eraserhead666

Strašák byl dost hnusnej (v tom dobrém slova smyslu), ale to bylo asi tak všechno. Jinak prostě hodně podprůměrná klasika, plná všech možných klišé, která má s domem slunečnic společný snad jen ten název. Spíše to vypadalo jako další, zhruba patnácté, pokračování Children of the Corn. Zhruba od půlky jsem se zabýval jedinou myšlenkou – to se opravdu někomu do tohohle chce cpát peníze?

Ano, podobné obskurnosti mohly asi opravdu vznikat jen v osmdesátých letech. Uřvaná šílenost, u níž nevíte jestli se smát, nebo odvracet hlavu znechucením. Což byl možná účel. Z dnešního pohledu možná slabé, přesto dostatečně šílené, aby tomu žánrový fanda dal dost hvězdiček.

Při sledování filmu jako by člověk seděl ve stroji času. Všechno proběhne tak nějak rychle, u ničeho se ten film moc nezastaví a žene se kupředu tak dravě, že s ním divák nedokáže trochu důvěrněji souznít. Leč vzhledem k tomu, že nemám zkušenost s literární předlohou a tudíž nemohu posoudit, nakolik se představivost filmařů rozchází s představivostí H. G. Wellse, filmovou verzi nakonec neshledávám nějak zvlášť špatnou.

V této fantastické strašidelné ruské pohádce jako by ožily ty úchvatné kresby z knihy ruských pohádek Krása nesmírná, na nichž jsem jako dítě ujížděl a jež mi naháněly hrůzu. Normálně je to klasická ruská pohádka z vesnice plná zpěvu, chlastání a venkovského idealismu, ale když dojde na kostelní scény, padal jsem na zadek. Nádhera. V době, kdy něco jako digitální triky byly hudbou daleké budoucnosti (naštěstí) ,vytvořit něco tak úchvatného, atmosférického a strašidelného, to prostě dokáže jen stará dobrá „ruční“ práce z níž by si měli vzít příklad všichni ti dnešní digitální patlalové. Povedené triky, skvělé masky, výborná práce s kamerou, světlem a barvami, opravdu strašidelná čarodějnice a dobrá hudba. Trochu jsem se bál, co mi vlastně film nabídne, ale nakonec mi naservíroval mnohem více, než jsem vůbec čekal. Tento film si své místo v knize 101 hororů, které musíte vidět než zemřete, zasloužil zcela oprávněně. Máte-li rádi strašidelné pohádky, tohle by jste si neměli nechat ujít.

Zvenčí dobrý dům plný tajemství, ale ta pointa mi moc nesedla a poslední půlhodinka byla docela uspávající nuda. Zpočátku dobře atmosféricky a tajemně rozjeté, až jsem si říkal, že být to trošičku bizarnější, v literární podobě by se to hodilo do Barkerových Knih krve, posledních 30 minut to ale celé pokazilo. Docela jsem u nich pospával a únavou to zcela určitě nebylo. Líbila se mi hlavní hrdinka (respektive Mischa Barton), nejen vzhledově, ale vyzařovalo z ní něco sympatického. A samozřejmě Deborah Kara Unger.

Travolta vzal pár filmařů, román svého náboženského guru a pokusili se natočit nejhorší a nejstupidnější sci-fi film všech dob, plný typického nechutného nadřazeneckého amerického vlastenčení. Ano, neboť jen podprůměrný americký vidlák, jež sotva umí napočítat do tří z novostředověku se dokáže za 7 dní naučit lítat se stíhačkou a pochopí podstatu atomové bomby. Je to stejně debilní, jako kdyby se Kopčem z Lovců mamutů rozhodl sestrojit si raketu a odletět na jinou planetu. Jenže největší problém celého filmu je, že se tvůrcům nepovedl ani původní záměr, neboť opravdu ultranejhorší a nejsračkovitější filmy mají občas tu čest být tak špatné, až se stanou kultovní. To tomuhle filmu zdaleka nehrozí. Je prostě jen hloupý, nelogický, trapný, nechutně klišovitý a přehnaný a (a za to ta jedna hvězdička) nechtěně humorný a komediální. Travolta ve své nejšílenější (ať v jakémkoliv smyslu, hlavně v tom komickém) roli. A to jsem na to kdysi chtěl jít do kina, ještě, že jsem nakonec nešel.

