Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dobrodružný
  • Romantický

Recenzie (1 714)

plagát

Dědeček automobil (1956) 

Radokovi jsem nikdy nepřišel na chuť. V tomto filmu jsou cenné montáže skutečných dokumentů s hranými scénami, ale příběh lásky bezi Čechem a Francouzkou mi připadá poněkud těžkopádný, zvláště mi ovšem vadily podstatné pasáže ve francouzštině, takže člověk často neví, o čem si ti dva (a Francouzi vůbec) povídají.

plagát

Hrbáč (1997) 

Originál s Maraisem neznám nebo si ho už nepamatuji, z tohoto hlediska jsem tento remake nemusel porovnávat se zajisté lepším originálem. Daniela Auteuila mám jako herce v oblibě a Marie Gillainovou jsem už v něčem asi viděl, před pětadvaceti lety to bylo půvobné děvče. Šermování bylo naštěstí méně než v některých nudných filmech na tomto "umění" založených, takže zbývá jen napínavý a dobře převyprávěný děj.

plagát

Láska v Indii (2016) (TV film) 

Mile bláznivý příběh, který svými zápletkami vrací naši generaci do dob klasické francouzské komedie, škoda toho skutečně hloupého romantického závěru. Mě ovšem nejvíc zaujal příběh urny paní tchyně, která chtěla být na svatbě svého syna a za života už to nestihla. Možná, že mě totiž čeká podobný konec k popukání.

plagát

Monty Python a Svätý Grál (1975) 

Vzhledem k tomu, že jsem se nikdy nezajímal o artušovskou legendu a rytíře Kulatého stolu, byl mi i tento recesistický děj naprosto cizí, ano, řada vtipných hlášek zde zazní, ale tohle dílo mých oblíbených Pythonů ( seriál pokládám za lepší než celovečerní filmy) mě vůbec neoslovilo.

plagát

Španielska kráľovná (2016) 

Jediným nedostatkem filmu je český dabing, anglicky mluvící herce měl ponechat mluvit anglicky, když pak následoval španělský překlad. Jinak - španělské filmy mají své zvláštní kouzlo a já je miluji, stejně jako miluji božskou Penélope. Taková jemná satira na Hollywood lahodila mému srdci.

plagát

Planéta opíc (1968) 

Už je to dávno, kdy jsem tenhle film několikrát viděl, po dlouhých letech má opět stejnou platnost. Člověk se nezměnil a směřuje k sebezničení. Tehdy to byla atomová smrt, dnes k ní přistupují mnohé další možnosti - globální oteplování, nedostatek surovin a vody,bakteriologické zbraně a bůhvíco ještě. Charltona Hestona si nejvíc pamatuji právě z Planety opic. A musím říci, že se neodvažuji pustit si nějaké nové zpracování a jejich x-té pokračování z nedávných let. Tento originál je nepře¨konatelný a patří tomu nejlepšímu ze sci-fi tvorby vůbec. Pryč s remakery.

plagát

Sladká Irma (1963) 

Humor Billyho Wildera je výborný, ale tento snímek přece jen zaostává za Někdo to rád horké či Nebožtíky. Shirley byla sice dobře nadabována Helgou Čočkovou, ale její výkon se nedá srovnávat s Monroe. A Lemmon sice hrál svůj obvyklý standard, ale ty převleky ve sklepě baru... No, nemělo to takovou šťávu, aby vyvolávaly jednotlivé gagy salvy smíchu.

plagát

Stažení (2007) 

Pravdu mají ti recenzenti, kteří hovoří o tom, že první (a delší) část filmu vlastně moc o ničem nebyla, hned úvodní scéna ve vlaku byla zbytečná, pak to rozvláčné zobrazení pohřbu, příběh se skutečně začal rozvíjet až ve chvíli, kdy Ana chtěla zfalšovat poslední vůli svého otce. Jeanne Moreauová si tam střihla jedinou scénu notářky, nu dobrá, malá role taky role. Měla-li však druhá část nějak vyznít, tak sice byly scény násilného vyklizení židovské osady v Gaze vylíčeny veliced profesionálně, ale kdo neznal historické souvislosti onoho roku 2005 (a já už je spíše zapomněl), tak vlastně neví, proč k vyklizení osady došlo, byť z hlediska mezinárodního práva už sama existence židovských osad na cizím území je protiprávní.

plagát

Štyridsaťštyri (1957) 

Tento film jsem kdysi dávno viděl v televizi jako kluk, pak ještě párkrát, ale dodnes si pamatuji, jakým dojmem na mne zapůsobil. Kragujevacká vzpoura trenčínského pěšího pluku v Kragujevaci byla jedním ze tří významných protirakouských vystoupení našich vojáků vedle Rumburku a boky Kotorské. Těžko hodnotit autentičnost děje, ale filmové zpracování P. Bielika bylo jedním z největších počinů slovenské kinematografie. Snad jen dvě maličkosti mi nedovolily dát plný počet hvězdiček. Nebylo zřejmé, jak se Viktor dostal z ruského lazaretu přes frontu domů, a to, jak jej pak našla jeho manželka v lazaretu rakouském.

plagát

Veľký flám (1966) 

Velice pěkná komedie s hvězdným obsazením z doby francouzské veseloherní klasiky. A jedna z jejich neobvyklých komedií, které se dokázaly na chmurné období světové války dívat s humorným odstupem. Bourvil a Funes vedle sebe - to znamenalo jistě spousty smíchu i při samotném natáčení a věřím, že i dost improvizace proti scénáři. Film je dost dlouhý, přesto ta pouť za osvobození anglických parašutistů z obklíčené Paříže nenudila.

Ovládací panel
10 bodov