Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (2 437)

plagát

The Iceman (2012) 

Sem tam někoho jen tak típnout je určitě dobrý relax. Zvlášť, máte-li za manželku Winnonu, která vám vyčóruje všechny prachy, jen co zamhouříte oko. Někudy to ven prostě musí a znáte to, někdo má rád chlapy, jiný je zase nájemný vrah. Pan Shannon se pro takové role narodil. Počítám, že mu to tatík dával v mládí taky pěkně sežrat, čemuž dokonale nasvědčuje jeho výraz. Jestli jste někdy přišlápli ropuchu a dívali se jí při tom do xichtu, víte, o čem mluvím. Ačkoliv je hlavní role obsazena dokonale, myslím, že pokud by scénárista nebyl slečinka, dalo se z toho vymáčknout daleko víc tepenných krvácení, tekoucích mozků a vyhřezlých střev, pročež musí pozorná jury nějaké ty dvě hvězdy za umělecký dojem nekompromisně strhnout.

plagát

Lovelace: Pravdivá spoveď kráľovnej porna (2013) 

Čas od času tato databáze v bolestech potratí uživatele, který svým přebujelým egem vysoce převyšuje místní sebestředné a přechytřelé entity a směle tak aspiruje tak na titul Kardinálního kokota (Falus Cardinalis). Uherský harmonikář a zneuznaný vizionář soudruh Ocino tak přispěl svým hovnem do stoky originální snahou, jak udělat z komentářů k filmům uniformně nalajnované, sterilní zvratky a dokonce ve své bezbřehé aroganci vytvořil soubor pravidel, kterými se nadále hodlám bezvýhradně řídit a bečet tak se stádem. Ve své diskuzi Ako okokotmentovať film nepokrytě a s hroší kůží vyžilého bači dementoruje s ocinovským nadhledem nezletilé e-mentály a se vztyčeným oštiepkom jim jde hrdě příkladem. Jak sám tvrdí, chcel byť žurnalistom, avšak někde se mu kariéra zhroutila a tak se rozhodl byť iba kokotom. Nicméně "Ocinovo paradigma aka Kokotovo devatero" je natolik lákavé, že už patrně nikdy nebudu komentovat jinak! ******* 1. Poentu filmu som pochopil takto: Fajčenie kokotov spôsobuje orgasmus. 2. Pozitívne stránky diela vidím v tom, že som sa veľmi poučil a teraz viem, že nabudúce môžem smelo vopchať kikine kokota až na mandle. 3. Tak nie, vo filme je veľmi negatívna chyba. Vyskúšal som to a ta krava mi pozvracala guľe. 4. Ako relevantnú zauímavosť dodávam, že na mňa potom revala, či som jebnutý, či čo, že sa málom udusila a nabudúce už takéto kokotiny robiť nebude. 5. Možno to bude tým, že to nebola škaredá, šilhavá fľundra, čo vyzerá ako občesrtvenie pre sociálno nezaopatrených, aku tuná Linda! Tou Amandou z toho urobili ozajstnú rozprávku. 6. No, najebem tomu tri so zdôvodnením, že to bolo celkom dobré, ale nepáčilo sa mi, ako zo zvyčajnej, hnusnej šlapky urobili sexy Matku Terezu. Dúfam, že obodovanie dostatočne úzko súvisí s komentárom a moj veľký guru Ocino bude spokojný! 7. Nezávislo som svoj komentár teraz spracoval, porovnal ho s ostatnými použivaťeľami a musím konstatovať, že je popiči dobrý a ako jediný tu korešponduje s pravidlami toho dementa! Dúfam, že terad konečne budem veľmi populárny a budem mať bodov pokokot! 8. Žialbohu si teraz nespomenem na žiadneho použivaťeľa, ktorého komentár k danému filmu ma pri porovnávaní s mojím komentárom nejakým spôsobom zaujal, a uznám za vhodné a znova konštatujem len to, že moj komentár je najviac popiči. 9. Teraz počkám, čo na to moj veľký vzor, ale myslím, že neuznám za vhodné svoj komentár akýmkoľvek spôsobom aktualizovať, aj keby mal ten maďarský yntelechtuán nejaké kokotské výhrady. **** UPDATE: Použivaťeľ Ocino šel patrně do sebe, uvědomil si svůj kokotismus a spáchal komplexní virtuální harakiri. Chest jeho památce a děkuji za pobavení!

plagát

Pawn Shop Chronicles: Historky ze zastavárny (2013) 