„Nejsem tak nevinná, viděla jsem Hříšný tanec a Modrou lagunu.“ Tak tohle je dost ostrý sešup. Ale jo, být mi jedenáct, asi bych se dost bavil, slintal a užíval si to. A možná přesně tohle bylo záměrem. Stifler je naprosto tragický a hlavně naprosto zbytečný.. Trapná karikatura. Stejně tak humor. Jakýkoliv pokus o vtip vychází naprázdno, nebo překročí hranice čehokoliv, co má s vtipem něco společného (sob). A ani ty holky nebyly hezký, vychrtlý "modelky" mě vážně neberou.

Když se to vezme kolem a kolem, tak RAF v podstatě nebyli ničím jiným, než západoněmeckou obdobou českých bratří Mašínů (z opačného pólu, samozřejmě). Také vedli ozbrojený boj proti svému ideovému nepříteli a zabíjeli při něm lidi. Každopádně Baader Meinhof Komplex řemeslně patří mezi ty nejlepší Německé filmy, co jsem viděl. Dobrý scénář, skvělá kamera, celému příběhu a jeho spádu odpovídající střih, dobře vykreslené a vhodně zahrané postavy (naprosto skvělá Johanna Wokalek v roli Gudrun Ensslin). Po obsahové stránce se mi na filmu líbilo několik věcí – hlavně jeho nestrannost, dobře nastínil jak pozadí vzniku a genezi toho, jak a proč se mladí lidé odhodlají sáhnout po zbrani a zabíjet (neboť pokud si někdo myslí, že kapitalistická demokracie je/byla opravdu tím nejlepším z nejhorších systémů, kde jsou si všichni rovni a spravedlnosti je vždy učiněno za dost, kde mocní nezneužívají a fyzicky neeliminují své odpůrce, kde nedochází k okrádaní a vykořisťování, je stejně bláhový, naivní a hloupý jako pre/postpubertální marx-leninští oslavovatelé Stalina, Ho Či Mina a Maa) a zároveň dost povedeně odhalil jak se podobné městské guerrillové akce od počátečního boje proti systému změní (ve druhé a třetí generaci) v pouhou mstu za zavřené/zavražděné soudruhy a kontraproduktivní solidárni bludný kruh (kdyby Baader s Meinhofovou a Ensslinovou opravdu věřili ve svůj boj, vzkázali by svým následovníkům, ať se vykašlou na snahy je osvobodit a vedou dále svůj boj proti imperialistům, válečným štváčům a kapitalistickým vykořisťovatelům – a kdyby tak opravdu učinili, určitě by si získali mnohem větší sympatie). Nesporným faktem je probleskávající nejen sexuálně nekonzervativní, ale i silně feministický duch - ukázka toho, že na existenci RAF se nedílnou e nemalou měrou podílely i ženy, které se dokázaly ve všem vyrovnat mužům a mnohdy je (logikou, střízlivým úsudkem) i převyšovaly (Baaderův mužský šovinismus). Délka filmu mi vůbec nevadila. Letmé postřehy z celého filmu?: 1) Ty teroristky jsou vážně sexy :-); 2) Nikdo není nevinný.

Rozjezd nebyl zase tak špatný a vypointování v porovnání s tím nudným až klišovitým většinovým balastem taky docela zaujalo, ale jinak to je docela nezáživné, prosté a suché i na televizní film, kterým by to lehce mohlo být. Zřejmě nebudu sám, kdo z toho bude cítit Kingovy Nezbytné věci. Je zajímavé, že co čekat od některých filmů zjistíte během dvou tří vteřin prvního záběru. U The Visitation jsem se moc nezmýlil a speciálně v tomto případě je to tedy na škodu. Škoda taky je, že Edvard Furlong, jež zde po spasiteli a vůdci lidského odporu v T2 a záhrobního mstitele z Vrány 4 přestoupil k temné straně síly, se už zřejmě nikdy nevyhrabe z toho balastu, do nějž zapadl až po krk. Je to škoda, mám ho docela rád, v Terminátorovi 2 fakt zářil a i tady je v určitých momentech docela dobrý, ale takový už asi je osud mnohých „dětských“ hvězd, zabřednout do těch nejhorších filmových sraček. 1,5*

Škoda (kromě toho, že nejzábavnějším na celém filmu je jeho slovenský název), že k tomu zábavnějšímu a nejzajímavějšímu z celého filmu dojde až v poslední půlhodině. Jinak to je klasický slabší průměr, kterému ten prcičkovský titulek spíše škodí než prospívá. 2,5*