Velká přehrada

Velká přehrada je pro mě zajímavý počin hlavně díky době vzniku. Vnímám v ní přechod od provorepublikových filmů k těm pozdějším uvědomnělým dramatům. Bohužel díky své délce vznikají hluchá místa, prostřihy by určitě prospěly. Přitom mohlo jít díky tématu i hereckému obsazení o zajímavý film, jen to chtělo kreativnější zpracováná a poněkud ubrat uvědomnění.. Dějový přelom odděluje první dějovou linku skoro s matematickou přesností. Důvod natočení je tak bijící do očí, že nedává prostor něčemu přirozeně lidskému, díky čemu bychom si mohli film oblíbit. Chybí nadčasovost, snímek se tak stává snesitelným jen ze studijních důvodů. (13.07.2016)

Film sice trochu schematicky, přesto pravdivě ukazuje, jak je pro developery a investory vlastní zisk důležitější, než bezpečnost staveb a lidských životů. A není to vůbec film natočený za socialismu. Zřícení domu Na poříčí v roce 1928 bylo o 14 let později ještě v živé paměti - a žel takové katastrofy, před nimiž tenhle velmi dobrý film ukazuje, se dodnes stávají. Ovšemže optimismus, kterým je film ukončen, je přehnaný. Jeden odpovědný člověk máloco zmůže. Adina Mandlová tentokrát v záporné roli rozmazlené podnikatelovy dcery postavená do protikladů čisté venkovské učitelce Nataši Gollové. A nabubřela velkoměstská společnost proti chudé chatě starého bylinkáře... Líbilo se mi to. (01.12.2019)

Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu. (06.07.2011)

No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová (a dokonce se odvážím tvrdit, že je zde půvabnější než v Kristiánovi a všech ostatních filmech), Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích... (24.05.2011)

Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka). (23.07.2011)