Miriam Hynková se narodila 11. října 1933 v Praze do rodiny lékaře a učitelky zpěvu. K divadlu již prvně přišla v rakovnickém ochotnickém sboru Tyl. Pokoušela se dostat na DAMU, ale po neúspěchu odešla na Divadelní vědu Univerzity Karlovy. Nakonec přeci jenom vystudovala DAMU (1959). Už za studií byla recitátorkou a konferenciérkou Vysokoškolského uměleckého souboru a souboru lidové tvořivosti.
Po studiu byla členkou Městských divadel pražských (1959 – 1962), Státního divadla v Brně (1962 – 1968) a až do odchodu na penzi Divadla E. F. Buriana (1968 – 1991). Nakonec dokončila i studia na Univerzitě Karlově, když v roce 1987 obdržela doktorát z oboru historie. Roku 1957 onemocněla dětskou obrnou, což jí zkomplikovalo hereckou práci, ale nakonec se uzdravila.
Její křehký a výrazný zjev, jemná tvář a postava jí často předurčila do lyrických a milovnických poloh. Hrála Dorotku („Don Juan“), Vodičkovou („Veselé windsorské paničky“), Ofélii („Hamlet“), Titanii („Sen noci svatojánské“), Majdalénu („Komedie o umučení“), Kněžnu („Lucerna“), Mamon Lescaut („Mamon Lescaut“), Anitru („Peer Gynt“), Kordelii („Král Lear“), Boženu („Máj“), Jelizavetu („Jegor Bulyčov a jiní“), Anežku („Komedie o Anežce“), Komornou („Macbeth“), Babku („Krysař“), Reau („Šatra“), Královnu Annu („Život Eduarda druhého anglického“), Matku („Cizinec“), Šen – Te („Dobrý člověk ze Sečuanu“) apod.
Častým spolupracovníkem na divadle i v televizi byl její bývalý manžel, režisér Evžen Sokolovský (1925 až 1998), s nímž měla dceru, režisérku Markétu Sokolovskou. Ač se poprvé objevila ve studentském snímku Studia FAMU a Václava Vorlíčka DIREKTIVA (1955) jako Věra, kvůli již zmíněné těžké nemoci přišla o své dvě první a výrazné úlohy Lídy Sejkové (BOMBA) a také princezny Lady (PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU).
V obou filmech jí nahradila herečka Marie Kyselková (což nakonec byly její dvě ze tří jediných filmových postav). Miriam Hynková tedy debutovala jako dívka Karla (Viktor Vosátka) ve filmu ČERNÝ PRAPOR (1958) Vladimíra Čecha a jako dívka Fanča ve Vošmikově HRY A SNY (1958).
Na rozhraní 50. let a 60. let byla restaurátorkou Slávkou v Čechově PRVNÍM A POSLEDNÍM (1959), novomanželkou Evou Haškovou v povídkovém snímku PĚT Z MILIONU (1959) Zbyňka Brynycha, ženou inženýra Axela Hansena (Vladimír Ráž) ve Vávrově dramatu PRVNÍ PARTA (1959), ženou Františka Lukavce (Ivo Palec) Jitkou v dramatu ZKOUŠKA POKRAČUJE (1959) Jaroslava Balíka, snoubenkou Otty Smolíka (Luděk Munzar) Paulínou v Čechově dramatu POCHODNĚ (1960), dcerou služky Fišerové (Marie Vášová) Žofkou v dalším snímku Otakara Vávry POLICEJNÍ HODINA (1960), neteří Věry Mixové (Vlasta Fabianová) Zuzanou v komedii SRPNOVÁ NEDĚLE (1960) opět Otakara Vávry.
Během 60. let se v českém filmu odmlčela (i kvůli angažmá v Brně), zjevila se jen jako Stanková (mluví Jela Lukešová) ve slovenském filmu SMRŤ PRICHÁDZA V DAŽDI (1965) Andreje Lettricha. V Čechách hrála znova až v 70. a 80. letech.
Po dvanácti letech se uvedla jako sousedka Eva Vávrová v krátké agitce Karla Forsta KLÍČ POD ROHOŽKOU (1972), manželka Jana Pavlíka (Jiří Hálek) a matka Ondry (Vladimír Dlouhý) v Muchnově komedii HOP – A JE TU LIDOOP (1977), sousedka Matylda Krpatovická a matka ve studentských filmech NÁVRAT Z TRIPOLISU (1981) a PAT (1981), babička Evy (Svatuše Pacasová) v Tučkově komedii COPAK JE TO ZA VOJÁKA… (1987) a naposledy dvaadvacet let před smrtí jako matka Pepy Zajíčka (David Matásek) v dalším Tučkově projektu ČEKÁNÍ NA PATRIKA (1988).
Hojně se uplatnila i v rozhlase („Svatba“, „Komedie s Lotem“, „První dva dny“, „Včera, jednou, tenkrát“, „Dívej se k černému nebi“, „Osamělý mořeplavec“, „Nevěsta“ atd.), dabingu (800 MIL PO AMAZONCE, DRAK, LIDOVÝ ROMÁN), televizních filmech (M. D. RETTIGOVÁ, CANDIDA, PARADAJS, OTEVŘENÝ KRUH, EGYPTOLOGOVÉ, SOVÍ HNÍZDO, PŘÍPAD PLATFUS ad.) a seriálech (NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, MY Z KONCE SVĚTA, MUŽ NA RADNICI, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, OKRES NA SEVERU, GOTTWALD, PRAŽSKÝ STUDENT nebo ŽIVOT NA ZÁMKU).
Získala Cenu Senior Prix (2003). Po odchodu na odpočinek využila své zkušenosti a terapeuticky spolupracoval s Jedličkovým ústavem. Dr. Miriam Hynková zemřela 2. prosince 2010 v Praze ve věku sedmdesáti sedmi let.
Jaroslav "krib" Lopour
