Réžia:
Evžen SokolovskýScenár:
Bohuš PastorekKamera:
Petr PolákHudba:
Karel MarešHrajú:
Pavel Trávníček, Kateřina Macháčková, Josef Langmiler, Dana Medřická, Jiří Vala, Libuše Geprtová, Ladislav Pešek, Zdeněk Kutil, Martin Růžek, Jan Teplý st., Karel Urbánek, Miriam Hynková (viac)Obsahy(2)
Drama z vesnického prostředí. V roce 1948 se uprostřed veselé svatby vpotácí mezi svatebčany postřelený ženich Tomáš Záruba s pistolí v ruce. Postřelil ho vlastní otec, protože nesouhlasil s volbou nevěsty. Ženich Tomáš je synem starého kulaka Záruby, který za okupace udal souseda Liboru, jenž posléze skončil v koncentráku. Ten ale přežil a mladý Tomáš Záruba se zamiluje právě do jeho dcery Jany a navzdory protestům ze strany svého otce se s ní žení... (CS Film)
(viac)Recenzie (5)
Jsi to ty, jak zjišťuji. Původně štít (vz)orné půdy. Teď úrodu nejen raných, "náramných" špatností až na půdu, neseš v sobě. I když děláš ramena. Sám stojíš s tou svou tíhou vrané stopy nad úhorem svědomí. ()
Neznámy, ale celkom zaujímavý film. Zaujímavý nevyspytateľným dejom, a tiež rozprávaním v dvoch časových rovinách, ktoré sa nakoniec prepoja. Ľudské charaktery sa postupne vyjasňujú a kolektivizácia je len jednou zo zápletok. Aj tá kolektivizácia je tu z oboch pohľadov a to sa súdruhom nemuselo páčiť. Pozor, obsah (ten od CS Filmu) nečítať, lebo je tam vyzradené úplne všetko. –––– I válka je od Boha. A co Bůh činí, dobře činí. ... Nepřisluší člověku soudit boží vůli. Drž se svého hříchu, dcero. –––– Zachraňovali jsme život a nevíme komu. – Jak to, že nevíme komu? No přece člověku. ()
A opäť prvý komentár. Scenár tohto filmu napísal český herec a dramaturg Bohuš Pastorek. Niekde som čítal, že ide o silne propagandistický film a s touto verziou vôbec nesúhlasím. Film v skutočnosti je vsadený do obdobia prvej kolektivizácie poľnohospodárstva, ktorá prebiehala od roku 1947 do 1955 a vôbec som nemal pocit, žeby išlo o propagandu. Skôr sa prikláňam k názorom,, že bol až príliš cirkevný. Zárubova žena zomiera s vojnovým tajomstvom kedy jej manžel sedliak Záruba udal svojho suseda za odbojovú činnosť a tak nasledoval pre Libora koncentračný tábor. Podarilo sa mu prežiť a po vojne vrátiť do rodnej dediny a tu sa opäť dostávajú do sporov, ktorý ešte viac rozdúchava Zárubov syn Tomáš, ktorý sa zamiloval do Liborovej dcéry Jany. Aj napriek nesúhlasu otca sa žení, ale statkár má pre neho iný plán a pri vzájomnej potýčke dôjde k výstrelu, čo spôsobilo vážne Tomášove zranenie. V skutočnosti ide o priemerný tesne povojnový film. ()
"Takový je život. Bohatství i chudoba je od Boha, odjakživa....X To je ozvěna z kostela. To nebyl Bůh, co rozdělil svět na bohatý a chudý, ale lidí. Člověk z kamene." Jestli mě na tomto přeci jen poněkud ideologicky zabarveném filmu (viz poukaz na to, že co bohatý to kolaborant) něco překvapilo, tak to byla pasáž, v němž kněz apeluje na věřící, aby si uvědomili, že "ztratí-li člověk svoji víru, je pohřben zaživa". Ve své době to asi mohlo vyznít jako výsměch zpátečnické církve, na mě dnes ale ten výsek kázání vesnického kněze poměrně silně zapůsobil, protože obsahuje opravdu nosné myšlenky ("člověk může oslepnout, ohluchnout a oněmět, ale pořád je člověkem... nejlidštější spravedlnost, je spravedlnost boží, vždy právě pro tu spravedlnost ukřižovali syna božího..."). Zajímavý mi ale jinak přišel i celkový koncept dvou časových rovin filmu, které se nakonec propojí. A pěknou tečku tomu dávají závěrečná slova primáře: "Zachraňovali jsme život a nevíme komu. – Jak to, že nevíme komu? No přece člověku...." No nebýt té ideologické linky, možná bych i jednu hvězdičku přidal. ()
Solidní. Je jasné, proč tento snímek putoval rovnou do trezoru. Slova jako převrat, únor, majetek. Komouši se určitě cítili dotčení. Trávníček v hlavní roli obstál. Skvělý Růžek jako doktor, Pešek byl jen taková ozdoba. Každopádně děj slušný, první část je taková pomalejší, ale postupně zjišťujeme, že starý Záruba je zkaženější než rok zapomenutá svačina ve školním batohu. Všechno, ale dobře dopadá a drama tak splnilo veškeré parametry. ()
Reklama