James Bond: Skyfall

Pohádka o tom jak oscarový především vztahový frajer nějakým kouzlem dokázal nebondovským stylem natočit skutečně nejlidštější a filmově nejzajímavější bondovku ze všech, a přitom použil nejen tradiční bondovskou nezničitelnost (závěr úvodní sekvence), ale i od pohledu vyšinutého a esteticky odporného superherce/superpadoucha (gaye, jak jinak), a ještě ukolébal diváka všech převážně klukovsky popcornových dobrodružství agenta 007 odkazy na "staré dobré předrestartové časy", aby dost výrazně naznačil, že je pomalu zatáhne i do hájemství Náčelníka Kamenného Ksichta. A jen tak mimochodem, téměř bezzvuková scéna se zrcadlově lesklými skly a odstřelovačkou je vizuální orgasmus - a další oscarová křivda pro Mistra Rogera Deakinse. Co dál? Třeba to, že si leckdo naivně myslí, že za bondgirl tu byla Bérénice Marlohe. K čemuž mám ještě drobné BTW - označování Toniy Sotiropoulou, která se objevila ve dvou záběrech, za hvězdu z bondovky - což se dělo mimo jiné v souvislosti s českým plesem v opeře - je naprostý výsměch... asi jako že Rytmus "hraje" v Die Hard 5;) V zásadě se dá říct, že mě Skyfall svojí zážitkovou hutností a přístupovou dvojakostí velice bavil. Přesto je pořád na čem pracovat, protože způsob jakým se děj posunul rozhodujícím způsobem kupředu (vypořádání tajné služby s nejhustopekelnějším hackerem na světě připojením jeho laptopu do svojí sítě, hahaha), je stále nedůstojný úrovně "moderní bondovky", i leckteré z těch starších. I tak ale říkám - excelentní bondovka/nebondovka, výborný film. 90% (09.04.2013)

Mendes. Sam Mendes. Zkusil skloubit klasickou bondovku se vším co k ní patří v první polovině s naprostým popřením všeho bondovského v té druhé. Zkusil a uspěl v obou polohách. Škoda ovšem, že ty poloviny pospolu zrovna moc neštymují jako jeden soudržný celek. A to jsou samy o sobě skvostné; jedna jako druhá. Ta "nebondovská" dokonce dvojnásob. Pokud jste si však někdy kladli otázku, jak by vypadal Bond pod Nolanem, tak Mendes vám na to dá celkem jasnou odpověď, protože tohle je "noulenovina" jak vyšitá; dějem, postavami (i role pro Cainea by se našla; viz Kincade), akcí, stopáží, staromilskou technickou stránkou... Speciální dík pak patří právě "neviditelnému" duu Deakins Newman, protože co oni předvádí, to se na poli blockbusterů nevídá každý den. (26.10.2012)

Ono už je opravdu jedno jestli to Bond je, nebo není. Bondů bylo už tolik, že jakákoliv variace a inovace je vlastně neustálým přešlapováním na místě. Navíc mám takový pocit, že jste si toho Nolana do toho museli přimyslet, jen aby jste mohli říct, že se vám to líbilo. Anebo je to nová kategorie pro "dobrý a promyšlený" blockbuster"? Plus jsem jediný komu ten příběh připadá nesmyslný? Možná jsme se tak měli lépe vcítit do Bonda, který přestával chápat soudobý svět, anebo akční žánr je už prostě takový. A vlastně je mi ta neúplnost a nedořečenost sympatická. Ne všechny filmy musí diváka vodit za ručičku. (29.10.2012)

Když začal Brosnanovi uhnívat Piercing, bylo na sedmičku tolik nadějných kandidátů. Ať už můj milovaný Šón Fazolka, charismatický Útes Trouba a dokonce se prý uvažovalo i o tom, že se poruší tradice, další Obligace nebude Angličan a vrazí tam Žužu Džordže! A co se nestalo! Náhle se odněkud vynořil nesympatický prasečí xicht, hnusný jako ... jako, no napadá mě takhle rychle z hlavy snad jen prdel Heleny Růžičkové, a bác ho, z fešáckého, charismatického a vtipného elegána je zádumčivý morous s vizáží, která mohla vzniknout snad jen křížením Pitbulla a Pekingského palácového pinče. Co se stalo? Můžeme pouze spekulovat. Osobně si myslím, že se mu patrně povedlo dokonale vylízat dvaapadesátiletou Broccoliho dceru. Já vím, tahle teorie zní na první pohled jako jídelní part z Faktoru strachu, ale četl jsem v odborné literatuře, že když do sebe jeden naháže pár oblbováků chuťových buněk, cvakne si na frňák kolík na prádlo a zavře oči, tak prý to jde! No, každopádně si jeho příchodem sbalil Bond jako takový vše, co jej dělalo Bondem (lehkost, poťouchlou poetiku, pompéznost, charisma, roztomilou přitaženost za vlasy a někdy až rozkošně blbý humor) a šel do hajzlu. Myslím si však, že ze všech dílů nové éry je tenhle nejlepší a nepřistupujeme li k němu jako k dalším trampotám superagenta ve službách zdegenerované, senilní krávy, ale jako k docela pohodovému akčňáku s ohyzdným hlavním hrdinou, starou bábou a skvělým, agresivním teploušem, je to bez debaty minimálně na tři! (02.01.2013)

Bond propojuje svůj svět celkově, to nové od posledního představitele a reflektuje i společnost. Působí svěže, poutavě i seriózně, je odvážný a my jsme svědky zásadního snímku i zábavy, pravého filmového umění i filmu, při němž srdce milovníka pohyblivých obrázků plesá a v případě chlapů se můžeme cítit i jako malí kluci a nemusíme k tomu nutně mít 3D nebo monstrózní roboty. A jsme zpátky u té vážnosti. Bál jsem se toho a bojím se pořád...něco tak báječného totiž nevydrží příliš dlouho. Působila na mě i jistá odtažitost, mimo jiné také proto, že v tomto díle působí emoce míň, je to dáno vztahem k jinému typu ženy, než jaký byl zobrazen od Casina Royale. A také částečný návrat do starších dob, i když Bond už nemůže být nikdy stejný. To by bylo ostudné. Dovolte mi proto jistou rezervu, 90%. (01.11.2012)