Príbeh z Bronxu

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni. (27.12.2011)

Klobouk dolů před De Nirem, takový režijní debut by mu mohli mnozí závidět. Střízlivý a poutavý mafiánský snímek, který se nesnaží jen vyprázdnit co nejvíce zásobníků, ale krásně nás provádí nelehkým dospíváním v době plné rasisitického napětí a mafiánských bossů. I když se ve filmu celou dobu neuděje téměř nic vyjímečného a napínavého, je stejně tak krásně a plynule natočen, že si ho budete užívat. Mazák De Niro hraje svou roli s chutí jako vždycky, výtečně mu navíc sekunduje Chazz Palminteri, jenž je se svým chladným výrazem pro roli gangstera jako stvořený. Nemyslím, že by měl Příběh z Bronxu patřit přímo do top200, ale jako náhled do složité doby a kultury je perfektní.. (03.03.2012)

Přímočařejší, jednodušší a svižnější film, než jeho slavnější mafiánští příbuzní, no mně to vůbec nevadí, spíš právě naopak. Divákova pozornost není zbytečně rozptylována milióny vedlejších důležitých postav, příběh se soustředí pouze na hlavní trojici a dokázal si tak udržet mou pozornost, která má jinak u mafiánských filmů tendenci mizet. Ale stejně, zalíbení v tomto žánru nikdy nenajdu. 8/10 (10.01.2011)

Robert De Niro režíroval film z prostředí, kde ho jako herce nejvíc miluju - Mafie. A třeba dodat,že režíroval opravdu výborně. Příběh o chlapci,který který se rozhoduje,jestli je jeho vzor milující otec,nebo místní zločinecký boss. Příběh dojemný a dramatický. Herecké výkony jsou u všech výborné,ale přeci jen mezi nimi musím vyzvednout Chazze Palminteriho,jehož skvěle zahraný mafiánský šéf je na jednu stranu nekompromisní a krutý zločinec a na druhou stranu rovný a rozumný chlap. Skvělý film a bravo mistře De Niro. (05.02.2006)

Ukázka toho, že žánr nostalgického vzpomínání na dávno uplynulá léta zlatého dětství i "bezstarostné" puberty lze obměňovat doslova donekonečna a předmětem tohoto vzpomínání se může stát i zdánlivě nazáviděníhodné postavení chudého dítěte z gangsterské čtvrti (viz Leoneho freska Tenkrát v Americe). Tentokrát je tu však patrný vliv rodinného prostředí, především morálně silného otce, jenž se snaží distancovat od obvyklých způsobů svého prostředí a založit bezpečnou existenci sebe a hlavně své rodiny pouze na poctivé práci, což je samozřejmě pro jeho syna málo atraktivní a spíše útrpná pozice, kvůli čemuž se opírá i autoritu jimou, o silného a pragmatického místního bosse. Paralelně se nám tak vyvíjejí dva odlišné vztahy, oba v rovině otec-syn, oba však vycházející z jiného přesvědčení a jiných životních zkušeností. Konečné řešení je asi neočekávaně idylické a až nestravitelně optimistické, ale je tomu snad, proto aby byl zachován nostalgicky jemný vzpomínkový příběh. Myslím si, že De Niro ve své režijní prvotině trochu neodhadl míru a do svého snímku zakomponoval až příliš mnoho problémů a otázek, z čehož vyplývá, že ne vše tu působí úplně přirozeně a příhodně. Za naprostý krok špatným směrem pak považuji onu variaci na montecko-capuletské téma, dokonce v úplně nevkusném "růžovém" ladění! (06.12.2004)