verbal

Tak se nám Vesly vrátil z "montáže" a herecky vyprahlý z dramatických kroužku v Sing Singu okamžitě vletěl rovnýma nohama do první sračky, která přistála jeho kurátorovi na stole. Přesně takhle by vypadal scénář, kdyby Karel May hulil opium a prokládal to Absinthem. A tak Negroboy, černý gentleman, kosí na divokém Západě s přesvědčivým výrazem natrženého rekta (přeci jenom si z toho ochotničení něco odnesl) nějaké oživlé, hispánské zombiekardinály, kterým pomáhají poskoci, co mají na krku naražené zavařovací hrnce s ostny a retardovaný, šupinatý pán se dvěma čuráky na hlavě. Chce se totiž na těch individuích podruhé či snad potřetí pomstít a zároveň ochránit utiskovanou a zmatenou Církev staticky čumících blondýn. No, řeknu vám, už tomu chyběl jen dvouhlavý, mluvící chřestýš a postapokalypticky rozohněná Tina Turner. Moc doufám, že příště našemu sympatickému muklovi dohodí něco, co napsal scénárista po odvykačce, a nebudu z toho zase muset Blade.

Kdo by řekl, že nám Maťjů McQeer nakonec skončí v předražených telenovelách pro osamělé, obézní vdovy a hochy v tangách. Oproti hispánským klenotům je to sice hezky natočeno, ovšem pokud si nepotrpíte sledovat fešáckého Texasana, jak sto deset minut sundává bez košile se dvěma otravnými spratky ze stromu loď, přičemž s perfektním jižanským přízvukem trousí patetická, osudová moudra, vyhýbejte se tomu jako cigoš lopatě. Ideální věc k drbání tlustých koček, samodepilaci hrudníku pinzetou nebo žehlení perfektních puků na riflích.

Už dlouho jsem neviděl nudnějšího fundamentalistu, než tohohle reluktatntního. Dvouhodinová, ubíjející polemika o tom, jestli se z Islámem vypláchlého přičmoudláka, kterému dá civilizace vzdělání, stane tenorista nebo bude jen prodávat na Můstku drogy a nutit svou indoevropskou starou nosit burku. Nakonec se přeci jen rozhodne pro kariéru operního pěvce, protože mu před vstupem do letadla na JFK vyprstili celníci prdel poté, co jeho bratři v Mohamedovi sundali Boeingama ty dva paneláky, dobrosrdečně, urbanisticky odlehčili přecpanému Ňújorku a výrazně zlepšili výhled z Manhattanu na Empire State Building. Co naplat, pokud vyrůstáte ve světě s náboženským morálním kodexem na úrovni čtrnáctého století a váš Imám vám od útlého věku drtí do palice pičoviny a bludy, ať chcete nebo ne, inteligence neinteligence, při sebemenším výkyvu se okamžitě postavíte na stranu svých vymaštěných kofol, protože vás spojuje skvělá, nediskriminační a mírumilovná víra, a hurá podle příručky islamizovat ty zasrané džaury, protože v ní píšou, že každý muslim musí šířit infekci. Zaplať Satan, že u nás jsme alespoň natolik demokratiční, že nám ty vypatlané kudlanky mohou akorát tak políbit prdel a jen jim znovu z daní cvaknem nakradený imobiliář. Jinak bychom už ve slušivém, křižáckém úboru odstřelovali Jeruzalém.

Co taky čekat od filmu, jehož scénárista se jmenuje Vykram?! Vykrámaný pissálek si zřejmě utíral rektum do starých ruských novin a tu si všiml vybledlé fotografie turisty Datlova, pročež znovu zatlačil, dal plný průchod své omezené fantazii a echajíce vypotil neskutečně nudnou a neoriginální hovadinu. Sýry v díru, tedy chtěl jsem říct mezery v logice, nevychytal ani dávno mrtvý, bývalý režisér René, kterému se při teleportaci z domu paní Dejvisové patrně špatně poskládaly molekuly a zůstal mu místo hlavy hrnec na špagety. Navíc celé to martýrium okořenil fajn fetišem, kterého už začínám mít poslední dobou plnou prdel a až budu velký a vlivný, celoplošně zakážu ruční kamery.

Zasraní darwinističtí evolucionáři mi budou něco vykládat! Jak nádherně píče kolega pomatená kudlanka Britrik, každá, církevními dogmaty řádně vypláchlá katolická panna, by jejich argumenty rozcupovala na hadry, i kdyby narazila na Australopitéka, který by jí skřeky a posunky vysvětloval jaká je piča, a mlátil ji při tom stehenní kostí Triceratopse, starou 66 miliónů let. (Pro datování ostatků kdejakého svatého kokota je radiokarbonová metoda v pohodě, jinak je to samozřejmě pavěda!) To my, zavilí kreacionisté, pravdu máme a především jasné a hmatatelné důkazy o tom, že před deseti tisíci lety Fousatý strejc luskl prsty a rozsvítil Zeměplacku. Třeba jabko nebo hada! To čumíte, co! A pokud pořád nevěříte, máme vždycky v rukávu tu naší Pohádkovou knížku, kde je to jasně napsané! A když to loutkovodiči Matičky církve splácali písemně, je to prostě pravda a kdo nevěří, že nechodíme s Chesusem Gonzálesem už tři roky chlastat čučo do svatostánku jako tuhle SkyCaptain, svatostánku, který jsme si poctivě pořídili tisíciletým vražděním, krádežemi a manipulací blahoslavenými, je v prdeli a nebude moct nechat si foukat baculatými andělíčky do šalmaje! Ale myslíme to s vámi, nevěřícími psy, dobře. Opravdu! Už aby se zase mohlo začít upalovat, abyste konečně uvěřili, a ve jménu Boha vyvražďovat muslimy a židy, než sami naběhnou na nás.

