Denníček (9)
Still alive
Zjistil jsem, že mi rozsah deníčku nestačí a tak jsem se musel poohlédnout po něčem jiném. Mé hledání samozřejmě skončilo u blogu, který mi poskytuje trochu širší možnosti, než jen pár řádků textu a obrázek. A proto pokud to někoho zajímá, může zavítat na tuto stránku. Jedná se hlavně o filmový blog, což je celkem jasné a já budu za každou návštěvu, nebo názor každému vděčný a doufám, že alespoň někdo shledá moje příspěvky přínosné. Začal jsem včera, tak mějte kdyžtak chvíli strpení, než se trochu rozjedu :)
Síla fanoušků
Při upravování profilu jsem chtěl pozměnit obrázek k Drive a tak jsem zavítal na Google a začal hledat. S otevřenou pusou jsem zíral na monitor a klikal jak o závod na tu spoustu fanouškovských plakátů, co se tam objevily. To, že ke skoro každému úspěšnému filmu vznikne spousta fanoiuškovských výtvorů je jasné, ale takové množství jsem ještě neviděl. Nejenže je jich spousta opravdu povedená, ale mnohdy předčí i plakáty oficiální. Takže zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde jsou nejzajímavější, co jsem byl schopen najít.
Seriálové postřehy
Jak už jsem v úvodu na profilu napsal, jsem, kromě filmů, také fanoušek seriálů. Zabírají mi celkem dost času a to jich ještě nestíhám tolik, kolik bych chtěl. Na žánru mi moc nezáleží, stačí když má seriál zajímavou zápletku, nebo je v něčem originální. Asi bych tu rozebral několik seriálů, které jsem měl možnost v poslední době vidět, nebo stále ještě sleduji.
Před pár lety bych jistě napsal, že je to bezkonkurenčně nejlepší seriál. Komediální špička, které se snad nedá okoukat. Teď v aktuálně sedmé sérii musím svůj názor bohužel změnit. První čtyři sezóny, byly naprosto fantastické a splňovaly přesně to co jsem od komediálního seriálu očekával. Inteligentní, zajímavé a dobře napsané postavy, zápletka sice značně jednoduchá, ale přesto bez problémů poslouží na několik sezón. Jenže jak tyto sezóny ubíhaly (vrchol je jednoznačně 3. a 4. série), tak se z inteligentních postav začaly stávat primitivní, hlášky opakující hlupáci, kteří už přestávají být vtipní a často zacházejí i do trapnosti. Scénáristé si asi taky po prvotním úspěchu dali pohov a začali opakovat strukturu epizod pořád dokola. Hledání matky protažené na sedm let už je taky dost přitažené za vlasy. Logicky budou producenti tento seriál protahovat i po "nalezení" Tedovi spřízněné duše, ale to už si nedovedu představit jak bude tento seriál vypadat.
Dva a půl chlapa je u nás ve stínu Přátel nebo již zmíněných HYMIM, avšak v zámoří dosahuje jeho sláva nebeských výšin. Jeho sláva je samozřejmě dána účastí Charlieho Sheena, který (ne)hraje v tomto seriálu dost zásadní roli. Chlast, d*vky, peníze a dům na Malibu je sen každého (normálního) chlapa. Seriál zrál jak víno a byl s každou novou sérií lepší a lepší. Až jednoho dne nastal zvrat. Charlie si napil asi víc než normálně, z toho vzešla hádka a závěr je, že Sheen v roli končí. A pro mnohé skončil i celý seriál. V jeho stopách se teď v deváté řadě snaží chodit Ashton Kutcher, což je pro spoustu lidí nesnesitelný hňup. Jsem na tom stejně i když se na Dva a půl chlapa stále dívám a musím říct, že je na tom (aktuálně) lépe než jeho konkurent v lámání ženských srdcí. Nicméně jdou oba již zmíněné seriály do... háje.
Vizuál něco mezi Avatarem a Jurským parkem, Steven Spielberg jako producent a Stephen Lang v hlavní roli. Záruka kvality? Měla by, ale seriálu chybí bohužel jedna zásadní věc - alespoň trochu inteligentní scénář. Celková zápletka je více než zajímavá a umí vtáhnou do celého světa, ale náplň jednotlivých dílů je otřesná. Řeší se tu samé banálnosti, polovina postav je absolutně zbytečná a dialogy mezi nimi jsou ještě zbytečnější. Už po pár dílech vám dojde, že úchvatný (na televizi) vizuál je jen lákadlo pro fanoušky Sci-Fi a pod touto slupkou se neskrývá nic jiného než Rodinná pouta 85 milionů před naším letopočtem.
