Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (496)

plagát

Gentlemani (2024) (seriál) 

V životě bych nevěřil, že po perfektně propracovaném filmu se můžeme dočkat stejně libově naservírovanému kousku v seriálovém podání. Tohle je vtipné, strhující, nesmírně  jsem do děje a postav zažraný a jen z dálky pozoruji exhibici Guye Ritchieho. Je to zkrátka storyteller par excellance, který vytváří moc působivé kulisy, kde věci na sebe navazují, diváka neustále něčím překvapuje a ty jeho výhybky jiným směrem prostě jinde nenajdeme. Do toho, nezastírám, mám moc rád anglické prostředí, nebo spíše filmové prostředí, akcenty, takže tohle je jednoduše něco, na co jsem po konci Sex Edu, nebo Top Boyi čekal. Moc si to užívám a posílám děkuji do světa.

plagát

Elementy (2023) 

Názorově jsem na stejné vlně jako tvůrci a jsem neskutečně rád, že se formou animáků dají podat a vysvětlit, tak ožehavá témata jako je migrace, integrace, kulturní rozdíly, diskriminace, ale i mezigenerační rozdíly. Dále se zde skvěle zaměřují na umění riskovat, důvěry k partneru, strachu z nového, ale i snaze jít za svým snem. Je to trochu komunikace o rozdílu mezi tradicí a individualitou, což je něco velmi aktuálního v dnešním světě. I kdyby ale byl film mnohem jednodušší byl bych celkem spokojen, protože mě ty element potvůrky dokázali strhnout, pobavit, dojmout a vůbec tam nebylo potřeba přidat jakéhokoliv záporáka. Pro mě jednoznačně animák rok zatím, mnohem lepší než V Hlavě, nebo Zoopolis, byť se místy o stejné filmy opírá. Takže děkuji moc, že se děti touto skvělou formou i trochu vzdělávají a dost doufám, že empatie a liberální nastavení, které panuje o vodákovi rodiny, bude na více a více místech.

plagát

Inkognito u susedov (2021) (relácia) 

Jasně, je to obšlehlý kdo ví odkud, ale na druhou stranu to působí jako menší osvěta v určitých profesí a náš lid si alespoň trochu rozšíří obzory. Navíc to obsazení je skvělý, Prachař perlí, nějaká slečna, jen ten Ondřej by nemusel být v každém díle. Jinak ale nadstandard.

plagát

Chudiatko (2023) 

Člověka v dnešní době šíleně potěší když uvidí nějaký nevšední bizárek, který ale není jen smotaninou paskvil snů, ale i plnohodnotným, hlubokým ponořením do lidského nitra, věcí jenž nás oklopují a jež se v nás odráží. Režisér vidí svět barvitěji než zbytek nás a je natolik schopný, že nás dokáže své výjevy a absurdity promítnout. Je to tedy trochu jako kdybychom si nechali v operovat na dvě hodinky jeho mozek v naší makovici a nechat se unést jedním dnem tohoto magora. Krásný jazyk, výteční herci, skvělé imaginárium Frankensteinovy nevěsty.

plagát

Frontline - 20 dní v Mariupole (2023) (epizóda) 

Ta drzost tvrdit, že v Mariupolu je vše v pořádku a žádná válka tam není. Bože. Mariupol, Gaza a další místa jsou jednoznačně ukázkou toho, že peklo na zemi existuje a lidstvo je v určitých momentech prostě k smíchu a přes roky evoluce a lekcí z historie - nevyspělé. Hodnotit se mi tento dokument nějak příčí, jsem strašně rád, že vznikl, že záběry z této ukrajinské chlouby obletěli svět a ukázali co se stane, když lidskou spolupráci a tvorbu vymění válka. Na Oskara to není, ale to dost možná ani nebyl Navalny, i když jsou to všechno neskutečně silné příběhy. Oscaři jsou trochu zpolitizovaní a u mě hodnotu ztrácí každým rokem. Každopádně máme Ukrajinců plnou firmu a je to soudržná podporující a milá komunita, která je zahnaná do role utlačovaného národa, který musí do zahraničí vychovávat děti, pracovat noční, pracovat víkendy, dělat co se Čechům příčí a já tento národ obdivuji. A ano, máme tak kluka z Mariupolu, co utekl s maminkou, máme tam o měsíc starší dívku z Chersonu, co zanechala někde u babičky svoji malou holčičku a rok ji neviděla, nebo paní kuchařku ze Sevastopolu, či Krivij Rohu a Čerkas - všechno jsou to nevinné tváře války, kteří by nebýt války dnes byli úplně jinde a dělali by úplně jiné věci. Nejhorší je, že prostě roky už neprobíhají žádná vyjednávání. Chápu, že to prakticky není možné, ale je to prostě to nejvíc, co může být. Velikost a ego lídrů to ale nedovolí, a tak bude jen větší prohlubeň a ztráty. Ouzko, хватит уже пожалуйста.

