním mechanikovi amatérovi, nebo třeba "Husa", kde hrála Dáša Veškrnová pacientku v nemocnici, která léčí chmury četbou Švejka. ()
Kvalita příběhů "které napsal život sám" rozsáhlého, letitého cyklu byla stejně proměnlivá jako divácké náměty, na základě kterých byly psány scénáře. Snaha připomenout tento Horníčkův nápad umožnila vybrat to nejlepší. A Menšíkova osobnost nezaměnitelného průvodce nadaného neopakovatelným, případným herectvím, jak cyklus sám, tak i výběr ozvláštnila o další rozměr. "Umění všedního dne" se v tomto ohledu stalo zrcadlem života české společnosti druhé poloviny minulého století. Zrcadlem odrážejícím prostřednictvím obyčejného to nadčasové lidské. A to v míře, která překvapuje i dnes. ()
Sbírka televizních miniatur, obsahující jak klenoty české televizní povídky tak bezcennou televizní šmíru. Někdy tu herecká elita rozehraje velkolepý koncert na zcela banální téma, jindy se jen pokouší popasovat s tématem u něhož není co hrát. Každopádně v souboji s dnešní televizní tvorbou (nebo pokusem o resuscitaci cyklu koncem tisíciletí) ovšem i ty nejslabší kousky vítězí na celé čáře. Současně to dnes funguje jako neocenitelné svědectví a kronika obyčejného života v letech sedmdesátých a osmdesátých. Některé kousky bez lítosti zahodím, ale některé si založím do sbírky a rád se jimi za čas znovu pokochám. ()
Ráda se k těmto příběhům vracím a přiznám se, že za to samozřejmě může velká dávka nostalgie. Je to klasika, od které by se někteří tvůrci dnešních pořadů a seriálů mohli učit a určitě by jim prospělo, kdyby viděli jak se dělaly nejrůznější zábavné pořady v minulosti. U některých příběhů se mi vůbec nechtělo uvěřit to mu, že se to skutečně stalo, ale život si nevymýšlí. ()
Galéria (1 317)
Zaujímavosti (56)
- Pořad byl vysílán nejdříve jen z Prahy, postupně se přidávali další televizní studia – v Brně, Ostravě a Bratislavě. (sator)
- Na závěr každého vysílání bylo losování televizní loterie Mates. Do studia přicházeli autoři námětů jednotlivých příběhů. Diváky zajímalo, jak vypadají, co jsou zač ti, jejichž příběh se objevil na obrazovce. Losování se vysílalo živě, to přinášelo spoustu úskalí. Už jenom to, že má být televizi v jedenáct večer někdo, kdo kvůli tomu musí přicestovat z opačného konce republiky, která tehdy zahrnovala i Slovensko. Účinkování s lidmi, kteří se neuměli pohybovat před kamerou, měli trému, trpěli různými deklamačními vadami, vyžadovalo někdy značnou diplomacii. (Paity)
- Natočeno v Praze. (SONY_)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (viac)
Zemřela herečka Hana Maciuchová
Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (viac)
Zemřel režisér František Filip
Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (viac)
Reklama