První série byla moc příjemným překvapením a druhá už byla sázka na jistotu. Sherlock se v naší době našel a v podání Benedicta Cumberbatche je perfektní. Pan Watson Martin Freeman mu zdatně sekunduje a spolu tvoří dvojici, která na televizních obrazovkách nemá obdoby. Nemám asi žádnou výtku jak k hlavním protagonistům tak případům, které spolu řeší a těším se na další série.
Od dob Skály je Alcatraz strašně cool místem, kde se ale natáčí hodně málo. Když se tedy kolem detektivního seriálu z prostředí alcatrazu začne motat J.J Abrams tak to zákonitě musí vzbudit mou pozornost. Tudíž očekávání byla veliká. Naštěstí se Alcatrazu podařilo splnit každou mou představu jak by měl seriál vypadat a tvůrci přidali ještě něco navíc. Příběh se Sci-Fi nádechem se daří prvním dílům velice dobře rozvíjet a očekávání dalších dílů je tedy vysoké. Když se k tomu připočte drsňák Sam Neil, pohledná Sarah Jones a vynikající "záporáci", tak vzniknul velice příjemný seriál, na který se radost se dívat.
K tomuhle seriálu nemám co dodat, je prostě dokonalý. Všechno co dělá nebo čím by měl být je prostě do puntíku perfektní. Pokud vás nějak toto téma a období kdy se tento skvost odehrává zajímá, tak je to jasná volba. Hnusní mafiáni, podplacení politici, hektolitry alkoholu a Steve Buscemi v roli, kterou si zaslouží.
Nakonec jsem si nechal seriál, který je v našich končinách známý asi tak jako je Okresní přebor populární na Islandu. Což je na jednu stranu škoda, protože si diváky rozhodně zaslouží, ale na stranu druhou si jej najdou jen takoví fanoušci, kteří se od něj neodtrhnou. Jsem jeden z těch, které parta kolem Liz Lemon totálně pohltila. Bezkonkurenčně nejlépe napsaný seriál s nejsympatičtějšími herci, které jsem kdy viděl. Alec Baldwin, Tina Fey, Tracy Morgan a další dávají 30 Rock neuvěřitelnou pohodu, při které se budete smát od ucha k uchu celých 20 minut. Zapomeňte ale na humor, který znáte z ostatních seriálů, tady i hláška "šlápla jsem do hovna" působí inteligentněji a hlavně vtipněji než poslední dvě řady How I Met Your Mother. Prostě humor na vyšší úrovni, který ani v šesté sérii neomrzí.
Se7mý příspěvek
Podle nadpisu tohoto příspěvku jistě všem došlo, že se budu zajímat, podle mě nejlepším filmem všech dob, Fincherovým veledílem Sedm (v anglickém originnále Se7en). Jedná se o krimithriller z roku 1995, který pojednává o vyšetřování dvou detektivů, kteří musejí vyřešit sérii vražd podle sedmi smrtelných hříchů (obžerství, lakota, lenost, závist, hněv, pýcha a smilstvo). Jak jsem se již zmínil jde o film, v té době relativně naznámého, Davida Finchera s hudbou Howarda Shorea a fantastickým hereckým obsazením. Hlavních rolí se zhostili Morgan Freeman, Brad Pitt a Kevin Spacey.
David Mills: Fuckin' Dante... poetry-writing faggot! Piece of shit, motherfucker!
Účel tohoto článku je mi poněkud neznámý, ani nevím proč ho píšu. Asi krátký komentář k takovému filmu nestačí a zaslouží si větší pozornost, kterou mu s radostí dopřeju. Již od prvního zhlédnutí jsem věděl, že je Sedm něco mimořádného a jen tak na to nezapomenu. Nezapomněl a s velkým přehledem je to ten nejlepší film, který jsem kdy viděl.
William Somerset: This guy's methodical, exacting, and worst of all, patient.
David Mills: He's a nut-bag! Just because the fucker's got a library card doesn't make him Yoda!
