Tomas Milian

Nejen v Itálii proslavený herec a hudebník Tomas Milian se narodil 3. března 1932 na Kubě, v malé vesnici Culono poblíž Havany, jako Tomas Quintín Rodríguez. Pochází z bohaté katolické měšťanské rodiny. Tomas je synem generála Emiliana Rodrigueze, který měl důležitou roli ve vládě diktátora Gerarda Machada. Tomas Milian byl přítomen zatčení svého otce (jehož představa budoucnosti Tomase, byla armáda) a následného uvěznění po svržení Machady, při převratu Fulgencia Batisty. Tomas byl svěřen do péče bohaté tety, která ho poslala do školy salesiánů, kde se paradoxně stal přítelem Batistova syna. Když byl otec propuštěn z vězení, byl okamžitě přijat do psychiatrické léčebny, z důvodu nervového zhroucení a se silnými sklony k sebevraždě. Po propuštění z ústavu, se znovu pokusil začlenit do běžného života, ale sklony k sebevraždě ho neopustily. Nakonec se před očima svého syna zastřelil a Tomas byl jediným očitým svědkem této hrůzné scény a tedy i jediným ze čtyř synů, kdo viděl sebevraždu otce.

Tomas byl zděšen smrtí svého otce, stal se netrpělivým a vzpurným a rozhodl se odejít a zkusit své štěstí v USA. Ač se ho snažila teta odradit, po dokončení střední školy, odešel do Miami, kde se zapsal na divadelní akademii na Floridě. Nakonec se usídlil v New Yorku, chodil na kurzy Stanislavského metody, učil se anglicky a na živobytí vydělával mytím nádobí, či jako pomocník na benzínových pumpách a parkovištích. To, že se chce stát filmovým hercem, se rozhodl poté, co viděl Jamese Deana ve snímku NA VÝCHOD OD RÁJE (1955).

Po několika konkurzech, si jeho talentu všimli v NBC (National Broadcasting Company) a Tomas se objevuje poprvé v televizním seriálu DECOY (1957) jako Chuan Ortega. Pak si ho po několika divadelních rolích na Broadwayi, všiml Jean Cocteau, se kterým v roce 1959, spolupracoval na festivalu Due Mondi ve městě Spoleto. Hrál zde v pantomimě Franca Zeffirelliho IL POETA E LA MUSA. Tomas poté začíná natáčet filmy v Itálii. Hned roku 1959 hrál ve filmu Maura Bologniniho LA NOTTE BRAVA. Následně je obsazen do role Edoarda ve filmu KRÁSNÝ ANTONIO (IL BELL´ANTONIO), kde má po boku Marcella Mastroianniho, Claudii Cardinale či Pierra Brasseura. V roce 1963 se objevil ve výborné Corbucciho komedii NEJKRATŠÍ DEN (IL GIORNO PIÚ CORTO). Znovu s Claudií Cardinale, hrál v roce 1964 v dramatu GLI INDIFFERENTI. Tento snímek zvítězil na MFF Mar del Plata roku 1965.

Tomas spolupracuje s těmi nejlepšími režiséry a tak přicházejí filmy L' IMPREVISTO (1961) od Alberta Lattuady a Tomasova role Thomase Plemiana, nebo se roku 1962 objevil jako Ottavio nevěrný manžel Romy Schneider v povídce PRÁCE od Luchina Viscontiho, která je součásti satirické komedie BOCCACCIO ´70. V této době se také Tomas seznamuje s Margaret Ritou Valetti, která se stala jeho manželkou v roce 1964. Společně mají syna Tomase Miliana Jr., který je dnes také hercem. Itálie se stává pro Tomase druhým domovem a pokračuje plodná dlouholetá spolupráce s osobnostmi typu Lucio Fulci, Liliana Cavani, Sergio Corbucci a další.

