Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (2 436)

plagát

#FOLLOWME (2020) odpad!

Bezskrupulózně vyloupit jedinečnou a novátorskou Hru, osadit ji mimořádně nesympatickým buzerantem a partičkou toporných slizáků, zretardovat ji do slaboduchosti pro Instakokoty a ani nepřiznat kredity pro Ferrise a Brancata, to se jednoznačně musí ztrestat zmrdi! Už teď se děsím, kam až ta vykrádačská modermentizace zajde příště. Nabízí se hned třeba dva progelovaní mentálové, fackující se na TikTrotlů, aby se nakonec ukázalo, že to vlastně byl jen jeden schizomentál, co mezitím rozpoutal neomarxistickou apokalypsu.

plagát

Ghúl (2018) (seriál) 

Krutodrsná agentka Tancošová, co střelila fotra na orgány, a mimořádně mantákovité speciální komando Chandžaforce potírají v base v dystopickém Mindžapúru arabskou mykologii. A já musím přeqapivě konstatovat, že Khul more! není až takový přiblblý výtěr z bombajské žumpy jako obvykle. Žádná pandžábská diskotéka uprostřed toho džinoběsnění, všichni aktéři se jako totální čuráci chovají jen místy a ten démonický mazlík sice trochu paroduje Krvavou Aranku, nicméně rozhodně nežere jen mrtvé psy. Nebýt toho ukrutně natahovaného, prázdného honění vlastních ocasů bez džinovy pomocné pařáty v oprýskaných holochodbách a pár do očí blijících scénáristických kokotlapsů, asi bych i přihodil nějaký ten měděný okap navíc, protože u několika scének jsem si úplně zapomínal hlídat barevné kovy.

plagát

The Chair (2020) 

Rozverné brněnské emancipační rychlobuzikál vo tom, jak betálné šnicl před dvěma bukálama kolkuje šlic při představě filetování pervertkosů kombinačkama. Na to, že to borci ufachčili s jednou debrecinkou a třema béčkama za 48 hodin, je to celkem profi facha, jen ta pecka, co hókli na šlus je teda dost levandulová, naštěstí ju Štěpka přeprdelila. A nepřesolujte si to tu sami sobě, kokoti, je to krén, způsobuje to pásové opary, impotenci a zmagnetizuje vám to buzoly. Jako dvojku chcu „Jáša a Páťa tankujó super“, hošové byli fuckt žužu!

plagát

Geomgaek (2020) 

Ač mají Korejci rádi Džaponce asi jako bércové vředy, pod bitchem vyžrali z jejich kultury, co se jen dalo, a neváhají jim ani nepokrytě čórovat filmy. Musím ale se vzpříčeným psem v krku konstatovat, že jim to plagiátoření tentokrát klaplo náramně a tenhle, sice kapku retardovaný, hybrid Zatopvpičiho a Kocoura Okamury je přinejmenším dobře natočený, bezbolestně sledovatelný a veskrze slaboduše zábavný. A není to rozhodně ani tak zásluhou asi nejpopulárnějšího psožravého geje ze země hnijícího kimči, Hyeny Mňama, který celou hrací dobu akorát tak s ublíženeckým xichtem tupě a pateticky švidrá přes ofinu, nýbrž jen a jen díky naprosto skvělému a dokonale prohnile hrajícímu indonéskému zlounovi Pepkovi Taslímu. Doporučuji sice vřele opět si udělat na televizi centrofixem šipky se jmenovkami kdo je kdo, protože bez toho budete místy tápat, který je vlastně ten Opičí král, nicméně jinak je tenhle Mečoun výpravná, odsejpající a překvapivě dobře fermentovaná podívaná, zcela bez obvyklého korejského kokotění.

plagát

sKORO NA mizině (2020) (seriál) 

Ať už je Kolečko jakkoliv obří pražská píča, dobrá většinou akorát tak pro bulvární ukájení lahváčových mas, Skórka jeho anální paraziteček a Šimiček má obvykle sysel pro tumor mentálně postiženého pohřebního řečníka, druhá vlna je zjevně připravila o chuť (na vymýšlení trapných ubohostí za každou cenu), poslední dva díly jsou téměř dokonalé, přičemž scéna v landecké šoli je snad to nejlepší, co jsem kdy v evropských shitcomech viděl, a chrchlal jsem u ní brikety. Mrázik s Miklušem málem přefárali i Kozuba a nejzkušenější český neherec, Romča Pospíchal, si bezesporu střihnul životní roli z celé své toporně přehrávané kariéry štěků a zduřelých prostat. Tedy do chvíle, než začal hrát Vašuta, to byl hned zpátky v poloze „nějakseporánunemůžuvychcat“, interpretované s obvyklou grácií ochrnutého Hamleta. Předtím ale naprosto fantastický part, zastínění sebe samého a doživotní čestné místo v análech! Libovolně vybraných. Čili, pokud to hodláte takto patlat i nadále, jsem ochoten povracet prázdné flašky a vydržovat si Vás všechny až do roku 2030, kdy už snad bude naočkovaný nebo mrtvý i ten poslední zdivočelý epidemiofob a Vy budete konečně moci vylézt z maringotek. Ještě jsem chtěl něco dodat, ale teď si nemůžu vzp… Aha, už vím: „Jebat Langmajera!!!“ P.S. Vzkazík pro ty tytrubkovské mrdky: Řečeno požárně matematickou terminologií, strýmy začínají být dost vyhořelé, pomalu limitně konvergují k prdeli a poslení videjko z fitka (Domidudy), to už zdaleka nebyly ty roztomilé a svérázné trapkohumory, nýbrž ubohá debilita, při které jsem se až styděl! Tak rychle ven z kruhu, než si poserete vše, co jste zatím tak kreativně narubali, a stane se z Vás jen další trapná Partička. Scénář je cesta a třeba tadyhle Kolečko se Šimíčkem začínají být přeqapivě docela ve formě!

