eraserhead666

„Mám otázku, proč je abeceda v tomhle pořadí?“ Jsou filmy, které omílají po sto prvé ten samý námět, jen ho tu a tam trošku okoření něčím jiným. A přesto se vám prostě líbí. Je pravda, že mít to klasický heterosexuální model, nehrát v hlavních rolích příjemná Piper Perabo a božská (celkově) a skvělá (herecky) Lena Headey a nebýt v tom výborní špičkující se rodiče jedné z hrdinek, byl by to jen průměrný film na pomezí romantiky/dramatu/komedie. Naštěstí tohle všechno ten film má a proto mě strašně baví. Navíc obsahuje něco, co je mi velice příjemné a velmi mě to těší – tím je existence upřímné lásky, lásky, která uškodí sama sobě jen proto, že nechce bránit štěstí milované osoby. Je to silně idealistická představa, ale já jsem vždycky věřil, že je skutečná a že je silnější než běžnější pokrytečtější egoisticky vlastnický model (miluji tě, ale hlavně to znamená, že tě chci vlastnit, a že pokud tě nemůžu mít já, ať tě nemá nikdo, že jde hlavně o mé štěstí a ne o tvé). Tohle mě na tom filmu obrovsky potěšilo a zahřálo.

Nejen na svou dobu film se skvěle zvládnutými triky, dobrým hereckým obsazením a povedeným, neprvoplánovitým humorem. Smál jsem se hodně, ne cíleným vtipům, kterých film moc nemá, ale skvělým hláškám ("Mohl bys přestat dýchat!") a scénkám (strašně mě baví chlápek, kterému mrká oko a když to mrkání prstem zastaví, mrkání plynně přejde na druhé oko. A podobných scén, které vám lehce mohou uniknout, je plno, např. výborná scéna s jeptiškami před márnicí. Willis je skoro k nepoznání, ještě teď si vzpomínám, jak jsem z něj, coby třináctiletý puberťák, kterej ujížděl na jeho akčních filmech, byl v kině hrozně zklamaný, přitom je mu tato role spíš ke cti. Streep je skvělá, Hawn velmi zvláštní. Ale co mě nejvíce dostalo, je Isabella Rossellini (nejen proto, že se zde celou dobu pohybuje takřka nahá), je až neuvěřitelné, že ji od této role a od role v Lynchově Modrém sametu dělí celých 6 let. Ta žena nestárne, naopak, mládne před očima. Vždycky, když ten film vidím si říkám jednu věc - jak by to asi natočil Tim Burton?

Který kokot tomu dal tak hloupý český název? Samotnou knihu bych určitě nezařadil mezi mou desítku nejoblíbenějších Kingovek, přesto ji mám docela rád. Myslím si, že King je natolik schopný autor, že by filmoví tvůrci k jeho dílu měli projevovat trošku úcty a citu, tohle si King a jeho Tommyknockeři vůbec nezasloužili. Viděl jsem jakousi vykuchanou dvouhodinovou verzi, ale co si pamatuji i ta tříhodinová za moc nestála. Takhle vykuchat sice nijak úchvatný, ale přesto alespoň obstojně odvyprávěný příběh, udělat z toho rychlokurz v pěti minutách, při němž herci ne že by neuměli, ani nestíhají hrát. No fuj. Nejvíc mě sralo, jak se již od samotného začátku ten film snažil být strašně napínavý, každou další scénou, každým střihem, zvukem se snažil diváka přesvědčit - to bude pecka, uvidíš. A pak vole hovno, nula, nula, nic. Pravda, když se před kamerou objevili ufoni, řekl jsem si aspoň něco. Jedna z nejhorších filmových verzí Kingova příběhu. A pokud nemáte rádi jasně zelenou barvu, ani se na to snad nedívejte.

Koprowiczův Alchemik je žánrovým cestovatelem. Jeden polský divák o filmu napsal: "Je to historicko-fantasy horror s prvky sci-fi. Zní to divně? Přesto tomu tak je." A to přesně sedí. První třetina filmu je neuvěřitelně atmosféricky nahuštěným až horrorem v němž na film z východního bloku konce osmdesátých let není nouze o krev, trošičku toho gore (ty záběry na lidi nabodnuté na háky mají své kouzlo) a násilí. Vetřelčí porodní scéna (která se svou inspirací u Vetřelce nijak netají) velmi potěší, zejména proto, že je mnohem působivější a lepší než u Vetřelce. Jenže druhá třetina zklouzne do historického dramatu, kde se sice dozvíme o skutečných pohnutkách hlavního hrdiny a navštívíme satanský rituál, jenže je to poměrně nuda a dějdost seschne. No a poslední třetina začne všechno rozplétat a doškáme se velmi překvapivého a nečekaného konce, který prostě buď přijmete nebo ne, jiná cesta není. Dnes už trochu úsměvný film, ale ve své době bych to jako jedenáctiletý strašně rád viděl a trochu mě mrzí, že k tomu setkání tehdy nedošlo, měl bych na ten film možná trochu jiný, lepší názor, neboť minimálně z té první třetiny bych byl trochu vyhoukaný. Pochválit musím minimálně kostýmy a mnohé herecké výkony (pán jemuž neublíží vystřelené kulky je fakt dobrý).

Jako malý parchant jsem shlédl kdejaký akční film. Na spoustu z nich si dnes už ani nevzpomenu. Tento jsem viděl jen jednou jedinkrát kdesi před jednadvaceti lety a utkvěl mi v paměti dodnes. Tak jsem ho dal znovu a není to vůbec špatný. Nějak extra dobrý sice taky ne, ale ty naháněcí scény v lese a kompletní vyvraždění jedné rodiny, jsou pořád dobré. A vlastně celý film je minimálně o jednu až dvě třídy lepší než poslední čtyři Američtí ninjové.

