Adina Mandlová

Adina Mandlová se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi jako Jarmila Anna Františka Marie Mandlová do rodiny inspektora c. a k. státních drah a přednosty stanice. Otec malou Adinu, která měla ještě tři sourozence, rozmazloval a dopřával ji řádného vzdělání. Brzy však zemřel, rodina rázem zchudla a matka se musela živit všelijak.

Malá Adina kvůli své složité a odbojné povaze měla s chováním velké problémy, žila neuspořádaným životem a milostnými pletkami, které ji zůstaly po celý život. Byla vyloučena z tercie reálky a z pařížského dívčího penzionátu. Následně rok pracovala jako sekretářka a na tenise se seznámila s Jarmilou Kronbauerovou a Ottou Rubíkem, díky nímž pronikla do filmu.

V Praze se ihned dostala do společenských kulturních klubů a života, seznámila se s Hugo Haasem a stala se jeho milenkou. Její elegantní štíhlá postava, blonďaté (někdy zrzavé) vlasy, nádherná tvář plna charismatu, civilní projev a neokázalý smysl pro konverzační vtip se poprvé zjevil v malé epizodce manekýnky v komedii DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE! (1932) Josefa Medeotti – Boháče.

Sama se jako manekýnka živila v salonu u Hany Podolské. Následně se stala nejpopulárnější hvězdou českého filmu (za spolupráce Růženy Naskové, Hugo Haase, Martina Friče a Otakara Vávry) v titulních úlohách.

Např. Evy Durdysové (ŽIVOT JE PES), ženy Heleny (DIAGNOSA X), sportovní dcery Marcely Johnové (MAZLÍČEK), Alice Machové (AŤ ŽIJE PES), Niny Štěpánové (VELBLOUD UCHEM JEHLY), milenky Mici (ŠVADLENKA), rozmarné Evy (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH), Lexové (KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA), hlasatelky Markéty (SVĚT PATŘÍ NÁM), zlé ošetřovatelky Mathildy (PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN), Katynky Svaté (KVOČNA), manželky Heleny (DŮVOD K ROZVODU), Ady Bártů (HOLKA NEBO KLUK?), dcery Julie (DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ), sekretářky Věry (U POKLADNY STÁL...), úřednice Marty (DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ), sekretářky Julinky Svobodové (PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA), Nasti Borkové (KATAKOMBY), pacientky Janotové (PACIENTKA DR. HEGLA), tanečnice Loly (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), Heleny (TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA) a nebo Milady Landové (HOTEL MODRÁ HVĚZDA).

Její herecké výkony zpočátku značně pokulhávaly, ale postupně se zlepšovaly až dosáhly jistého umu: ošklivá Eva Karasová ve Fričově komedii MRAVNOST NADE VŠE (1936), prodavačka v automatu Lili ve Vávrově dramatu PANENSTVÍ (1937), povětrná holka Rozina v historické komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), Zuzana Rendlová v konverzační komedii KRISTIÁN (1939), Marie Ungrová v KOUZELNÉM DOMĚ (1939), prostitutka Kiki v Čápově NOČNÍM MOTÝLOVI (1941), zejména zhýralá a nešťastná prodavačka Helena Truxová v dramatu ŠŤASTNOU CESTU (1943) Otakara Vávry a ještě Luisa ve Wassermanově komedii SOBOTA (1944), která ukončila její těžce vydřenou filmovou kariéru.

Za své filmové kreace v KRISTIÁNOVI získala Zemskou cenu (1939) a za NOČNÍHO MOTÝLA Národní cenu (1942). V letech 1939 – 1944 se pokoušela stát se i divadelní herečkou v hostování v Komorním divadle („Moudrá Penny", „Milionářka", „Snídaně o půlnoci", „Liščí past"), Uranii („Všecko nebo nic", „Julie si koupí dítě"), Divadle Na Poříčí („Střídavě oblačno", „Vdova liška", „Chvála bláznovství") a také  Vinohradském divadle („Šest postav hledá autora" a „Marie Stuartovna").

Necelý rok dlela v manželství s malířem Zdeňkem Tůmou (1907 – 1943) a poté měla vztah s hercem Vladimírem Šmelarem. Kvůli účinkování v německém filmu SVĚŘUJI TI SVOU ŽENU (1942) pod jménem Lil Adina, a svými styky s nacisty, byla po válce obžalována z kolaborace a načas uvězněna v pankrácké věznici.

Po propuštění se provdala a získala anglické občanství, emigrovala do Anglie, kde se bezúspěšně pokoušela uplatnit ve filmu, na divadle a v televizi. Ještě dvakrát se vdala, onemocněla tuberkulózou a věnovala se sochařství. V Anglii se několikrát stěhovala, poté žila střídavě v Anglii, Švýcarsku, USA, Rakousku, Maltě a v Kanadě.

V roce 1966 kvůli neuskutečněnému hostování v muzikále „Hello Dolly" v karlínském divadle navštívila Prahu. Do staré vlasti se už jako stará nemocná vdova vrátila roce 1991 a dožila na zámku v Dobříši. Stále nehasnoucí hvězda českého filmu Adina Mandlová zemřela náhle 16. června 1991 v příbramské nemocnici ve věku jednaosmdesáti let. Během pobytu na Maltě sepsala své upřímné a šokující memoáry „Dneska už se tomu směju" (1977, 1990, 2004, 2008, 2009).

Jaroslav "krib" Lopour