plagát

Corpus Christi (2019) 

Jo, jo. Když si ta nesmlouvavá, řádně mstivá a brutální starozákonní modla, před níž si nejeden žid dvakrát rozmyslel, než požádal manželky bližního či páchal jiná antisociální příkoří, nasmrkala s řádně vdanou pannou kolem roku -1 hipisáckého fakana, musela si holt přestat srát na hlavu. A tak upustila od svého zjevného pokrytectví a změnila se v dobrotivého novozákonního fousatého strejce, který za pouhý finanční příspěvek svému novému marketingovému korporátu, První Římskokatolické a.s., ba mnohdy dokonce i jen za několikrát zopakovanou básničku ožralému pedofilovi, bez problému odpustí každé kudlance jakoukoliv sebevětší kurvárnu. Tato krátkozraká politika snadné a bezbolestné psychické očisty má však za následek pouze to, že se mu ve stádečku přemnožily bezcharakterní, amorální panbíčkářské kundy, jejichž zcela prázdný kategorický imperativ se automaticky každotýdně dobíjí při nedělní chvilce na kolenou, popřípadě posvěcenou psychoterapií pravidelným svěřováním se s napáchanými zmrdstvy onomu certifikovanému požitkářskému pederastovi s mobilem na Ředitele, mnohdy morálně prohnilejšímu než ony samy. Pak jen „tytyty“ tlustým prstem, nějaké to srandopokání, a to i pro těžké mukly, a tak s čistým svědomím jedeme dál, znovu a klidně i vydatněji, protože Belzebubův rozžhavený pohrabáč v prdeli bez problému zažehnán a na světské sociální či morální standardy sere Bílý tesák. Po skvostném Smarzowského Kléru si kritickou situaci v PLR, s alarmujícím přetrvávajícím výskytem téměř sta procent rutinně pomatených kudlanek na kilometr čtvereční, vzali na paškál i neméně zajebiści Komasa a Pacewicz, kteří ve své výborné satiře roztomilými dilematy exponují právě výše popsané sociální nešvary a jdou docela na dřeň. A tak tu máme rypákovitého krimoše, co se samovysvětil na amatérského kněze, bandu budoucích kariérních muklů, rozhodně účinně napravovaných pravidelnými polepšovními mšemi, typicky zbožně blahoslavené obyvatele Górnych Pierdolic či zkorumpovaného lokálního impotenta, jehož pečlivě požehnaná stolárna produkuje boží prachy, všechny samozřejmě pravověrné katolíky, prosycené láskou k bližnímu svému a žijící jak jinak než dle urputně dodržovaných křesťanských zásad. Ale když už se konečně najdou černé ovce, které neváhají na celou tu Boží komedii veřejně ukázat prstem, je to rozhodně dobré znamení a budoucí předzvěst vítezství rozumu nad nehmotou a klauniádami. Pokud tam tedy záhy nenahradí boží diktát jen diktát nějakého toho „modernějšího“ zkurveného globálního korporátu s ještě prohnilejšími pseudomorálními kodexy pro kontrolu bezduchých loutek.

plagát

Zprávy ze světa (2020) 

Greyhound se ještě ani pořádně nedomarinoval a Tomáš Visý už je tu zase s dalším šablonovitým páprdovitým strejcem a traumatizovaným dobrákem od kosti s ukřivděným xichtem i bezchybnou ublíženeckou dickcí, sveřepě zachraňujícím slabé, utlačované, koťátka, vdovy i sirotky, ať už o to stojí, nebo ne. Tentokrát v překvapivě přizdisráčském, vcelku unylém a tendenčně předoucím holodramatu Pavlíka Zelenéhotrávníka o divokozápaďáckém dezinformačním supovi, co se ve svém bezbřehém altruismu rozhodl spasit a zcivilizovat zdivočelého árijského fakana s LMD, kterého vykopli ze všech Klokánků. Pokud máte zrovna nažhavenou žehličku, kočku v klíně, přečtené všechny Pilcherky z knihovničky kýčovitých starých panen nebo třetí bradu v míse s pařížským krémem, bude to pro vás dozajista pětihvězdičkový společník na osaměle roztoužený večer, plný vzrušeného pochrochtávání, dojatého chvění všech laloků a zrychleného zvedání se a klesání pneumatik. Za mě čistých 2,50023845 za moc pěkně natočeného videoprůvodce krásami jižního Texasu, po kterém jsem se však cítil strašně obézní, zoufale nemrdaný a na všechny strany plival kočičí chlupy.