Hodina žvanění v kokotpitu mezi podivnými přístroji, co dělají "pyp", a telefonování s Hjústnem, dvacet devět minut čurákování na měsíci Jupiteru a polemik, jestli je led dostatečně ledový, a minuta loutkového hlavonožce s led diodama na chapadlech. Ale furt lepší než kolonoskopie nebo tři hodiny s pomatenou plechovou hubou v Kubrikově smrtelné "klasice", kde místo na Jupiter doletíte akorát tak do prdele, protože po cestě chcípnete nudou.

Jeden by neřekl, že se ještě dá ze suchého hadru tisíckrát omletých bububaráků vyždímat něco, u čeho by běžně posedlý divák s vrčením nekoulel očima, až by mu lezlo bělmo, otráveně nekroutil hlavou o třistašedesát stupňů a znuděně si při projekci nevrzal dveřmi, aby se aspoň trochu bál. Kupodivu dá. Po sračkovitém Insidious se malajský, Pilovitý trpaslík opět postavil na špičky a splácal žánrový enitopf, ve kterém zručně rozmixoval všechno od Exorcisty, přes Amythiville až po Blervičskou Babu Jagu tak, že to má výbornou atmosféru, postrádá to tu obvyklou hodinu opruzu, kdy čekáte, než vrznou první dveře a vyjasní se rodinné vztahy a bubá se pěkně hned ze startu, a to tak, že velmi. Je každopádně zajímavé, že všechny ty jakože "skutečné" strašidelné domy se nacházejí v nějakých amerických prdelích, končících na "ille". Asi jsem teď odhalil nějakou démonologickou souvislost, která ještě nikoho nenapadla. Anebo ne. Asi rok bych totiž strašně potřeboval, aby moji starou konečně něco zatáhlo do sklepa a sežralo. A furt nic! A to bydlím ve ville, démone, ty debille!

No nevěřím svým šikmým očím! Korejský!!! film, na který se dá v pohodě dívat, prostý jakéhokoliv obvyklého ťamanského čurákování, excelentně natočený a dokonce strhující a zábavný! Herecké výkony neposoudím, protože na to, abych byl expert na opičí mimiku zase tak dlouho před šimpanzím výběhem v Zoo nepostávám, po dvaceti minutách jsem byl opět totálně v hajzlu a nerozeznal, který je King a který Kong, nicméně stejně se nakonec všichni vzájemně umlátili bejsbolkama a zbyl jenom jeden, a ten byl docela sympatický a ani neměl moc vyhřezlou prdel. Prostě takový exotický Kim-Scor Sese namixovaný s kapkou Forda Kofoly. Na závěr mi dovolte, abych parafrázoval jednoho z hrdinů, nevím sice, který to byl, ale sem tam vyběhl z tlupy a byl více vidět: "좋은 빌어 먹을". Naprosto se s tímto prohlášením ztotožňuji!

Potravinová krize v nukleární zimě se dá řešit dvěma způsoby. Buď si v podzemním bunkru pěstovat rajčata a stát se dobrosrdečným veganem nebo si vypilovat zuby do špičky, trochu si poběhat v holomrazu a pěstovat si výše zmíněné vegany na stejky. Ti druzí sice mají stravu nepochybně bohatší na proteiny a vitamíny, avšak jak je vidět, ragú ze zeleninožrouta je asi příliš jednotvárné, jeho neustálým požíváním vám rupne v kuli a stane se z vás vrčivý retard, který pod vidinou šťavnaté, lidské flákoty klidně naběhne s pilovým listem proti beretě, protože má chuť na Spálenou rybu. Ačkoliv je film prudce karnivorofobní, vegetariánskou agitkou a dělá z kanibalů totální čuráky, je důkazem toho, že pořád lze docela úspěšně uplést z hovna bič a za pár šupů splácat hodinu a půl vcelku kulantní, kulinářské zábavy.

Krátká reportáž z prvního čtení scénáře: "Ty to máš tentokrát jednoduchý, Rájene. Budeš jen hodinu sedět, mlčet a tvářit se jak piča.". "A nebude to diváka příliš otravovat, Refne?". "Jak, kurva, otravovat??!! Jsem přeci "uhrančivý umělec" a ti ufoni jako já, pro které to točím, budou slastně hýkat, hledat dvojsysly a sáhodlouze filozofovat, co jsem tou esoterickou kokotinou chtěl zase říct. Navíc se chystám bezskrupulózně vykrádat Lynče, namrskám tam jako bonus ještě dvacet minut karaoke nějakého ťamana, třicet minut červeně nasvícené, sáhodlouze snímané chodby thajského bordelu a uvidíš ty ódy, jaký jsi nonverbální genitus a já genitální artista.". "Tak oukéj, Windigo, jsem rád, že se kvůli takové sračce nebudu muset moc krvit a plýtvat talentem!".