Mladý Törless
Der junge Törless
Les Désarrois de l'élève Törless
Young Törless
Young Törless
Réžia:
Volker SchlöndorffKamera:
Franz RathHudba:
Hans Werner HenzeHrajú:
Mathieu Carrière, Marian Seidowsky, Barbara Steele, Bernd Tischer, Fred Dietz, Lotte Ledl, Herbert Asmodi, Fritz GehlenObsahy(1)
Tento film ze zlatého fondu světového filmu nás zavede na počátek 20. století o prostředí chlapeckého internátu v Rakousko - Uhersku. Na internátě vládne nepřátelský vojenský režim a šikana není výjimkou. Hlavní hrdina Törles je střídavě fascinován a odpuzován násilím, které zde vládne, ale zachovává si svůj morální kredit i schopnost nést odpovědnost za své jednání. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
Tento film se zjevně snaží vyjádřit zejména jednu, dnes již nepříliš originální, zato stále aktuální myšlenku: Zlo je děsivě banální a fašismus inherentně přebývající v každém z nás. Záleží jenom na okolnostech (jako je výchova, morálka, společenská kontrola), zda se v konkrétním případě a v konkrétní historické periodě projeví, nebo ne. Úloha osobnosti v dějinách je v zásadních aspektech predeterminována. Stále však zbývá možnost vzpoury, kterou po všech "zmatcích" zvolí i Törless. - Formálně je film strohý a dramatické události zejména registrující. Tato jeho odměřená "chladnost" (korespondující i s roční dobou, v níž se příběh odehrává) je však vzhledem k obsahové stránce adekvátní a slouží jako aktivní komentář k zobrazenému. Zamrzí ovšem časté přehrávání/nedohrávání některých protagonistů, včetně titulního herce. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Fragmenty studenstkého života v rakousko-uherském internátu pospojované filosofickým tápáním mladíka Törlesse. Nebýt zdařilé závěrečné pasáže, tak snímek ničím moc nezaujme, byť mu těžko něco vyčítat. Nemá totiž výraznější klady, ale ani zápory. Herci jsou dobří (obvzlášť představitel von Basiniho), určitou míru utahanosti u toho divák předpokládá předem a prostředí i vztahy mezi studenstvem se podařilo vystihnout uvěřitelně. Na režijní Schlöndorffův debut to není zlé, jen takové... nijaké. ()
Zvláštní, poněkud odtaživý film, u kterého mi to filozofování mladého hrdiny příliš nesedlo. A odkaz na libování si v násilí směrem k II. světové válce mně nepřišel dostatečně asociovaný. Celkově to vidím na průměr, snímek mě do sebe nedokázal plně vtáhnout (možná kvůli mé neznalosti knižní předlohy). ()
Jeden z nemnoha zážitků ze 60. let, který ve mě zraje už celou dekádu a mám zkrátka ten Musilův přepis Schlöndorffem čím dál tím raději. ()
Údajne o šikane, no mne to prišlo práve naopak, kompletne bez šikany. Absolútne ma tento údajný skvost nemeckej tvorby z pohľadu príbehu nezaujal, po emocionálnej stránke, zas úplne minul. Nuž, čo fungovalo inokedy, dnes ani omylom nemusí. Bieda, nuda. ()
Určitě se jedná o zajímavý námět. Svým způsobem předběhli jak Robert Musil, tak Volker Schlöndorff dobu. Oba se svým dílem zamýšleli nad krutostí, která se může vyskytnout v každém z lidí a to ještě před tím, než se něčím takovým začal vážně zabývat sociolog Zygmunt Bauman. To je určitě obdivuhodné. K filmu mám však jednu výhradu. Myslím, že mladí herci nejsou tak přesvědčiví, jak by měli být v tak vážném filmu. Vše ostatní funguje, melancholická hudba, poutavý scénář atp. ale herci snímku tak trochu podrážejí nohy. ()
Podle knihy Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse. Popisuje zdravé a přátelské vztahy na internátní škole za rakouska-Uherska. při srovnání se současností se změnilo jen jméno státu, jinak asi pořád stejný. Lidi jsou halt svině... ()
Skvele zpracovani autobiografickeho Musilova romanu. Atmosfera stredoevropske odtazitosti zasazena do kulis internatni skoly na zacatku dvacateho stoleti (sam Musil takovou skolu navstevoval shodou okolnosti v Hranicich na Morave) je zde primo dokonale vykreslena. ()
Jeden z najznámejších zastupiteľov nemeckého nového kina nie je paradoxne politickým filmom zo súčastnosti, ale metaforicky sa zamozrejme k dobovej politike a nemeckému uvažovaniu známemu z druhej svetovej vojny vyjadruje. Jeho ústredná téma zneužívania moci je poplatná vždy a všade a tak je film veľmi univerzálny. Záverečná mladíková reč mi vyrazila dych kombináciou chladu prednesu a jeho pravdivosti. ()
Tenhle film je na první pohled takový nezáživný, nebo chcete-li trošku nudnější. Na tohle téma už jsem rozhodně viděl dost jiných, které byli možná odvážnější, krutější, což se tady rozhodně nekoná. Tenhle příběh o tom, že zlo je zakořeněno skoro v každém z nás nesází na nějaké šokující scény, ale slouží spíše jako zamyšlení, proč se někdy chováme jako zvířata a ne, jako civilizovaní lidé. Na tuhle otázku odpověď rozhodně najít nedokážu, ale tenhle povedený film snad poslouží, jako námět, aby podobných situací bylo co nejméně. ()