plagát

Synchronic (2019) 

I já jsem jednou, samozřejmě ryze nedopatřením, sežral pilulku, která mě vystřelila do doby ledové, kde jsem se zúčastnil divokých dostihů na mamutech, sjížděl na obsidiánových bobech permafrost, hulil pětilebkové glaciální relikty a zběsile šukal neandrtálkyně, protože to chudák pan Huml bez stimulantů všechno nestíhal. Akorát, narozdíl tadyhle od kluků, když jsem se po tom výletě probral na gauči, naštěstí jsem zjistil, že jsem měl ten pazourek zaražený v prdeli jenom jako, ač jsem byl předtím neochvějně přesvědčen, že mi ho tam při tom praswingru nějaký ten homo erectus opravdu narval. Docela škoda! Ne teda toho pazourku, dokonale opracovaného do tvaru pradilda a citlivě nalubrikovaného medvědím tukem, nýbrž toho vskutku originálního fantaskního nápadu, z něhož se s více penězi a artově nedeformovaným scénáristou dalo vyfetovat daleko, daleko více než jen jeden sjetý bezďácký otrokář, jeden otylý unylý konkvistador, jeden sveřepě zamlklý pan Huml a pytel nezáživných haluciologů! Nicméně, i když to točili narkáči za výdělky z kouření pod stoly v nádražce a konec je přinejmenším pikologický, nápad rozhodně zvítězil nad formou, herci i toporný šedý odstínář hráli synchronizovaně, a to je nutno ocenit.

plagát

Lupin (2021) (seriál) 

Lupin, ze kterého Lepenovi dozajista rupne cévka, slaboduchý tendenční škvár Netflusu na podporu senegalských víz do EU a anální znásilnění odkazu Maurice Leblanca ebenovým BLM kabanosem o tom, jak to dává šarmantní, sympatický a dokonale asimilovaný černoušek s fikaným využitím hloupých a slizkých bílých kriminálníků sežrat zkurvenému bílému privilegovanému rasistovi, který mu s hluboce zakořeněnými tmářskými předsudky, arogantním xenofobním zmrdstvím a bělošskou hrabivostí rozvrátí idylickou, naprosto kulturně integrovanou, pracovitou a společensky prospěšnou čokorodinu. A jediný, kdo mezi všemi těmi tupými a zkorumpovanými bílými policajty stíhá jeho bezbřehý intelekt je hnědokomisař jménem Jusuf! Rychlodementní a předvídatelný tuposcénář, avízovaný jako „moderní verze“ a zcela pošlapávající kouzlo i promyšlenost originálního Arzéna, svědčí jednoznačně o tom, že se jedná výhradně o Die ewige weisse Schnauze neomarxisticko – fašistického korporátu a propagandistické sraní na evropské kulturní tradice, od nichž je již jen krůček k Čokotintinovi, Hraběti Monte Negrovi nebo Qasimodovi z Dakaru. A po kultuře vesměs hned přicházejí překrucování historie (skoro splněno), potlačování svobody slova (splněno) a diktatura proletariátu či reakční vláda finanční oligarchie (cuming soon). Opravdu trapné a nudné podprahové svinstvo pro programování Instakokotů k nucené diverzitě, po kterém očekávám v rámci rasové rovnosti minimálně Owena Wilsona v roli Kunty Kinteho v „moderní adaptaci“ Kořenů.

plagát

Os Exterminadores do Além Contra a Loira do Banheiro (2018) 

Přitroublý fekál a retardovaná pocta Džexnovým Mozkomrtvým. Ovšem možná je to těmi a priori dementně komickými Brazilci a možná je to Mejbylyn, ale místy se v tom brodění hovny, zvratky, vepřovou krví a žumpovými tumory náhle zjeví skeč až natolik suše mentálně zaostalý, že se jeden prostě musí nahlas zachichotat, jako by se ho nějaký down s bodrým hýkáním snažil žerovně ulechtat pokřivenými prsty, zaprasenými od Nutelly. A jak známo, i slaboduchý smích léčí, tudíž musím tu chvilkovou terapii nějak docenit. A teď mě omluvte, jdu si narvat do rypáku pár kostek z Lega a oslintat šprušle klecového lůžka.