Proč? Protože Fincher, Freeman, Pitt, Spacey, protože film vypadá i po 17 letech skvěle, protože vás atmosféra vtáhne a nepustí, protože vynikající hudba celý zážitek skvěle dokresluje, protože příběh je tak vtahující, že hltáte každou větu a každý fakt a protože konec tohoto díla je ten nejzvrhlejší, nejdepresivnější a nejděsivější zážitek, který vám může nějaký film přinést.
William Somerset: People don't want a hero, they want to eat cheeseburgers, play the lotto and watch television.
To je jen zlomek skvělých věcí na Sedm. Na Sedm je to tiž nejlepší to, jak drží diváka dvě hodiny v napětí a naprosté soustředěnosti. Film působí nejlépe jako celek, nejde z něj moc dobře vytáhnout jednu část. Vše spolu úzce souvisí a vytažení jedné části zničí části ostatní.
John Doe: Wanting people to listen, you can't just tap them on the shoulder anymore. You have to hit them with a sledgehammer, and then you'll notice you've got their strict attention.
V roce 1996 šlo Sedm na předávání Oscarů s jednou nominací. JEDNOU nominací!!! Ne že by na Oscarech nějak výrazně záleželo, ale nikdy nepochopim kde se stala chyba. Nikdy jsem neviděl film s tak výraznými hereckými výkony, režií a scénářem. Možná jde jen o můj pocit, ale myslím že by si ty nominace alespoň Pitt a Fincher zasloužili.
David Mills: You're no messiah. You're a movie of the week. You're a fucking t-shirt, at best.
"Naštěstí" pro filmaře nejsou nejdůležitější ceny, ale peníze. A těch Sedm vydělalo požehnaně. Stálo 33 milionů dolarů a vydělalo jich 316. Alespoň, že lidé vědí na co chodit.
William Somerset: This isn't going to have a happy ending.
Tak to bude všechno. Nevím jestli si z tohoto článku někdo něco vezme, ale to ani nebyl účel. Sedm je prostě můj nejoblíbenější film vůbec a dlouho tomu tak bude. Tečka.
William Somerset: Ernest Hemingway once wrote, "The world is a fine place and worth fighting for." I agree with the second part.
Video zachycuje jednu ze závěrečných scén, tak pokuď si nechcete zkazit zážitek tak si ho raději nepouštějte.
Další zamyšlení, tentokrát o...
...filmových sériích. Mít dobře vydělávající filmovou sérii je mokrým snem každého producenta. Každé studio takovou sérii má a taky se jí snaží vysát do dna. Ať to stojí cokoliv. Vydělané peníze jsou samozřejmě až na prvním místě, takže když filmy vydělávají, tak nikoho (z producentů) nezajímá, jak jsou ty filmy dobré. A to je asi hlavní důvod existence tohoto článku. Je celkem jedno jak stupidní, bezmyšlenkový, špatný, nebo neoriginální film může být, když vydělá 300 milionů dolarů, tak má skoro jistě zaručené pokračování. Nezáleží na tom, jestli zůstane režisér, jestli bude mít stejné obsazení, jestli bude děj navazovat, nevadí ani, že se pokračování úplně odtrhne od předchozího dílu, prostě stačí stejné jméno s nějakou číslovkou a je o příval peněz postaráno. Toto je třeba příklad série Rychle a zběsile, jehož díly nemají mezi sebou žádnou souvislost, točí je jiný režisér(pět filmů, tři režiséři) a herci se neustále střídají, i když nějaká kostra (Paul Walker) zůstává. Naštěstí se ale tuto sérii podařilo zachránit dost razantním překopáním z filmu o autech na akční film s auty. Další do nekonečna protahovaná série jsou Piráti z karibiku. Po výborné jedničce a neurážející dvojce přišla blbá trojka a pitomá čtyřka. A s velkou jistotou můžeme říct, že přijdou další a další díly. Proč? Protože poslední díl vydělal v kinech neuvěřitelnou miliardu dolarů. Kde se berou lidé, kteří na taková pokračování chodí by mě zajímalo. Ten samý případ jsou Transformers. Díly mezi sebou spojuje jen hlavní hrdina a režisér, jinou návaznost bychom hledali jen těžko. Vždy se objeví zloduch, který chce zničit planetu Zemi a tak se strhne obrovská bitva. Nakonec samozřejmě všechno