Spolok mŕtvych básnikov

Velmi pěkný film, který se celou dobu chovaj jako mírně zábavné a natahované drama. Ke konci jsem byl emocionálně překvapen a odrovnán. Kéž by sme měli ve škole takového Johna Keatinga- to bych se začal řádně učit ! (14.04.2011)

Tento film se dotkne každé citlivé a vnímavé duše. Vnímejte slova. Vnímejte poezii. Jazyk je krásný a umět si hrát s řečí je obdivuhodné. Chcete psát básně? Zavřete oči a nechte proud myšlenek vykřnout slova, jež se dotýkají vašeho nitra. Slova, která jdou od srdce. Tak silná slova, že dokáží předčít činy. Ty slova, jež nedají vám spát. Ve filmu bylo hodně momentů, které doslova mrazili svou sílou monologu. Robin Williams zahrál další úžasnou a nepřekonatelnou roli a ten jeho nevšední styl vyučování bych úchvatný a inspirující. Dead Poets Society je o vnímání a síle slova... (17.04.2011)

Mám obavy, že dodnes jsou na školách v přesile ne-učitelé na úkor těch opravdových učitelů, kteří opravdu učí a pouze nevyučují...Každopádně také právě proto je tento snímek snad povinnou "četbou" pro všechny, kteří žijí a pouze nepřežívají. (29.11.2012)

Být učitelem/kou umožňuje aktivně zasahovat a spoluvytvářet životy těch, které máme vzdělávat. A jak ukázal i tento snímek, koncepcí ohledně té správné metody je mnoho. Někdo chce do puntíku naplnit osnovy a nemuset při tom zapojit vlastní uvažování a iniciativu, jiní jako Robin Williams chtějí spíše pomoci jednotlivcům objevit svou vlastní životní cestu a seberealizovat se. Robin ve svém propagování přístupu 'carpe diem' zdůrazňuje to, že nás život není nekonečný, a právě proto mají jednotlivé hodiny a dny takový význam. Právě tato smrtelnost je totiž něčím, co dává smysl naší existenci a co nás žene dál a nutí nevzdávat se, bojovat za své sny a to, čemu věříme, a žít vášnivě a naplno, abychom si nikdy nemuseli vyčítat žádnou promarněnou šanci. A pod to mi nezbývá než se podepsat a setřít slzy, které se v průběhu snímku prodraly ven, aby toho také mohly být svědky. O Captain, my Captain, we have to strive, to seek, to find, and not to yield! (05.03.2015)

Skvelá výpoveď o militaristických praktikách školstva, o spupnosti, autoritách, snoch, dospievaní a sile priateľstva. A v treťom akte aj slušná depka. (18.03.2016)

Člověk by dle tématu a zasazení očekával suchý akademický počin, ale proti tomu Weir a všichni zúčastnění úspěšně brojí. Přináší naopak příjemně pozitivní náhled do jedné živelné třídy prestižní chlapecké školy (aneb "boys will be boys"), jejíž tradiční stereotypní dril nabourá nový entuziastický učitel literatury, svou neortodoxní výukou vybízející žáky k samostatnému myšlení a nonkonformitě ducha. A který dojede vlastně až na nepředvídatelnou tragickou událost v samotném závěru, v níž je sice nevinně, ale vedení (jež mu doposud žádné klacky pod nohy neházelo) potřebuje obětního beránka. Krásné, motivační, povznášející. Carpe diem! (04.10.2016)

Další přeceňovaný snímek. (03.12.2017)

Úcta a dril.¬         Jedině úcta ke zpracovávanému námětu mi brání, abych tento snímek neodsoudil coby vykalkulovaný a plochého, zjednodušeného a idealisovaného podání.¬                 Běžný mladý muž, zdravý po stránce tělesné i duševní, se nezachová tak, jak nám bylo ukázáno. Celý ten příběh plave na vodě, chování postav je zveličené, příběh je naprosto podřízen vizi, celé to je víc umělé než umělecké. Přes to, námět je natolik silný, že jde o snímek, který má co říci, a to i dnes. Na závěr však vyslovuji poznámku k zamyšlení, zda ona svoboda rozhodování a nedostatek kázně a drilu nakonec v praxi nemíří k neúctě až anarchické dnešních žáků, jimž učitel ani nemůže vlepit pár pohlavků, aniž by se vystavil sám postihu…¬                 Případné opoznámkování: uživ. HAL. (23.06.2018)

