Iná láska

Film, ktorý dýcha tým dedinským vzduchom z 80. rokov, vidieť a cítiť to všade navôkol. Ale neprekročil svoj tieň, nič viac ako otrepané klišé nedal. Že ľudia na dedine ohovárajú a pijú a majú svoje tienisté stránky. A ďalším taká klišé sa stala žirafa Chýlková, ktorá sa tu nevmestila skoro do žiadnych dverí, pomaly vchod do stodoly jej bol malý. Klišé v jej podaní je nahota, ja si asi nepamätám, v ktorom filme vydržala komplet so šatami. Možno niekde v silvestrovskom programe, ale ani to si nie som istý. (26.11.2021)

V rámci Trančíkovej tvorby asi najucelenejší film, kde fungujú vzťahy a napätie medzi postavami a je myšlienkovo najsebavedomejší. Veľkú prácu robí kamera Alojza Hanúska, ktorá všetko sníma v šere a človek stratí aj prehľad, či je deň, alebo noc. Ako u chovania postáv. Zobrať či nezobrať úplatok, keď inú možnosť nemám, ale svedomie mi to nedovolí....aj na tom sa dá vystavať ostrý stret, navyše, ak k nemu príde v uzavretom, civilizácii vzdialenom prostredí. Fabula medikovej minulosti sa skvele dopĺňa s tým, čo sa odohráva na dedine a je nad čím premýšľať. (03.01.2016)

Pan Trančík měl asi stroj času. Jak si jinak vysvětlit vznik tohoto filmu, z něhož přímo sálá atmosféra Twin Peaks (bez nadpřirozených aspektů), který je o 5 let dříve než samotné Twin Peaks? Odloučené městečko, dřevorubci, zvláštní lidé mezi nimiž se objeví hlavní hrdina. Hybnou silou však není vražda, nýbrž nedovolená interrupce. Rád bych zde napsal, že to je zastaralé téma, ale vzhledem k tomu, co se děje v USA nebo v Polsku, mě ta aktuálnost překvapila. Žádné kinematografické hody se nedějí, bodují tak zejména lokace, herci a herečky. Problém s předabováním českých herců do slovenštiny jsem, narozdíl od jiných lidí tady, neměl. (01.01.2024)

Hudba : Marián Varga. Ani zajímavá hudba, ani závěrečný zlom, nestačí k vybočení ze silného průměru, který podtrhuje velmi tuctová režie a slabé herecké výkony. Poslední kapkou jsou dost nešťastně předabovaní čeští herci. Hledání nového, životního postoje a marné soužití v rozložené společnosti, mohlo být zpracované daleko lépe. (03.02.2014)

Boj s nespravedlností snad až s kafkovským nádechem. Sice až možná přehnané přirovnání, když si postavím vedle sebe působnost tohoto snímku a německy píšícího autora, nicméně jeden ze znaků tak typický právě pro Kafku zde dokresluje mrazivou atmosféru příběhu – ves je pro nás dlouho bezejmenná a pouze jen tak mimochodem se dovídáme, jak se centrum zdejšího fikčního světa nazývá. __ Důležitým místem v tomto díle je děj a jeho stavba. Bohužel, spíše v tom nepříjemném slova smyslu. Zdejší nedořečení informací totiž vede k pokládání otázek, které se ale nikdy nezodpoví a dokonce se i zdá, že je snad ani není potřeba řešit. __ Jakkoli tehdejší odborné kruhy přijaly snímek s více či méně rozsáhlým nadšením, nemohu jej sdílet právě pro zmíněné díry, snižující věrohodnost celého vyprávění. Možná jsem postrádal více klidu a chladné hlavy. Chlad jsem sice zásluhou atmosféry, dotvářené dramatickým soundtrackem, pocítil velkou měrou, přesto mi právě proto zdejší poselství proniklo mezi prsty, jakkoli jsem jej zřetelně zahlédl. Anebo jsem si vybral pro setkání se zdejším světem špatnou chvilku, i kdyby však časem můj pohled byl příznivější, nedokážu mluvit o „mementu, které není líbivé na pohled, ale jenž se velice nepříjemně zadírá pod kůži“, když budu doslova citovat právě jednu z tehdejších recenzí. (Zkrácená a upravená verze textu, psaného roku 2014 pro studijní účely.) 40% (15.08.2020)