dobře dopadne, ale kvalita filmu je pochybná. První díl byl přelomový, ale další dvě pokračování už byli blbosti. Nechme ale Michaela Baye a jeho vizuální onanie a pojďme dál. Zatím co předchozí série měli i své světlé stránky, Twilight sága je prostě špatná celkově. I když já jsem naštěstí viděl jen první díl a kus druhého, takže nemůžu moc soudit. Podle ohlasů a hodnocení tady a vyprávění od lidí co viděli všechny díly, jsem si ale udělal obrázek jak asi tato série vypadá. A co se nestalo? Samozřejmě každý díl vydělá v kinech stovky milionů dolarů. Ale co, lidé jsou úžasná stvoření, takže snad vědí co dělají. Abych tu ale jen nepoukazoval na špatné série, některé jsou dokonce dobré a udržují si kvalitu i v dalších dílech. Prvním příkladem může být Pán prstenů, kterému vyjde pokračování tento rok. Peter Jackson si vzal z knížek to nejlepší a přidal i svoje režisérská kouzla. Výsledek je po třech dílech vynikající a Hobit asi nemůže dopadnout jinak. Než se objevil Christopher Nolan, tak by se dala série o maskovaném hrdinovi zvaném Batman, uvádět jako ukázkový příklad série, s kterou to šlo od desíti k pěti. Naštěstí se ale Nolan objevil a vše zachránil. Jeho nová Batmanovská trilogie je jak velice kvalitní, tak i velice dobře vydělávající. Dalšími sériemi, které si udržují kvalitu a zárověň i něco vydělají můžou být X-Men a Mission: Impossible. Prvně jmenovaní prožili restart a ukázali, že i superhrdinové můžou mít inteligentní zápletku. Tom Cruise se zase po prvních dvou nepovedených misích, postupně blíží k úspěchu. Nakonec jsem si nechal sérii Hangover aneb Pařba kdekoliv. Po komerčním úspěchu první a druhé pařby, se dá celkem jistě očekávat, že světlo světa spatří i třetí díl. Čehož už se trochu obávám, protože rozdíly mezi Pařby ve Vegas a v Bankoku jsou minimální.
Ani nevím proč jsem teď popisoval několik sérií, když jsem jen chtěl napsat, že už mě začíná nudit, když každá relativně úspěšná série musí mít tolik pokračování, i když je jejich kvalita do očích bijící. Už nechci vidět žádné Piráty, Transformery, delší Pařbu nebo patnácté pokračování Shreka. Jednou, dvakrát stačilo. Proč ždímat kvalitní filmy a dostat z nich tak stěží průměrné blbosti. Všechny nápady se snad ještě nevyčerpaly, ne? Chápu, že jsou peníze důležité, ale...
Tady je pro představu, jak probíhala porada před dalšími piráty :)
2012 ve filmech
Jak nám již ukázal Roland Emmerich, tak konec světa za moc stát nebude. Naštěstí ještě před apokalypsou na plátna kin vtrhne opravdu hodně filmů, které budou stát za vidění. Několik zde uvedených filmů bude možná v Anerice uvedeno již tento rok, ale u nás budou k vidění až rok příští. Nehledejte v tomto listu nějaký skrytý vyšší význam, jde pouze a jen o seznam zajímavých (alespoň pro mě) filmů roku 2012. Ani já v tom nenám pořádek, proto budu filmy sestavovat jak mě napadnou. Ale alespoň nějaký pořádek být musí, proto dostanou nejdřív přednost menší filmy a až po nich se dostaneme na bijáky za stovky milionů dolarů. Jo a abych nezapomněl, tak názvy filmů budu psát anglicky, ale vždy bude přiložen odkaz na profil filmu, takže kdyby někdo netušil o co se jedná, stečí se jen podívat.
Zajímavě znějící děj v podání schopného režiséra a ještě k tomu s takovým hereckým obsazením? Může snad tohle dopadnout špatně?
Pět nominací na zlatý glóbus už něco značí. George Clooney je tentokrát sám na své dvě dcery, což už je samo o sobě celkem peklo a ještě když se snaží dopátrat milence své manželky, která je v komatu...
Oldman, Hardy, Firth, Strong a jiní. Špičkové obsazení v zajímavě znějícím špionážním thrilleru.
Když jsou ve filmu pouze čtyři herci a tři z nich mají Oscara a jeden zbylý nominaci, tak je zaděláno na pořádný herecký koncert. Polanski umí a Carnage vypadá výborně.
