Obsahy(1)
Ve velkém domě stojícím poněkud stranou na okraji moravské vesnice Bítova žijí tři generace rodiny Balvínových. Nečekanou změnu ustáleného, poklidného a svým způsobem ospalého rodinného života plného podivných zvláštností a nepsaných pravidel naruší syn Vilém, který jedné noci objeví uprostřed silnice mladou ženu v bezvědomí. Nikdo si však její objevení nedá do spojitosti s podivným požárem, jehož zář zahlédl Vilémův mladší bratr Martin v lesích na obzoru. Ani oni, ani dívka sama, protože trpí ztrátou pamětí, netuší, že se jmenuje Marie, že je to zhýčkaná dcera významného pražského průmyslníka Rudolfa Ungra a jako jediná přežila leteckou havárii. Protože má Vilém problémy s alkoholem, ocitne se dokonce v podezření, že dívku na silnici sám srazil, když řídil opilý. To je také jeden z důvodů, proč se rodina rozhodne, že zraněnou dívku zatím nedopraví do nemocnice, ale zůstane u nich, dokud se neuzdraví. Svým pobytem však Marie vnese do ospalého rytmu domu neklid a podivné napětí. Vilém, z něhož poranění hlavy za války a z něj plynoucí nesnesitelné bolesti udělaly životní trosku, se dokonce z nešťastné lásky k Marii, která se pochopitelně věnuje spíše sympatickému a chápavému učiteli Martinovi, oběsí. Týdny plynou a mezi Marií a Martinem, který jí pomáhá pátrat po ztracené totožnosti, se rodí něžný milostný cit. A v okamžiku, kdy už se vzdávají naděje a uvědomí si, že spolu mohou šťastně žít i bez Mariiny minulosti, vrátí dívce paměť čirou náhodou pouťový kouzelník, který během svého vystoupení podrobí Marii hypnóze. V tom okamžiku se ovšem z milé dívky stává opět odměřená a nepříjemná dáma, která nechce mít s vesnickým učitelem nic společného. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (64)
Ačkoli netypická, ale tím působivější dvojice Štěpánek-Mandlová a snivá režie i astmosféra vytvořily pozoruhodné dílo, které mi ukázalo novou stránku prvorepublikové kinematografie. Zajímavý zážitek. A ke komentářům některých: Je lepší pokud se "přehrávání" děje z uměleckého citu a oddanosti roli než z nedostatku talentu a zoufalé křeče. Já jen tak. ()
Se vší tou prvorepublikovou teatrálností a hereckým neumětelstvím Adiny Mandlové by to byl dobrý, Máchovým Májem (Viléme!) říznutý Višňový sad počesku se zamrzlými postavami-karikaturami, kostlivci ve skříni a chráněnou vrbou místo višní. Dlouhá stopáž a Vávrův scénář (a režie) to však neudrží a při závěrečné replice, že celý život je jen sen, se člověku zasteskne po filozofování Pedra Caldérona de la Barcy. Jan Roth sice krásně maluje světlem, ale z filmových adaptací děl Karla Josefa Beneše mnohem víc doporučuju emocemi nabité hollywoodské melodrama A Stolen Life (1946), které je díky Glennu Fordovi a Bette Davis v dvojroli (!) herecky úplně jinde. ()
Další důkaz toho, že Otakar Vávra je mistr prvorepublikového filmu, který dokázal v době barvitých kýčů a roztržitých veseloher vytvořit příjemně civilní příběh, prodchnutý působivým psychologickým dusnem, jenž naplno vyznívá v horečnatém snu hlavní hrdinky. Adina Mandlová dává touto rolí zapomenout na neuměle načrtnuté postavy její předhchozí kariéry a je vidět, že dobrý scénář v ní probouzí netušené vlohy. ()
Jeden ze zajímavých a z průměru vybočujících pamětnických filmů. Netradiční je herecká sestava. Zdeněk Štěpánek není v roli milovníka zcela zřejmě ve své kůži a na jeho místy divadelním výkonu je to znát. Naopak Adina Mandlová, obsazená rovněž mimo svůj běžný herecký repertoár, si s vážnou melancholickou rolí poradila velmi dobře. Převážná část příběhu se sice odehrává v interiéru, ale výprava a působivá kamera i hudba dodávají tomuto na svou dobu originálnímu i když trošku naivnímu příběhu zvláštní atmosféru a kouzlo starých časů. ()
Moje premiéra - konečně! Tak jsem se na ten film těšila... A nezklamal. V rámci prvorepublikových filmů má určitě specifické postavení. Svým příběhem, prostředím, hereckým nasazením - a konečně i koncem, který je - jak píše Tosim - lepší než v románě... Adina Mandlová zde podala jeden ze svých nejlepších výkonů, aspoň pokud jde o dramatické role. Její civilní projev je důkazem hereckého zrání a postupného zlepšování se. Zdeněk Štěpánek je naprosto okouzlující a charisma, které jsem jako malá nechápala, mi začíná postupně docházet:) "Babinec" v podání Nasková, Brzková a Dostálová je namíchán správně, i když škoda, že větší prostor dostane jen první jmenovaná. Dějově zajímavý film v netradičním, komorním až úzkostlivém prostředí domu, ve kterém je však pro ty, kteří chtějí, spousta světlých a kouzelných míst. Poměrně povedený je i přechod hlavní hrdinky z hypnotického stavu do reality - ještě jednou bych ten film chtěla vidět, a o to pozorněji, abych si jej mohla vychutnat... ()
Galéria (15)
Fotka © Elektafilm
Zaujímavosti (8)
- Premiéra Terezie Brzkové před kamerou. (Kulmon)
- Premiéra proběhla 21. listopadu 1939 v kinech Světozor a Na Příkopě. (Cucina_Rc)
- Kouzelný dům bol prvý film Hostivařských ateliérov "Host" zlínskeho priemyselníka Jána Baťu, v tej dobe konkurenta Barrandovu. (Raccoon.city)
Reklama