Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sovětský film natočil ruský režisér Konstantin Jeršov téměř zcela věrně podle stejnojmenné povídky Nikola Vasiljeviče Gogola. Podává příběh na motivy lidových vyprávění o studentu pravoslavného bohosloví Chomovi. Se svými kolegy seminaristy zavítal do osamělého příbytku, v němž je nechala přespat stařena. S ní Choma zažije podivnou příhodu. Vrátí se pak raději do Kyjeva, ale odtud ho povolá na venkov jakýsi šlechtic s tím, že jeho dcera umírá a přeje si, aby se u ní modlil právě on. Chomovi není nic platné, že se mu vůbec nechce a je donucen na statek odejet. Zde se dozví, že dívka právě zemřela a její otec ho žádá, aby se po tři noci u rakve modlil za spásu její duše v uzamčeném kostele... (Mariin)

(viac)

Recenzie (89)

topi 

všetky recenzie používateľa

Nádherná atmosferická hororová pohádka s vynikajícími kulisy a podmanivou hudbou Karena Chačaturjana. Má to svoje obrovské kouzlo. Na prdel mě posadila kamera (zejména v kostele během tří nocí, kdy se Chomov má modlit za mrtvou dceru jistého bohatého hodnostáře). Povídku od Gogola jsem nečetl, takže nemohu srovnávat, ale film mě zaujal natolik, že pálím za pět!! ()

pornogrind 

všetky recenzie používateľa

Když spojíte pojem Rusko a pohádka - každýho napadne Mrazík. Mrazík je asi jedinou ruskou pohádkou, která u nás zlidověla. Což je velká škoda, protože je tu ještě VIY. Baba Jaga z Mrazíka má tady značnou konkurenci. Čarodějnice kterou tu ztvárnil N. Kurulov není o nic horší. Samozdřejmě že tady nemůžeme mluvit o klasické pohádce. V pohádkách je většinou láska, kladné i záporné postavy a šťastný konec. Kladné postavy by jste tady hledali marně a láska je tu znázorněna maximálně mezi otcem a mrtvou dcerou, popřípadě Chomova láska k chlastu. Přiznám se, že Gogolovu knižní předlohu neznám, takže jsem vůbec netušil co mě čeká. Prakticky taky nemůžu ani knižní předlohu srovnávat s tou filmovou. Jen můžu říct, že to co jsem viděl se mi líbilo. " Pohádka " s hororovými prvky. VIY má krátkou stopáž, takže pomalejší rozjezd nestačí přejít v nudu. S " příchodem " kostela, ale začíná narůstat napětí a atmosféra začíná pěkně houstnoust. Chom prostě během tří nocí dostane v kostele pěkně pokouřit. Třetí noc jsem sledoval s otevřenou držkou, protože to co přišlo jsem fakt nečekal. Mínusem tohohle kousku je snad jenom samotné ztvárnění VIY(E), které v dnešní době vyvolá spíš mírné pousmání namísto strachu. Jelikož mě i tak Gogolova povídka opravdu zaujala chystám se v nejbližší době zkouknout všechny filmy inspirované Gogolovou předlohou. ()

Reklama

easaque 

všetky recenzie používateľa

po delší době jsem si pustil i ruský film. Nalákal mě jeho pohádko-hororovitý žánr, na který nejsem u Sovětů zvyklý - ještě navíc natočený v době bujarého komunismu. A nakonec jsem byl se ztvárněním Gogolovi povídky na motivy ukrajinské pověsti spokojen a i když se od původní předlohy chvilkami odklání, tak 4* dám - především kvůli strašidelné atmosféře, která byla vystižena velmi poctivě a nápaditě - nevím však jestli obdivovatelům dnešních krváků to bude připadat nudné. Zkuste! [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Jugoslávské zpracování Gogolovy povídky z počátku devadesátých let mi přišlo hororovější a děsivější, ale ani tahle stařičká sovětská verze není bez zajímavosti. Hlavně noční scény z kostela mají i dnes co nabídnout, zvlášť ta třetí, poslední. Krásná přehlídka bájných monster, upírů a vlkodlaků... Novou verzi chystanou na příští rok (2012) neodepisuju, leccos se v ní dá udělat atraktivněji. Každopádně diváci, kteří se zajímají o hororovou kinematografii, by si tento starý kousek neměli nechat ujít. Horror movie of the Year ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Když si vezmu, že o rok později vznikne v USA 2001: Vesmírná odysea, je tahle papundeklová balada ve stylu Erbenovy Svatební košile hodně slabým čajíčkem. Začátek je o ničem a studenty bohosloví bych hnal vrbovými pruty od bran jakéhokoliv kostela či kláštera, hlavní hrdina jinak celou dobu jen třeští oči a chová se jak pitomec. Nějak mu nevěřím, že se upřímně obrací k Bohu, aby ho zachránil. Nejlepšími jsou první dvě noci strávené v kostele - ty jsou skutečně ve svém minimalismu děsivé, to jsem se až lekal zavrzání podlahy v domě, když jsem film sledoval. Třetí noc je ale takovou přehlídkou potvor, až je to směšné. Vij mi připomínal nedomrlého golema. Jen ta mladá herečka má patřičně sugestivní a děsivý výraz - na ní to mohli celé postavit, protože by to dokázala odehrát a strašit sama. Mrzel mne tragický konec, přece jen člověk čeká, že ji vysvobodí. I když - co my víme, jak si řeknou v závěru ti dva malíři. Třeba žije a kdoví, jak to nakonec dopadlo. Jinak celkově mi přišlo, že té ironie a jistého cynismu bylo až moc, že to chtělo vyvážit, na druhou stranu mne potěšily lidové písně, které se umně filmem proplétají. ---- EDIT: Viděl jsem nakonec i srbskou verzi, a musím říct, že hororověji na mne působí tato verze, s létající rakví, mlčením a slepotou přes mluvení a aktivitu po sraz strašidel, takové postupné rozvíjení zla na nesvatém místě, ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (9)

  • Při druhém večeru v kostele Chom (Leonid Kuravljov) shodí ze stojanu svou knihu a vypadají z ní stránky. V dalším záběru kniha nedotčeně leží opět na stojanu. (Litsarch)
  • Ve filmu si zahrálo i 50 vran (odchycených ve vesnici, kde se natáčelo) a devět černých koček. (Dlee)

Reklama

Reklama