Scénář, režii i hlavní roli. To vše zvládá George Clooney. Parťáka mu na place dělá Ryan Gosling, který byl v jedné velice prestižní anketě zvolen jako borec roku. Co víc si přát.
Po Tintinovi se Spielberg vrací na vážnější látku a chce si taky jít pro nějakou cennou sošku.
The Girl with the Dragon Tattoo
Fincher, Fincher, Fincher. Tyto tři věci mi bohatě stačí na to abych se těšil jako malé dítě. Ale trochu vážněji. Adaptace knižního bestselleru již jednou zfilmovaného a hlavně dosti se vymikajícího se z normání hollywoodské produkce.
Film o zakladateli FBI. Už jen nápad je dost zajímavý a když se k tomu přidá Pan režisér Clint Eastwood a Pan herec Leonardo DiCaprio, tak si myslím, že je o co stát.
Dva agenti si začnou dávat přeš držku, kvůli...ženský! Pine a Hardy si podle traileru role pořádně užívají a to je přece plně dostačující.
A teď už trochu těžší kalibry:
Sherlock Holmes: A Game of Shadows
Jednička byla vynikající popcornová zábava a snad na ní dokáže dvojka navázat.
Jsem pravděpodobně jedinný člověk, který se u traileru na Johna Cartera výborně bavil. Dokázal mě na film dokonale navnadit a už se nemůžu dočkat.
Předcházející díl série byl pro mne příjemným překvapením. Čekal jsem kravinu a nakonec to sice kravina byla, ale kravina vcelku zábavná. Pokračování si jako posilu vzalo Rocka, což je asi něco podobného jako když na závody motokár přivezete tank. Takže dost možná nářez roku.
Nevím co bych měl napsat, prostě všechny potřebné informace jsou tady.
Mendes, Sam Mendes. Jasné hlavní lákadlo nové bondovky. Famózní režisér, který na co sáhl, to se proměnilo ve zlato.
Můžete maskované hrdiny nenávidět nebo uctívat, ale když se všichni spojí a hrají v jedno filmu, musí to být zaručeně jízda.
The Hobbit: An Unexpected Journey
Pán Prstenů je jedna z neuznávanějších sérií vůbec a Hobit nás zavede na samý počátek této monumentální války o Prsten. Peter Jackson už všem dokázal, že s knižní předlohou dokáže naložit správně. Hobit bude ještě rozdělen na dvě verze. Jestli to tak chtěli producenti nebo sám Jackson, si už bude muset domyslet každý sám, ale sám doufám, že se protačí do filmu vše, co bylo v knížce.
A na závěr jsem si nechal film, který to asi nebude mít zrovna jednoduché. Nolan je s velkou pravděpodobností nejlepší režisér součastnosti, ale navázat na takovou pecku jako je druhý díl novodobé batmanovské ságy, se zdá skoro nemožné. Ale já Chrisovi pevně věřím, jelikož mi nesčetněkrát dokázal jakým velikánem je. Ostatně s obsazením, které si sehnal, s hudbou Hanse Zimmera a jeho umem se snad ani nedá natočit něco po čem by fanoušci neslintali blahem.
Toť je asi v podstatě vše zásadní na co se v roce 2012 těším. Samozřejmě zajímavých filmů bude mnohem více, proto jsem jich pár ještě vypsal úplně na závěr.
Contraband, Hugo, Man on a Ledge, Haywire, Young Adult, Okresní přebor, Wrath of the Titans, Bullet to the Head, The Best Exotic Marigold Hotel, Snow White and the Huntsman, The Dictator, Total Recall, The Bourne Legacy
Filmové události roku 2011
Vždy na konci roku, kdy mají všichni strašně moc času, každý kritik (i jiné pochybné existence) sestavuje žebříček zaručeně nejlepších filmů roku. Tak jako každý rok se i letos objevuje čím dál více těchto článků. Některé jsou dokonce i od lidí, kteří se filmům věnují nebo nedej bože jim i rozumí a právě od těchto lidí (nenajdete mezi jimi jediného kritika) je radost číst podobné články. Ale pojďme k tomu, proč tento článek píšu. Samozřejmě proto, že jedině můj názor je ten správný a tak ho musím vnutit všem ostatním. Ale jelikož nejsem žádný kritik, tak nebudu vyhlašovat "top 100 filmů roku", ale zkusím to pojmout trochu jinak. Tudíž podle toho budu muset zařídit kategorie, které budou tochu...no trochu jiné než je obvyklé. I když...no uvidíme. Vždy budou vypsané nominované filmy, nějaký blábol k tomu a nakonec výtěz Začneme hned nejprestižnější kategorií.