Milí buci a holčičkové, taxi! Taxi, díky vám! Taxi, díky vám, tady zase připadám jako Allen v řiti divů, co zrovna vytáhl prostředníček z králičí nory, rozpačitě se s ním drbe ve vlasech a s němým úžasem přemýšlí, co máte za mindrák. Co jste se tu už napětkovali Natálek, Hery Potratů a Mrvelovských omalovánek! S jistou dávkou benevolence a pohrdání diváckým nevkusem se to dá přičíst na vrub vaší teplotě či neprořezaným osmičkám a mávnout nad tím rukou. Ovšem objeví li se po letech naprosto DO-KO-NA-LÁ, dialogově vymazlená a skvostně obsazená taškařice na hranici geniality, jenž může směle dýchat na sarkastická záda Pulpím fikšnům, a která skončí v téhle stoce přechytřelých dětí a artových mudrců na 58!!! (slovy: padesáti osmi!!!) procentech, to už se snad dá přičíst na vrub jen vaší mentální negramotnosti (slovní základ "negr") a mávnout nohou, osazenou těžkou, okovanou botou vstříc vaším nevyvinutým genitáliím! Teď se vám povedlo strejdu verbala snad poprvé opravdu nasrat!

plagát

Pot a krv (2013) 

Než jsem se začal naplno závodně věnovat gaučingu, taky jsem chodil do fitka. Smrdělo to tam testosteronem, nemytým podpaždím a zapařenýma nohama a devadesát procent funících entit tvořili polodementní stažení králíci, co po řvaní na benčpresu vždycky v pauzách na vydýchání mlžili zrcadla, okukovali se jako marnivá, v rozkroku veselá vdova, přičemž u toho strašně zatínali bicáky a hýbali kozama, což doprovázeli květnatými, heroickými výlevy jako například "Kurva, jo!!!". Tihle hošššy většinou měli specifické menu., Žrali pouze čtyřicet žloutku denně, prokládali to tak pěti kostkami ve vodě rozmixovaného tvarohu a sypali bobule tak, že ve čtyřiceti už všichni do jednoho vzpomínají na časy, kdy ještě měli varlata, klouby plné zdravých chrupavek a počet cholesterolem způsobených infarktů nepřevyšoval číslo jedna. Pokud tedy mají čím vzpomínat, protože konec míchy v dutém prostoru údajně paměť nemá. Holt sto osmdesát v benči je sto osmdesát v benči. Já se sice zarazil na trapných sto čtyřiceti, nicméně i tak jsem si u nich vydobyl prudký respekt, protože jsem měl čáry. Uměl jsem ze sebe totiž vysoukat gramaticky správné, rozvité souvětí dokonce i o několika větách, aniž bych mezi spojkami filosoficky několik minut dumal za doprovodu jejich velmi oblíbeného citoslovce "Eeeeeeeeeeeeeeee", zvládl jsem se na permici podepsat rychle celým jménem a nikoliv runami, a ani trošičku jsem u toho nemusel s v koutku vyplazeným jazykem ohryzávat propisku a drbat se bezradně na hlavě. Pan Záliv se konečně vymanil ze zajetí transformačních sraček a spáchal vynikající, svižnou komedii ve stylu "Maléry tupých hovad", ve které se dokonale našel především Dvejn "Superanabolon" Džonsn, protože nemusel vůbec hrát a byl prostě sám sebou. A pokud jste někdy byli ve fitku jako já, nebudete mít vůbec žádný problém uvěřit, že je to podle skutečných událostí!

plagát

Jak funguje katolícka cirkev (2007) 

Funguje skvěle! Jako dobře namazaný stroj na ždímání blahoslavených, chudých uchem, mozkem a logikou. Kudlanky zase vědí nejlépe a dští tu síru pekelnou, a to přitom mají dle Firemního manuálu držet hubu a nastavovat druhou tvář! Skeč je to trapná, zlá, demagogická a przní lůno matičky církve! Vždyť co je na tom, když zavilý černoprdelník sem tam pohrdne análem farské posluhovačky a nechá si fouknout do šalmaje baculatým, osmiletým, růžolícím ministrantem, co vypadá jako prdelatý andělíček na stropě kostela? Přece pak stačí třikrát Zdrávas, dva Otčenáše, v nejhorším případě nějaké to sebezmrskání a hurá na další číslo třeba s ovečkou nebo jiným božím hovadem. A nejlepší na tom je, že pomatení, vypláchnutí rodiče za to "biřmování" ještě rádi cvaknou Torqemádovi nějaký nový, zlatý kalich či záplatu střechy Imobiliáře. Jako další, ubohý blud doporučuji Kmotra III.

plagát

Vzbura (2011) 