Príbeh: Nový profesor im otvorí oči a naučí ich vážiť si život. Herecké obsadenie: Williams je ako vždy úžasný. Dáva filmu niečo naviac, niečo čo by som si nevedel predstaviť u iných hercov. Medzi chalanmi v škole je množstvo známych tvárí a hrajú tiež veľké divadlo. Prevedenie: Film má príjemnú atmosféru a vie kedy treba pridať tempo a kedy naopak ubrať. Veľmi sa mi páčilo, že sa nesústreďuje na hlavnú dejovú linku ale venuje sa rovnomerne osudov všetkých chalanov v triede čo znásobuje finálnu emóciu. Pocity: Množstvo silných pocitov a množstvo silných životných právd. Koniec už je iba smutným skonštatovaním odrazu nastoleného dobového postoja. Kedy autority diktovali ľuďom ako sa má žiť ich vlastný život. Pridaná hodnota: CARPE DIEM! 92% (25.01.2021)

Úplně dokonalý film to není, ale Robbieho si vážím více a více jak pro jeho život, tak kariéru, tak sand-up, či morální postoje. Tento film mě připomněl Willa Huntinga a střet strnulé ignorance bezpáteřních normovačů se zaníceným nekomformním uvažováním nad tím co je to život, jak já do něj zapadám, jak jej mohu doplnit a mít rád. Parta mladých kluků, co je právě ve věku kdy se formují jejich charaktery a názory kdesi v tramtárii intru ukazuje bolestné selhání společnosti, pedantnosti a rodičovských nesplněných snů. Dnes se doufám už razí heslo, vyserte se kurva hodnotit své životy částkou na výplatní pásce, spíše zapracujte na tom, co vás sakra baví. Tomu se věnujte, to studujte, ať už jsou to práva, farmaření, či truhlařina. Pokud budete mít ve svém oboru jasno, budete tomu dávat všechno, budete se mít dobře po všech stránkách. Film člověka musí pohladit po duši, i kvůli své poetičnosti, snaze ji popularizovat O'Captain my captain .... proč nás tak emoční zničí i smrti fiktivní. (17.04.2023)

Výsměch.Hrůza. Dekadence. Exkrement. Tak si dělali srandu ze čtyř pilířů prestižní školy pokračovatelé "společnosti mrtvých básníků". A "Carpe Diem" . . . . .Nějak ten film pořád nemůžu rozdejchat. Nádherná poezie, nádherné dialogy, moře lásky. (27.09.2005)

Tak vam nevim. Cely film mi prisel az prilis "klisoidni", Robin Williams byl opet stylizovan do dokonale postavy - jak tomu bylo u Dobreho Willa Huntinga; tam byl dokonaly psycholog, tu ucitel. Cely film mi prisel bez nejakeho vyrazneho deje, coz by asi nevadilo, kazdopadne jsem jiz od poloviny tusil, kam to asi cele speje. A ze by mne dojal konec? To ani omylem, spise mi prisel od Weiera zcela vypocitavy. Pro mne nicim vyjimecne - tudiz prumer. (11.12.2005)

No jo, takhle to dopadá, když si Američani chtějí hrát na poetický inteligenty. Patetická řídká srajda, jejíž myšlenkový obsah má hloubku záchodový mísy. Jestli chcete zažít skutečně osvobozující poezii, která není jen přepjatým blábolem labilních hošíků, přečtěte si cokoli od Gellnera - to je bohémská anarchie, ne tohle krotký puberťácký pozérství. Ale co, každej jsme si tím svým způsobem prošli. (18.06.2012)

Krásný, překrásný film, s takovým jsem už dlouho neměla čest. Zpočátku klidný, snad téměř obyčejný, nechává diváka jen pozorovat a splynout s hrdiny i vedlejšími postavami, nenápadně se vtírá do podvědomí, aby pak zasadil ránu a korunoval na konci. Líbila se mi atmosféra, obdivuji výkon Robina Williamse, ale taktéž mladého Roberta S. Leonarda. Zdejší výtky k upjatosti studentů jsou poměrně neoprávněné, soukromá střední škola 50. let 20. století skutečně netrpěla výstřelky, na které jsme v současnosti natolik zvyklí, že už je ani nepovažujeme za vadu, ale za běžný jev. Opravdu zážitek. (22.11.2012)

