Réžia:
Maurizio LucidiScenár:
Fulvio Gicca PalliKamera:
Aldo TontiHudba:
Luis BacalovHrajú:
Tomas Milian, Katia Christine, Pierre Clémenti, Giuseppe Alotta, Marisa Bartoli, Carla Mancini, Bruno Boschetti, Ottavio Alessi, Luigi Casellato (viac)Obsahy(1)
Stefano Augenti (Tomas Milian) má zlé vzťahy so svojou manželkou Luisou (Marisa Bartoli). Jedného dňa na výlete do Benátok so svojou milenkou Fabienne (Katia Christine) stretne tajomného mladého muža Mattea Tiepola (Pierre Clémenti), ktorý sa mu postupne vsunie do života. Film tak mieri k neodbytnému záveru... (westerns)
Recenzie (10)
Něco za něco, aneb vzájemná výpomoc pomůže nám oběma. Pro mne mnohem přitažlivější thriller než původní od A.H. Napínavý film o zločinu, který se poněkud vymkne, s nádhernou kamerou (procházel jsem si s ní Benátky, co vypadají jako na postarších pohlednicích, a vzpomínal) a úžasnou hudbou. Vytříbený smysl pro kompozici obrazů, skvělé interiéry (prostě Italové), citlivá práce s barvami (pastelové a impressionistické tóny, symbolika červené šály je až křičící) a nádhera starého města i okolí vily u jezera. Krásné ženy, tajemný Matteo a neklidný Stefano. Od začátku do konce jsem hltal obrazy zkázy hlavního hrdiny. Chápu, že pro někoho snad nudné, pro mne však uhrančivé až do konce... ()
Vcelku nejapné giallo s dosť nezaujímavými postavami, v ktorom sa dá nájsť pár svetlejších momentov, ale to je tak všetko. Vykradnutý Hitchcockovov námet je jeden z tých momentov. Nuda a absencia napätia sú však v trileri alebo krimitrileri vždy nemilými 'partnermi'. A sledovať naivného hlavného hrdinu, ako sa ľahko necháva namotávať do sietí intríg buzerantsky vyzerajúceho a aj chovajúceho sa náhodného okoloidúceho, nie je nič pre mňa. Minimálne to šlo spraviť záživnejšie. Záverečná pointa je predvídateľná a lacne spracovaná. ()
Hlavní kostra příběhu vychází z Hitchcockova filmu Strangers on a Train. Stefano Argenti by se rád zbavil manželky, která je velmi bohatá, ovšem svému manželovi příliš pěnez neposkytuje. Stefano se potká se zvláštním mužem, Matteem, se kterým se spřátelí a on mu po nějaké době navrhne výměnu: já zabiji tvou ženu, ty mého bratra, který mne celý život tyranizuje… Pierre Clémenti jako Count Matteo Tiepolo je vzhledem docela extravagantní a v ulicích Benátek je to o to zajímavější. Vyzdvihnout mohu snad jen samotný konec filmu, jinak ne, že bych se přímo nudil, ale dost pomalé tempo mi v tomto případě nevyhovovalo. ()
Rozhodně bych tento film nesrovnávala s Hitchcockovými Cizinci ve vlaku. Oba režiséři pracují s předlohou Patricie Highsmith naprosto rozdílně. Ani jeden z nich se nedrží otrocky textu, ale základní téma přizpůsobují svému záměru. Každý z filmů má naprosto odlišnou energii i vyznění. La vittima designata čaruje s atmosférou 70. let, se snobským prostředím vyšších kruhů a mámivou stylizací reklamy. Využívá magické, nadčasové krásy Benátek. Dekadentní a výtvarně vytříbené překvapení. ()
Stefano se potká se zvláštním, mu podobným mužem Matteem, spřátelí se a pak mu navrhne výměnu: ty zabiješ mou ženu, která mi nedává peníze, a já tvého bratra, který mne celý život tyranizuje. Konec s bitím zvonu a střelbou je sugestivní...Ale jinak spíš odvozené motivy i realizace, snad jen herci a hudba. ()
Galéria (5)
Fotka © Euro International Films
Reklama