Tomas se rovněž prosadil v hudební branži a měl například i rockovou kapelu (Tomas Milian Group), ve které hrál se svým dlouholetým přítelem Rayem Lovelockem. Lovelock mimochodem ve filmu debutoval po boku Tomase ve filmu SE SEI VIVO SPARA. S Lovelockem mají také „na kontě“ soundtracky jako například k filmu LE REGINE (1970), nebo UOMINI SI NASCE POLIZIOTTI SI MUORE (1976).

Na počátku sedmdesátých let, upouští Tomas od rolí intelektuálů, protože jeho tvář, pokrytá hustými vousy a jeho grimasy, se stávají populární pro trend „poliziotesschi“ a „giallo“ snímků. Tak přicházejí role ve filmech NON SI SEVIZIA UN PAPERINO (1972), MILANO ODIA – LA POLIZIA NON PUÓ SPARARE (1974) a mnoho dalších.

Rovněž tak spaghetti westerny jsou pracovní náplní Tomase - I QUATTRO DELL´APOCALISSE (1975) jen na připomenutí, ale jedná se o velké množství snímků tohoto žánru, neboť Tomas měl odpovídající etnické dědictví a dokonale se hodil do kontextu těchto filmů. Většinou ztvárnil záporné role mexických banditů. Od roku 1970, Tomas natočil sérii westernů s mistrem žánru, Sergio Corbuccim. Ve snímku VAMOS A MATAR, COMPANEROS (1970), si zahrál také po boku Franca Nera. Opomenout se nedají ani úspěšné komedie, například od Sergia Martina 40 GRADI ALL'OMBRA DEL LENZUOLO a jiné.

V osmdesátých letech se pak Tomas vrací do Ameriky, kde natáčí filmy s Tony Scottem, Sydneym Pollackem, Oliverem Stonem, či Stevenem Spielbergem. Zásadním filmem je ale určitě film Stevena Soderbergha TRAFFIC (2000), kde je role krvežíznivého generála Artura Salazara, jakoby Tomasovi ušitá na míru. V roce 2005 natočil Andy Garcia drama z padesátých let, z prostředí Havany, kde Tomas hrál Federica Felloveho. Film se jmenuje ZTRACENÉ MĚSTO (THE LOST CITY) a je Garciovým holdem rodné Kubě. V poslední době hrál Tomas například Briganta v italském snímku ROMA NUDA (2011). Ve většině italských komedií sedmdesátých let byl hlas Tomase nadabován Ferruccio Amendolou, který měl silný římský přízvuk, i přesto, že Tomas římský slang ovládal.

12x se Tomas za svou kariéru objevil ve filmu jako policejní detektiv Nico Giraldi. Tomas obdržel roku 1980 Stříbrnou stuhu (cena italského národního svazu filmových novinářů) za roli Giuseppa ve snímku LA LUNA (1979). V roce 2001, pak byl jedním z herců, kteří díky snímku TRAFFIC obdrželi Screen Actors Guild Awards. 16. prosince 2014 měl premiéru autobiografický dokument THE CUBAN HAMLET režiséra Giuseppe Sansonna. Milian, se z tohoto důvodu objevil zpět v Havaně, kde nebyl od roku 1956 a vyprávěl o svém životě, který tu zažil o padesát let dříve. „Je to perfektní zakončení mé dlouhé kariéry ..." řekl kubánským novinářům, při rozhovoru u příležitosti zahájení výstavy věnované jeho osobě jeho rodným městem. Zbytek svého života prožil v Miami na Floridě. Jeho manželka zemřela roku 2012 a Milian měl touhu vrátit se zpět do Říma, kde chtěl strávit zbytek svého života. To se mu bohužel nesplnilo. Tomas Milian byl nalezen mrtvý ve svém domě v Miami 22. března 2017. zemřel na následky mrtvice, bylo mu 84 let. Jeho přáním bylo být zpopelněn, což teď závisí na jeho synovi.

Petr "Hennes" Hennebichler