Nejvíce stupidní film roku: The Tree of Life, Transformers 3, Drive Angry
Na Strom Života jsem se těšil jako na nic jeného. Po všech stránkách vypadal úžasně a Brad Pitt v hlavní roli mě utvrzoval v tom, že si Malick najde cestu k mému filmovému vkusu. Nestalo se a já jsem dvě a půl hodiny v kině trpěl. Někdo chytřejší než já napsal, že by film musel mít buď o tisíc hodin víc nebo o hodinu méně a to přesně sedí. Polovina lidí ze sálu odešli a druhá spala, já vydržel a doteď toho lituji. Od Michaela Baye jsem raději nečekal a stejně mě překvapil. Kromě poslední půlhodinky se v tom filmu vůbec nic nestalo, ale vůbec! Lituju těch peněz za 3D verzi, kde toho moc 3D nebylo. O Drive Angry snad ani nic psát nemusim. Je to proště sračka.
A vítězem se nepřekvapivě stává Drive Angry, jelikož debilnější film už jsem dlouho neviděl
Největší blbec roku: Nicolas Cage, Shia Lebeouf, Zack Snyder
Proč (zase) Nicolas? Protože Drive Angry a protože proto! Shia by so mohl přestat tvářit jako idiot a začít hrát v trochu normálních filmech. I když díky tomu, že je vůl mohl třeba James Franco dostat roli v nové Planetě opic. A taky proto, že to bude asi pěknej blbec viz zde. Chudák Zack má nominaci kvůli tomu, aby přestal ujíždět na drogách, protože Sucker Punch byl už trochu moc.
Vítěz je s nemalým náskokem Charlie Sheen. Důvody jsou asi všem jasné.
Největší borec roku: Ryan Gosling, Michael Fassbender, Tom Hardy, The Rock
Z ničeho až na vrchol. Tak se u mě zapsal Gosling. Stačily dva filmy aby mi dokázal, že je jeden z najlepších mladých herců v Hollywoodu. Fassbender se naopak snaží hrát v každém filmu, který za rok vyjde. A celkem se mu to daří, ale hlavně se na něj dá i koukat. Hardyho role mu jsou buď ušité na míru, nebo si umí skvěle vybírat. Tak i tak se z něj stává hvězda první velikosti. A Rock? Ve Fast Five je jeho biceps větší než jeho hlava. To snad stačí ne?
Borcem roku je Ryan Gosling. Zaslouženě!
Překvapení roku: Drive, Collaborator, Ryan Gosling, Matthew Vaughn
O Drive jsem nic nečetl, neslyšel a ani jsem nevěděl, že se něco takového chystá. O to bylo mé nadšení větší. A nadšení mne neopouští i po několikátém shlédnutí. Collaboratora jsem viděl ve Varech (první příspěvek do deníčku) při neskutečné atmosféře, která ještě umocnila již tak vynikající zážatek z filmu. O Goslingovi jsem již psal a Matthew mě překvapil hlavně pojetím X-Menů. Neměl jsem ho rád a to platí vlastně i o X-Men, ale odvedl parádní práci.
A nejvíce překvapil Ryan Gosling, který si tedy odnáší již druhou sošku.
Nějak jsem opomněl na něžné pohlaví takže
Žena roku: Emma Stone, Tina Fey, Natalie Portman, Mila Kunis
Emma se mi začíná líbit čím dál tím víc. Jak vzhledově tak herecky a spolu s Goslingen táhne s přehledem jednu z nejpříjemnějších komedií roku. Tina sem vlastně ani nepatří, ale jelikož jsem strávil velkou část svého času u seriálu 30 rock, který Tina produkuje, píše a ještě v něm bezkonkurenčně hraje, tak si alepoň uznámí v nějaké prestižní anketě zaslouží. Natalie nesmí chybět v žádném vyhlašování cen. Nejenom že někde a někde dokonce i hrála, ale hrála samozřejmě výborně. Kometa posledních let je jistě Mila Kunis. Z blbostí se začíná sápat k čím dál více zajímavějším projektům a s Justinem jí to tenhle rok moc dobře klapalo.