Mám rád poezii, poezie ve filmu je celkem neobvyklá a když už tak nebývá dobrá. Tento film je nashlédnutí do světa poezie trochu jináč a tím si mě získala. Je jasné, že lidé pro věci, které mají rádi budou i zabíjet - dokonce možná i sami sebe. Film by se mohl jmenovat Společnost prokletých básníků. Je zajímavé, že se jedná asi o čtvrtý film, který jsem viděl za poslední týden, ve kterém dominuje zrada, nebo korupce. Chci ale také říct, že Robin Williams svou roli dokáže perfektně zahrát. Jsou sice takové slabší (komediální), ale ať se jedná o komedii nebo drama - Robin vždy zachová sám sebe, zahraje to a vznikne úžasný herecký počin. Ať už Čas probuzení, ať Dobrý Will Hunting, ať SMB, zatím jsem neviděl jedinou roli Robina Williamse, která by se mi nelíbila. (30.12.2012)

Většinou velmi působivý film o kráse života plného vášně, kterou do něj vnáší poezie, životní i menší sny, svobodné myšlení a svobodné osobní nestádovité nazírání na okolní svět vůbec. Film je perfektně natočen, úžasně přibližuje boj svobody proti tradiční poslušnosti, svobody proti bezmyšlenkovitému následování, svobody proti striktně vědeckému přístupu, svobody proti osobnímu útlaku, které ničí krásu, vášeň a osobnost v poezii i v životě. Právě myšlenky týkající se tohoto boje, které jsou ve filmu vyřčené postavou výborného Robina Williamse, jsou tím nejzajímavějším a nejpůsobivějším na celém filmu. Armády akademiků vyrazily vpřed, aby změřily poezii. To nedovolíme! Pryč s panem Pritchardem! Naučíte se znovu myslet sami. Naučíte se vychutnat slovo a jazyk. Ať už vám říkal kdokoli cokoli, slova, myšlenky mohou změnit svět. (...) Poezii nečteme a nepíšeme proto, že je krásná. Poezii čteme a píšeme proto, že patříme k lidské rase. A lidská rasa je plná vášní. Medicína, právo, obchod, technika jsou ušlechtilé činnosti nezbytné pro život. Ale poezie... Krása, romantika, láska? Kvůli tomu přece žijeme. Abych citoval Whitmana: "Ó, můj živote plný otázek stále se vracejících. Nekonečných vlaků vezoucích zástupy bezvěrců. Měst plných pošetilců. Co dobrého mi nabízíš, můj živote? Odpověď: To, že jsi zde. Že žiješ, existuješ. Jsi sám sebou. Že ta úžasná podívaná běží dál. A že smíš připojit svůj verš." (26.07.2013)

Carpe diem. Trhejte růže, dokud kvetou. –––– Najskôr som neveril, že sa pozerám na film o láske k poézii, a že takýto film ma zaujal natoľko, že som s napätím vydržal až do konca. Učiteľ, ktorý učí nekonformnými metódami, sa vo filmoch vyskytuje často, ale u Weira je to trochu iné, nejako viac od srdca a naviac doplnené výukou o slobode jednotlivca na pôde školy, kde sa práve tento druh slobody príliš nectí. –––– Teď chci, abyste tu stránku vytrhli. ... Slyším málo trhání! (18.05.2014)

O Captain, my Captain! Protože síla odvahy vzepřít se davu a autoritám je jedna z nejintenzivnějších. A stejně intenzivní, minimálně nápadný a na nic si nehrající je i tenhle film. Vzbudil ve mně nutkání zajít si v noci do jeskyně přečíst pár básniček s partou kamarádů, která neexistuje. A pak mi došlo, že střední už je pryč a učitel vzoru Keatinga tam zatraceně chyběl. Bittersweet. (06.01.2015)

vynimocne majstrovske dielo neobvyklej emocionalnej sily. povinne pozeranie pre stredne skoly. (01.01.2008)

"I went to the woods because I wished to live deliberately, to front only the essential facts of life, and see if I could not learn what it had to teach, and not, when I came to die, discover that I had not lived. I did not wish to live what was not life, living is so dear; nor did I wish to practise resignation, unless it was quite necessary. I wanted to live deep and suck out all the marrow of life... to put to rout all that was not life; and not, when I came to die, discover that I had not lived." – Henry David Thoreau (13.08.2008)