Pacientka Dr. Hegla

Zajímavá věcička a vůbec ne průměrná, přihlédnu-li k věku režiséra v roce 1940, mám pocit, že obstál velmi dobře. Karla mi byla sympatická, ať už svou živelností či dětskou naivitou. Seznámení s doktorem Heglem ji přinutí udělat několik životních kotrmelců a dospět. A za zmínku jistě stojí Heglova manželka, ochránkyně rodinného krbu a dětí i za cenu vlastního utrpení. (27.03.2018)

Odvaha, s jakou si Vávra tehdy, v období nacistické okupace, doslova vyvzdoroval natáčení stejnojmenného románu přední levicové spisovatelky Marie Pujmanové, byl opravdový hazard se štěstím. Drama mladé dívky, která se bezhlavě zamiluje do charismatického lékaře, vázaného manželskou povinností, sice v mnoha ohledech zavánělo neúspěchem, ale Vávra dokázal z poněkud osvětového příběhu vykřesat vynikající civilní film, zbavený veškerého literárního patosu. Obsazením temperamentní a okouzlující Adiny Mandlové proti eroticky přitažlivému Otomaru Korbelářovi vzniklo správné napětí, které diváky rozdělilo mezi sympatizanty nečestného dr. Hegla a příznivce svedené Karly. Problematika svobodného mateřství tehdy náležela mezi zapovězená témata a teprve prostřednictvím Vávrova filmu bylo možné zahájit širší diskusi, která by vedla k ozřejmění společenských morálních pravidel. V jistém ohledu pak román i film nabízejí výjimečnou příležitost dotknout se reálných skutečností, objevivších se v české kultuře během války spíše okrajově. (09.03.2009)

Při pohledu na fakt, že jde o první film podle Pujmanové (o adaptaci stejnojmenného románu z roku 1931), nositelky Státní ceny z roku 1937, mohla by zaniknout skutečnost, že z jiného pohledu šlo de facto jen o rutinní navázání na herecké párování Korbeláře s Mandlovou. Ti již bok po boku vytvořili hlavní postavy v Nevinné (1939) podle de la Cámary. Přičemž jako lékař se Korbelář osvědčil již ve Zlatém člověku (1939). A v Pacientce Dr. Hegla skutečně nacházíme mnoho dozvuků právě z těchto starších filmů. Něžný je zde mladičký Svatopluk Beneš jako nešťastný snoubenec, herci starší generace jsou báječní všichni, od Baldové po Šlemrovou, Svozilová je rutinovaná a dokonale studená, dokonce ani vedlejší role svěřená Zorce Janů nedopadla špatně. Ale titulní role svěřená Mandlové v klíčové době jejího filmového zrání, zdá se, ji poněkud zaskočila. V dobré polovině scén je téměř nesnesitelná a nelze skutečně mluvit o tom, že by právě ona měla být považována za jedinou moderní herečku své generace. (23.09.2020)

Průměrný film točený ve válečných letech. Má stále přitažlivé téma: mladá holka, starší ženatý muž a když jde navíc o společenský významnou osobu ( v tomto případě o lékaře) senzace je na světě ! Ženské publikum slzí, kinosál narvaný, kasovní úspěch zaručen. Námětově nic nového, ale hraje zde 9 prvorepublikových hvězd. Marie Pujmanová napsala pro mladá děvčata varovný román a pan Otakar VÁVRA jej pohotově uvedl na plátna našich kin. A musím přiznat, že zdařile. (10.12.2007)

Nemám v žádném případě nic proti Adině Mandlové, ale tady mi nějak neseděla. Přišla mi, že je na roli Karly poněkud stará. V některých momentech působila hrozně teatrálně a přehrávala. Měla jsem problém jí tu roli uvěřit. Byla taková umělá. To už by v její roli působila přirozeněji a uvěřitelněji Zorka Janů. Zřejmě jsem u Adiny Mandlové zvyklá na jiné role. Otomar Korbelář byl jako vždy velmi charismatický. Svatopluk Beneš předvedl svůj standard. (05.02.2013)