Stroj času

Je to: za a) naivně pitomé nebo za b) pitomě naivní? Správně je možnost c. :) Je to totiž obojí. :) Nejsympatičtějšími postavami filmu jsou lovící morloci, kteří vypadají jako kříženci E.T.mimozemšťana a ropáka, s tím dodatkem, že nebyli aspoň 7 let u holiče. Že v tom hraje Guy Pearce, to považuji "jen" za omyl "matky přírody", že tam má ale malý štěk i Jeremy Irons, to už zavání přímo sabotáží - ten chlap by měl rychle změnit agenta. Btw. H.G.Wells se z výtvoru svého pravnuka (či v jakém rodinném poměru jsou) musí otáčet v hrobě i dva roky po vzniku filmu, a být na jeho místě (tedy být mrtvý), tak svého praprapotomka budu chodit strašit tak dlouho, až mu z toho hrábne. (04.03.2004)

Od Stroje času jsem nic neočekával. Ale výsledek, který jsem shlédnul mě nemile překvapil. Filmu totiž chybí jedna velmi důležitá věc. A tou je srdce. Srdce režisréra Simona Wellse, který tvrdí, že je pravnukem autora předlohy G. H. Wellse. Film je dělán bez jakéhokoliv zaujetí pro látku, bez citu pro naaranžování scén a tím pádem z něj mám pocit jako bych právě shlédnul nějaký chladný kalkul, který si rychle vypočítali producenti a nechali tento projekt spíchnout. Přitom začátek se rozjede velmi slibně, když Alexandr absolvuje svou první cestu časem. Místo toho aby tvůrci rozehráli partii člověka, který se snaží svůj vynález prozkoumávat a zkoušet jeho možnosti, tak mu scénář nějakým prapodivným způsobem nařídil, že se se strojem okažitě sžije dohromady a bere jeho možnosti jako něco absolutně samozřejmého. Samotná vize budoucnosti zaujme možná tak rokem 2037, kdy se na zem řítí Měsíc. Ale i tato scéna, kdy se dala rozehrát dokonalá apokalypsa byla utnuta nechutným střihem a film se posunul někdy do roku 800 000. Jak vypadá? Stačí se vátit do doby kamenné a dopadneme stejně. Z hereckého "pitvoření" Guye Pearce, které předvádí na začátku, kdy se snaží zahrát trochu roztržitého vědce, se mi poroztáhly rty do úsměvu, ale tím nechci říct, že by drsňácký ksichtík, když si hraje na zachránce světa byl o něco lepší. Stroj času se sice tváří jako velkolepá podívaná, ale při menším zamyšlení musí každému dojít, že se jedná pouze o film, který je vyroben "na zakázku" popcornového průmyslu. Chudák G. H. Wells, ten se asi obrací v hrobě. Nemůžu s ním však soucítit, protože jsem jeho knihu nečetl. (07.11.2004)

Guy Pearce dostal životnú rolu, no nechytil sa. I keď je film natočený podľa knižnej predlohy trocha režisérskeho umenia a vnesenia možno viac akčných scén by určite zniesol. Najviac zaujme samotné cestovanie a sledovanie, čo sa s krajinou deje zmeny období, horotvorné procesy, zvetravanie. Už len kvôli tímto efektom sa oplatí dať filmu aspoň 2*. Film nepôsobí nejak neucelene, ani nespôsobuje v divákoch depresie je skôr tak príjemne natočený, ale nejaký kult sa v žiadnom prípade konať nemôže. Film na nedeľu tesne po obede. (03.03.2010)

Na tohle jsem se díval dvakrát. Poprvé se mi nechtělo věřit, že to byla fakt taková sračka, takže jsem se zkusil podívat ještě jednou a opravdu to je hrozná sračka. Jakž takž zajímavě vypadalo několik triků a pak Samantha Mumba, která se ve filmu celou dobu producírovala v takovym oblečku ze sítě a kozy si musela zakrývat vlasama. (01.09.2006)

Scénář: John Logan .. Cesta Žlutou linkou Praha - Brno mi dovolila vidět tento film po delší době znovu. Výsledek byl opět stejný. Příběh nezapůsobil už poprvé a ten hloupý závěr filmu jsem tentokrát prospal. Film je jako celek zkrátka nepovedený pokus o adaptaci předlohy G. H. Wellse. Přesto pod dvě hvězdičky nepůjdu, protože úvodní zápletka a vše do doby, než se děj přesune do budoucnosti (která zde vypadá jak dávná minulost - tak ohraně známá scenerie zničené civilizace, třeba jako v Planetě opic, jen bez těch opic) se mi celkem líbí. Pomáhá tomu hudba a výtečné vizuální zpracování cest časem. (08.05.2006)