Herečkou roku se ale stává Carey Mulligan, která vypálila všem rybník a doslova zářila jak jinak než v Drive.
Nejlepší Blockbuster roku: Rise of the Planet of the Apes, X-Men: First Class, Fast Five, Tintin
Opice mě moc příjemně překvapily i když jsem od nich nic nečekal. Od X-Men taky nic moc nečekal, protože moc X-Men nemusim. Nakonec mi ale mutanti připravili jeden z nepříjemnějších filmových zážitků roku. Vin Diesel vs. The Rock to je hlavní vizitka nových Rychle a zběsile. Film našlapaný akcí, která se zastaví až u závěrečných titulků. A nakonec Tintin. Uznávám, že to asi není úplně blockbuster, ale čert to vem, je to přece Spielberg. A hlavně vynikající film.
A jelikož se memůžu rozhodnout, tak nejlepší jsou všichni nominovaní.
Už mě nic nenapadá tak konečně vyhlásím poslední kategorii, která sice nikoho nezajímá, ale je to povinnost
Film roku: Drive, Warrior, Tintin, Collaborator
Drive jsem rozebíral už toliktrát, že už se do toho nebudu pouštět. Warrior je velice pravděpodobně nejlepší film spojený s mlácení lidí, který jsem kdy viděl. Hlavní dvojice je perfektní a Nick Nolte by si za svou roli zasloužil nějaké ocenění, jelikož mně na něj kategorie nevyzbyla. Tintin je sice animovaný, ale je chytřejší než většina současné produkce. Collaborator už také byl zmíněn, takže se nebudu opakovat
Dlouhý boj svedl Warrior s Drive. Nakonec ale Gosling mlčel tak dlouho, že to Warrior raději vzdal. A tak je tedy nejlepším filmem roku Drive. Tento nezpochybnitelný fakt nám uzavírá toto prestižní vyhlašování a já se se svými názory jdu někam zahrabat, ale nebojte za chvíli jsem zpátky.
Ještě na závěr si tu dáme nějaký ten sestřih letošních filmů:
Nicolas Cage je idiot
Když jsem se takhle jednou zase nad něčím zamyslel, uvědomil jsem si že už pěkně dlouhou dobu Nicolas nenatočil, ani ne třeba dobrý, ale alespoň průměrný, nebo třeba smysluplný film. Z čehož jsem logicky usoudil, že to musí být idiot. To ale samo o sobě není námět na článek, v Hollywoodu je idiotů spousta, ale jde o to, že Cage idiotem nebyl. Byly doby kdy i on hrál ve skvělých filmech a v nich podával minimálně dobré herecké výkony (dokonce dostal za Leaving Las Vegas Oscara, ale to jsem bohužel neviděl), takže kde se stala chyba? Možná došly peníze, možná rozum. To nemám tušení, ale když jsem se před dávnými roky poprvé dostal k VHSce se Skálou, byl pro mě Nicolas Cage bůh. A moje další setkání s Cagem, mě v této domněnce jen utvrdilo. Tváří v tvář a 60 sekund (by jsem mladý a zrovna se zajímal o auta) byly další „super filmy, kde hrál ten týpek ze Skály“. A to měl ještě přijít jeho opus magnum, Obchodník se smrtí. Film bez chybičky a kazu, který mne (několikrát) vtáhnul do jeho vynikajícího děje. Jenže potom jako by už to výš nešlo a proto se začal Nicolas blížit ke dnu. V roce 2007 natočil pokračování Lovců pokladů (jednička byla celkem slušná zábava), Next a Ghost Ridera. První dva filmy jsou ještě v celku dobré, ale třetí jmenovaný je prostě a jen sračka. To bylo první přiblížení se dnu, ale za to pořádným skokem. V dalším roce to bylo ovšem skoků několik, to ce předváděl v Nebezpečném cíli, se jen tak nevidí. Nejen že ten film je stupidní až to skoro bolí, ale i Cage vás v půlce filmu donutí si ublížit. Proroctví mi na chvíli zvedlo náladu, ale jen do doby kdy jsem viděl Čarodějova učně a Kick-Ass (jsem asi jeden z mála, kterým se film nelíbil). Ani v jednom případě Cage nehraje, ale předvádí spíš křeče, na které se vážně nedá dívat. To už jsem si myslel, že je Nicolas na dně, ale to jsem ho hodně podcenil. S Drive Angry, nejen že dokráčel k tomu dnu, ale on do něj narazil takovou rychlostí, že už se z něj nemůže vyhrabat. Drive Angry bych tu nerad nějak rozváděl, protože bych to taky nemusel přežít. Toť asi můj názor na Nicolase Cage, dávného oblíbence ze kterého se stal vyvrhel. Takže ano, je to idiot.
