Cyril Drozda

„Nová doba! Host vyhazuje vrchního!“

Touto větou z filmu DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTNTAG (1992) lze řadovým divákům nejlépe přiblížit osobnost Miloše Černouška (Cyrila Drozdy), jehož herecká práce je pochopitelně mnohem pestřejší a zahrnuje i několik prestižních divadelních ocenění. Narodil se v Kroměříži, vyrůstal ale v Prostějově. Již na základní škole navštěvoval dramatický kroužek, poté studoval herectví na brněnské konzervatoři (1969-1972). Po dokončení konzervatoře krátce působil v Těšínském divadle v Českém Těšíně, od roku 1975 patří k nejvýraznějším osobnostem HaDivadla.

V HaDivadle se Miloš Černoušek představil v řadě důležitých představení, například Tři sestry, Na hrázi věčnosti, Panoptikum, Guliver aneb Guliver nebo Král Oidipús. Mezi brněnskými herci nebyl výjimkou v tom, že první příležitosti před kamerou dostal na Slovensku (INÁ LÁSKA, 1985; O ŽIVEJ VODE, 1988), v českém filmu se objevil poprvé až v režii Fera Feniče ZVLÁŠTNÍ BYTOSTI (1990). Právě po roce 1989 se aktivity HaDivadla i jeho herci začali více zviditelňovat před širší veřejností, čemuž napomohly televizní záznamy některých představení (DNES VEČER NA CHMELNICI, 1991). Z polistopadové éry HaDivadla vyniká hra Lidská tragikomedie, která byla nominována na Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace za rok 1991; na této hře měl Miloš Černoušek i autorský podíl, protože od roku 1990 byl dramaturgem divadla, krátce působil i na pozici šéfa uměleckého souboru.

Do této doby spadá také Černouškova nejslavnější role rozvášněného vrchního ve Slávii v již zmíněné komedii Věry Chytilové DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTNTAG (1992). Po několika dalších menších rolích v různých filmech i participaci na produkci brněnského studia České televizi dostal menší, ale zajímavé příležitosti od začínajících režisérů Bohdana Slámy a Marka Najbrta. Ti mu svěřili například role otců (DIVOKÉ VČELY, 2001; MISTŘI, 2004). Jako ředitel školy se pak představil v dalším Slámově filmu VENKOVSKÝ UČITEL (2007) a Marek Najbrt jej obsadil do menší úlohy kurátora výstavy německého umění (PROTEKTOR, 2009).

Pavel "argenson" Vlach