plagát

Cholop 2 (2024) 

Velké očekávání, velké zklamání. Nesympatická hlavní hrdinka na převýchovu a příběh jel plus mínus podle prvního filmu. Jedničce se to nerovná ani náhodou, každopádně světlé momenty to má.

plagát

Slovo pacana (2023) (seriál) 

Mám teprve po dvou dílech, ale i tak už mi přijde jakobych v tomhle osmdesátkovým prostředí trčel roky a roky. Tohle je odpověď na ruskou duši, ruskou odchylku od evropského standartu, její kulturu, drsný život na okraji ulice, kde soudržnost a čest dělá vše, no a nesmí se vám rozklepat kolena, nesmíte projevit slabost. Už teď mám pocit, že je to suverénně nejlepší ruský seriál, minimálně tohoto žánru, kterému se žádná legendární Brigáda nerovná a soundtrack vám v bude v hlavě znít ještě dlouho po dokoukání. Sám jsem trochu kašpar, protože sám se neperu, ale nějak jsem chtěl mít příběhu blíž, a tak jsem si párkrát udeřil pěstí do stěny až mám klouby do krve, tak jako Marat a další. Tímto gestem ale s podobnostmi končím a jsem rád, že my jsme měli to, co oni si museli vydobýt na ulici, zázemí, rodinu a fungující společnost. Skvělý náhled do jedné ruské kapitoly.https://www.youtube.com/watch?v=tE_7HeBZgYE https://www.youtube.com/watch?v=SGwTMlFwC0Q

plagát

Prišla v noci (2023) 

Velmi dobře vykreslená, reálná postava matky, ale celkově to byl za mě dosti nekoukatelný film. Nevím, českou scénu sleduji minimálně, no a když už se něco urojí, tak počítám s tím, že se jedná o něco dost dobrýho - tohle nás ale uspávalo. Sorry jako a tak dále.

plagát

Piesne zeme (2023) 

Songs of Earth. Příroda zde byla před námi, bude i po nás a my jsme její maličkou součástí. Upřímně mi film vůbec neutíkal, i přes neskutečné výjevy z norských bájí a pověstí, které zdají se být reálné. Fjord a střídající se roční období v životě jednoho vitálního norského páru udělali spolu s hudbou perfektní kulisu k hloubání nad otázkami našeho bytí a celé to působí místy meditačně a místy možná i trochu znepokojivě. Co po nás zůstane, máme se vzpouzet věcem nad námi a do jaké míry se mísí tradice s novodobým stylem života. Tohle je zase jiný typ filmu a já jsem rád, že nám kinoart tento typ poskytl, no a ještě větší sranda byla, že na ten stejný film šli známí a ještě seděli vedle nás. Náhody života a to praskání ledu.

plagát

Bod obnovy (2023) 

Celkem fajn, že se Češi po letech vytasila s nějakou pořádnou scifi, schopnou rvát se o pozornost i v zahraničí, je to ale vše postavené takřka na té myšlence. Kouká se na to dobře, vizuál, či lokace jsou skvostné a je zde určitě potřeba chválit jakousi autorskou odvahu. Každopádně pořád se nejedná o nic kvůli čemu bych lidi rval za každou cenu do kin, je tam vidět inspirace v scifi filmech ze zahraničí a jakýsi vlastní krédo tomu chybí. I tak, ale spíše pozitivní výsledek.