Karlovy Vary a festival
Již po čtvrté jsem se účastnil mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. A po čtvrté jsem tam jel hlavně pracovat pro Festivalový deník. Naštěstí díky tomu, že to není práce příliš časově náročná a hlavně díky skvělému pracovnímu kolektivu, jsem měl čas i na nějaké ty filmy. Než se dostanu k samotným filmům, nesmím vynechat pár postřehů, kterých se mi za asi 12 dní dostalo. Tím hlavním jsou asi lidé. V průběhu festivalu je v podstatě všude narváno k prasknutí, zvlášť v okolí hotelu Thermal, který je takovým středem festivalu, ale ještě den před startem festivalu zde nepotkáte skoro nikoho. Možná proto, že zde pomalu končí práce na různých reklamních nebo organizačních věcech a v okolí hotelu je celkem nepořádek. Ale ani na kolonádě, kromě pár relaxujících hostů nikoho nepotkáte, což je krásný pocit, hlavně když víte, že následujících deset dní se budete muset procpávat ohromnými davy lidí. Dalším postřehem je to, že člověk je schopen udělat snad cokoliv, jen aby dostal to, co chce. Třeba vstávat ráno v pět hodin, jen aby mohl vyhrát například čepici, nebo přespat venku v zimě a dešti u pokladny k získání lístku na jeden film. Počasí bylo jako vždy na nic, ale to není žádná novinka. A teď už konečně k filmům. Viděl jsem jich dohromady sedm. Prvním byla Hanna od které jsem moc nevěděl co čekat, ale nakonec jsem s náramně bavil. Bavil jsem se i u dalšího snímku jménem Win Win, který je na rozdíl od většiny karlovarských filmů pozitivní. Dále jsem šel na Forty guns od Samuela Fullera, který mne moc nezaujal. V ten samý den mi naštěstí spravil náladu film Martina Donovana - Collaborator. Byl to jednoznačně nejlepší film, který jsem tento rok na fetivalu viděl a jeden z nejlepších, ve Varech uvedených, filmů vůbec. Doprovázet film byl nejen režisér, ale hlavně David Morse jeden z nejsympatičtějších herců v hollywoodu a třešničkou na dortu bylo, že oba seděli asi půl metru za mnou. Podle asi 10minutového standing ovation, které diváci věnovali oběma již zmíněným pánům, se film líbil nejenom mně. Další na řadš byl film Kůže, kterou nosím na kterou jsem se dostal na poslední chvíli přes akreditaci, ale naštěstí jsem si místo vybojoval i když jsem měl stardantní problémy s lidmi s lístkem, kteří přišli pozdě (kdo nebyl ve Varech, nepochopí). Film za to stál, i když na mě byl asi až moc úchylný. Pak přišel večer, na který jsem se těšil ze všech nejvíc. Od půl jedenácté ve Velkém sále The Tree of Life. Byl jsem v sále dost brzo, právě abych potom neměl nějaké nepříjemnosti v boji o sedadlo. Sál byl plný k prasknutí, takže očekávání celkem vysoká. Začátek celkem navnadil, ale když se začínaly promítat úryvky z dokumentu o přírodě, vesmíru a nokonec i dinosourech tak to s náladou v sále strmě dolů, lidé se smály a hromadně odcházely. Já vydržel a ani jsem neusnul a možná toho lituju, protože větší nudu jsem na plátně nezažil. Závěrem byl pro mě film s Johnem Turturrem, který se taky přijel do Varů podívat. Film se jmenoval Somewhere tonight a nijak výrazně mne neoslovil, ale ani nezklamal. Potěšila znělka s Judem Law, ale na tu s Andym Garciou neměla. To by bylo asi všechno a já jen dufám, že se do Varů příští rok zase vrátím.