Tento film se měl v originále jmenovat american Ninja & Son. Trapnost dostoupila vrcholu a to je zřejmě důvod, proč tohle navždy zůstane poslední částí Amerického ninji. Neboť je nepředstavitelné, že by kdy mohl být natočen trapnější díl. Zvláštnost? Většina herců se svým umem buď ztvrdne na jednom místě a nebo se film od filmu lepší. Bradley dokázal opak, je herecky film od filmu horší a horší. Nechce se mi věřit, že je to ten samý herec z trojky. Ještě že je to občas fakt směšné a pobaví to. Chtěl bych být synem ninji, abych se taky během dopoledne naučil všechna tajemství bojového umění a během pár vteřin se naučil řídit menší dopravní letadlo...

Ti Amíci musí být sakra hodně v prdeli, když potřebují takové prvoplánové suché citové dojáky. Je to nuda, slabota, herci nehrají, prostě tam jen jsou, všechno je předvídatelné, nevyvíjí se to, jen to prostě najednou spadne do klasicky uslintaného happy endu. Postava De Nira je vcelku nepříjemná (první co mě napadlo, že za to, jak se k němu jeho děti chovají si může jen on sám). Další film, který se tváří být ze života, ale přání je zřejmě otcem myšlenky, protože takový život opravdu není. Ne takhle jednoznačný, nalinkovaný, nijaký, prefabrikovaný. Je to prostě nefunkční kýč, který se z vás snaží vydolovat slzu, nebo alespoň známku dojetí. Jenže to by muselo být lépe napsané, lépe natočené a ten zástup známých jmen by musel alespoň něco odehrát. Nebo se opravdu tvůrci spoléhají jen na to, že se na Kate Beckingsale hezky kouká? Já u tohohle filmu rozhodně v pohodě nebyl.

Možná proto, že se ten film nesnaží brát vážně, je to, ať se nám to líbí nebo ne, na české poměry i docela prdel. Rozhodně mě to bavilo více než spousta jiných českých filmů. Snaží se pouze pobavit a místy se mu to i daří. Možná proto, že je to i jaksi „naše“, to je zábavnější než spousta amerických vzorů tohoto filmu. Je to blbost, nedává smysl, nemá žádný smysl, dokonce se ani nesnaží dávat nějaký smysl (a proto to je koukatelnější než jiné české patvary). A to všechno jde jen a pouze k dobru filmu. Mádl s Kotkem jsou strašní, na to, že na nich film stojí, jenže to je opomenutelné, protože perly filmu najdete jinde, v jiných postavách – babička s rybím olejem, Kotkova matka v podání skvělé Freimanové, jež chytla druhou mízu a ve snaze konečně si zase pořádně užít se ve své infantilitě stává až obdivně trapnou a eroticky nepřitažlivou, skvělý a zábavný Oldřich Navrátil, ještě zábavnější Jiří Helekal - jeho hláška „zasraný bakelit“ mě opravdu baví, ale ze všeho nejvíce, po všech stránkách naprosto výborná Tereza Voříšková. Lepší nástup do světa filmu si tato vycházející hvězda nemohla vybrat. Její postava je výborná, skvěle zahraná a je takřka tím jediným, proč bych byl/jsem ochoten se na film podívat i vícekrát. Není to jen o tom, že je to opravdu velmi hezká ženská, ale i o tom, že hraje, a hraje nejlépe z celého filmu. A kromě toho, film se natáčel v bezprostředním okolí mého bydliště, takže se navíc ještě bavím tím, jak nesouměrně poskládaly různé úseky na přeskáčku. V Janákově „trilogii“ Snowboarďáci, Rafťáci, Podvraťáci je tohle zlatý střed, je to lepší než Snowboarďáci, horší než Podvraťáci.

Když už matku jó fakt nasereš, zpravidla přiletí pohlavek. Tady má ale sílu rozjetého kamionu. I kdyby stál celý film za hovno, ta úvodní titulková část je po všech stránkách (kamera, hudba, to, co je zabíráno) vynikající. Naštěstí je dobrý i film. Je docela věrnou kopií původního filmu z roku 1978 (což je dobře), který mi sice připadal jaksi syrovější, ale tenhle má zato naprosto vynikající lokace, v nichž se natáčelo a samozřejmě mnohé scény díky technickému pokroku a evidentně většímu rozpočtu, jsou lépe natočeny. Trochu mě zaskočil Jim Caviezel, nějak mi nekoliduje s tím, jak jsem na něj zvyklý z jiných (předchozích) filmů a přemýšlím, jestli to je tím, že je tak dobrý herec a dokázal skvěle vymyslet a odehrát charakter zdejší postavy, nebo jsem si celou dobu myslel, že je zajímavý herec omylem? Nevím, trošku mi tu neseděl. Ale ten nápad je pořád stejně silný, i po těch třiceti letech.

Váš vytříbený a citlivý smysl pro logiku dostane pěkně přes prdel. Ale vypnete-li zcela mozek a přísně si zakážete jej při filmu používat, může vás tato komedie alespoň trošičku pobavit. Přenesete-li přes srdce, že v ní chybí ta nejlepší a nejzábavnější postava předešlých tří pokračování (Steve James). Návrat Dudikoffa není tak velká záchrana jak si tvůrci zřejmě mysleli (Bradley je na tom po vizuální stránce při soubojích pořád lépe). Ale já se pořád bavil.