Kolonizovat bandu spuchlých kanibalů v Polynézii mohlo sice žabožroutům přinést pár vymazlených receptů, jak dochutit slimáky, nicméně když neandrtálské kmeny pohrdnou civilizací, která nepochopitelně prohlašuje homostejk za nehumánní, a rozhodnou se odtrhnout od Eiffelovky, zhořkne polenta v hubě i samotnému Mitterrandovi. Natočeno je to moc hezky a první hodinu to i docela slušně odsejpá, protože jste v očekávání, že se něco semele, pak však s hrůzou zjistíte, že to vyjednávání s lidoopy je příliš složité, jen tak neskončí, a pokud jste již viděli Gorily v mlze, začnete se pěkně otravovat a přát si, aby už je konečně ulovili, přivázali na klacek a odfrčeli s nimi do pařížského antropologického muzea. Na závěr se sice deseti minut nějakého toho "pif paf" dočkáte, to však ale zdaleka nevyváží ty dvě hodiny unylého žvanění a sledování, jak jde výkvětu francouzských ozbrojených složek plazení v džungli bez jakékoliv akce.

plagát

The Last Will and Testament of Rosalind Leigh (2012) 

Bůh umí být pěkná svině, a když ho naserete, pošle anděly, a ti vám to dají pěkně sežrat. Na první pohled kulantní námět na horor, který třeba někdo někdy natočí. V této interpretaci se jen nesympatický jeliman skoro hodinu a půl hrabe ve vetešnickém bordelu nějaké pomatené bububáby, na malou chvíli se mu po dvorku bez většího syslu proběhne z kůže stažený labrador a jednou na něj mrkne soška andělíčka. Strašidelnější a více nervy drásající už je snad jen blížící se splátka hypotéky nebo výhružka ČEZu, že vám odpojí elektřinu pro neplacení záloh.

plagát

Útok na Biely dom (2013) 

Down z Bílého domu je typický Rollo. Z patosu hustého tak, že by se dal krájet a dost možná ještě hustšího se objeví čokoládový prezident, za zvuku molových houslí ocituje Lincolna, díky němuž dneska netrhá bavlnu pod bitchem otrokáře někde u Savanah, a může si v klidu prezidentovat, přičemž se všem Seveřanům v jeho štábu štěstím rozzáří oči a roztáhnou tváře do širokého, dobrosrdečného úsměvu, protože nebydlí v Harlemu. No, měl jsem co dělat, abych v prvních pěti minutách nehodil kosu. Doufám, že jednou bude na oplátku taky takhle masturbovat třeba Spielberg, až Angelu Merkelovou vystřídá v Německu Atatürk Uzunoglu. A pak začnou Emmerichárny. Co se dá vyhodit do luftu, to vybuchne, co se může zřítit, se zřítí, a to včetně několika vrtulníku a stíhaček, klaďasové ustřelí na sto metrů mouše křídla i s mokrou špuntovkou se zakřivenou hlavní, záporáci padesátimilimetrovým těžkým kulometem z metru minou i Washingtonův památník a většinu kapku přemrštěné stopáže se neherecký, ušatý manekýn snaží schovat negra v tmavém tunelu. Každopádně je to i tak lepší než drátem do oka, ale daleko horší a trapnější, než když před měsícem Upadl Žérárovi foťák.

plagát

A Viking Saga: The Darkest Day (2013) odpad!

Nazvat něco "Viking saga - The darkest day", mrsknout na přebal osvalené, řvoucí hovado s rohatou helmou a obří sekerou a natočit pak devadesát minut pelášícího, vytepleného jelimana v sutaně, za kterým funí po lese čtyři obtloustlí geronti v gumové anglosaské zbroji (Opravdu celkem 5 nehezkých neherců!!), aby ho obrali o Pohádkovou knížku posvěcenou nějakým svatým Mastiptákem, protože Odin nestíhá plnit slipy, může jen někdo, kdo chce slyšet verbala říct : "Zkurvená, polodementní, amatérská sračka, co mi zkazila večer.".

plagát

Frankensteinova armáda (2013) 

Karlík a továrna na nacistické kyborgy. Velká škoda, že Bludný Holanďan nenaškrábal trochu více toho dotačního Ojra, páč bych se dozajista upětkoval xmrti. To, co prvních patnáct minut vypadalo jako další vytřepaná VHS sračka a málem jsem to spláchl do hajzlu, se totiž náhle změnilo ve vymazlenou a dokonale fantaskní noční poluci dyzajnéra Wolfsteinu. Za těch pár šupů maximální muzika a moc doufám, že ve dvojce bude chtít nějaký židák vidět chodící SS vrtačku či masomlejnek minimálně ve 3D a pár zlatých zubů přisype.