Velká přehrada

Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka). (23.07.2011)

Velká přehrada je pro mě zajímavý počin hlavně díky době vzniku. Vnímám v ní přechod od provorepublikových filmů k těm pozdějším uvědomnělým dramatům. Bohužel díky své délce vznikají hluchá místa, prostřihy by určitě prospěly. Přitom mohlo jít díky tématu i hereckému obsazení o zajímavý film, jen to chtělo kreativnější zpracováná a poněkud ubrat uvědomnění.. Dějový přelom odděluje první dějovou linku skoro s matematickou přesností. Důvod natočení je tak bijící do očí, že nedává prostor něčemu přirozeně lidskému, díky čemu bychom si mohli film oblíbit. Chybí nadčasovost, snímek se tak stává snesitelným jen ze studijních důvodů. (13.07.2016)

Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu. (06.07.2011)

Film sice trochu schematicky, přesto pravdivě ukazuje, jak je pro developery a investory vlastní zisk důležitější, než bezpečnost staveb a lidských životů. A není to vůbec film natočený za socialismu. Zřícení domu Na poříčí v roce 1928 bylo o 14 let později ještě v živé paměti - a žel takové katastrofy, před nimiž tenhle velmi dobrý film ukazuje, se dodnes stávají. Ovšemže optimismus, kterým je film ukončen, je přehnaný. Jeden odpovědný člověk máloco zmůže. Adina Mandlová tentokrát v záporné roli rozmazlené podnikatelovy dcery postavená do protikladů čisté venkovské učitelce Nataši Gollové. A nabubřela velkoměstská společnost proti chudé chatě starého bylinkáře... Líbilo se mi to. (01.12.2019)

Ultrasupermegamaxi čestný inženýr se raději vydá do hvozdů, než aby kryl šejdířství svého šéfa. Inu dobrá, tento naivní námět by se dal zkousnout. Nad čím už se dá mávnout rukou mnohem méně, je značná šablonovitost jednotlivých postav a jejich totální černobílost. Co však nedokážu snímku odpustit je podlézavost režimu. Českým filmařům se během okupace dařilo uniknout z oslav nacismu prostinkými romantickými filmy, lehkými komediemi a občas dokonce i hodně zdařilým snímkem. Zdá se mi, že krom Holmana nikdo z českých režisérů neměl potřebu, natočit oslavu národního socialismu. A není to jen v ukázce toho, jak se buduje velké vodní dílo, které dalo mnoha lidem práci a v budoucnu bude mnoha dalším sloužit, ale je to především v podprahových sděleních. Čestný inženýr je árijský typ, zlořečený stavitel je Žid. Dcera Žida svádí mladého muže, ale z její strany jde pouze o prospěch, nikoliv o cit. Mandlová je v roli této egocentrické mrchy hodně přesvědčivá. Gollová v roli mladého a naivního trdla plného ideálů také. Jsem dosti v rozpacích z toho, že by zúčastnění herci vědomě účinkovali ve filmu oslavujícím národní socialismus. Jelikož to, že pan velkostavitel je Žid, zazní ve filmu jen jednou a přestože v tu chvíli mluví Vejražka, je to vysloveno jiným hlasem, domnívám se, že tato informace byla do snímku vsunuta až po dokončení postsynchronů. Což dosti zužuje okruh těch, kteří mohli z naivního protektorátního filmu udělat české echo na Žida Süsse. (04.08.2023)