Podmanivý vhled do světa chovanců v internátní škole, ze kterého čpí tradičnější forma, leč metaforické hodnoty vázající se k nacistické minulosti a obecně k jakémukoli útlaku a šikaně (též šikaně menšin: onen mladík je podle všeho homosexuál) z celku vytváří strhující a rázně pravdivé dílo. Perfektní jisté herectví kluků a režie, která výtečně potlačuje hrozbu přílišné literárnosti, když film vychází z podle všeho autobiografického románu Roberta Musila. ()
Kvalit ani nepopsatelné dusné atmosféry knižní předlohy Zmatky chovance Törlesse od brněnského rodáka Roberta Musila Schlöndorffova adaptace zcela jistě nedosahuje. Německý režisér si však s tak specifickou a náročnou látkou, navíc s přihlédnutím k tomu, že šlo o jeho celovečerní prvotinu, poradil nad očekávání dobře. Všechen myšlenkový kvas se přitom do filmu pravděpodobně ani nedal obsáhnout. Většina herců je výborně typově zvolena a černobílá kamera bez jakýchkoliv zbytečných vizuálních ozvláštnění odpovídá duchu románu. Z typicky Musilovské asketičnosti, věcnosti a odstupu mě vytrhával a rušil pouze občasný avantgardní hudební doprovod, odpovídající spíše aktuálnímu duchu novátorských 60.let a až příliš přitažlivá postava Boženy, která podle románu měla vypadat poněkud jinak :) . ()
Jednoduchý príbeh chlapcov z internátnej školy natíska závažné otázky a štúdia násilia v každom z nás. Mladý Mathieu Carrière podal pod poctivým vedením veľmi slušný výkon. ()
Cesta mladého studenta chlapecké školy k pochopení, co je to zlo. Co je zlo, co dobro, jaký je mezi nimi rozdíl, za jakých podmínek vznikají a končí. Tyto otázky se zdají být jednoduché a zodpověditelné jednou větou, ale není tomu tak. Na konci filmu odpovědi najdete a bude vás z nich mrazit. ()
Mladý Törless vypraví příběh chlapce, který se na internátní škole stane svědkem nikým netrestané brutality svých spolužáků. Film je adaptací knihy Roberta Musila z roku 1906, která ve své době vzbudila vlnu kontroverze kvůli otevřenému popisu fyzické i psychické šikany, ponižování, zotročování a homosexuality. Všechny tyto prvky se objevují i ve filmu. Törless od nich stojí jakoby stranou a spíše než aby jednal, všechno pozoruje a snaží se věcech najít řád a smysl. Místo aby oznamoval, raději se ptá. Raději než aby nechal svoje spolužáky týrat myš, vezme ji a rovnou zabije.___Vzhledem k tomu, že Schlöndorff svojí adaptaci natočil až o šedesát let později, není zmíněná kontroverze už tolik patrná. Praktiky Törlessových spolužáků ale na druhou stranu získávají nový rozměr a můžeme je chápat jako metaforu nacismu. Tito spolužáci například někdy dávají svoje chování do spojitosti s nějakou filosofickou teorií. Tím svoje morálně nekorektní činy odosobňují a omlouvají, což je přesně případ toho, jak nacismus zneužil teze Nietzscheho i dalších filosofů. Také vyděračské taktiky, které používají Törlessovi „kamarádi“ nejsou nepodobné těm, které používali nacističtí důstojníci během éry Třetí říše. Jejich zrůdnost pak nabývá ještě větších rozměrů, když se trýznitelé otevřeně přiznávají, že je jejich chování motivováno čistě zvědavostí a požitkem. Stejně jako Törless pochopí, že nikdo není ani úplně hodný, ani úplně zlý – a že normální lidé jsou za určitých okolností schopni strašných skutků – tak i jeho postava není vykreslená černobíle, protože i on se přizná, že všemu přihlížel ze zvědavosti, jak je tohle všechno možné. Brutalita jeho spolužáků pro něho byla stejně „obyčejnou“ záhadou jako imaginární čísla v matematice; i v něm dříme stejná možnost, dělat strašné věci, ale jak na konci filmů říká: „nakonec jsou to jenom naše skutky, podle kterých můžeme být souzeni.“ ()
Jednoducše pojatý snímek pracují s poměrně složitou psychologickou problematikou - snaží se totiž odhalit skryté sémě fašismu v každém z nás a také vnější podmínky, napomáhající jeho rozšířování a tolerování. A rovněž i fascinaci tímto fenoménem, jež se nedá považovat za nic jiného než další příspěvek k v závěru výborně předznamené blížící se katastrofě, které nejsou do cesty kladeny žádné překážky. Výborný hlavní představitel a také originální vztáhnutí sondovaného jevu do světa abstraktních čísel. Zajímavý je také metaforický prostor rakousko-uherského města, který danému problému dává větší dosažnost a neomezeju se jen na německou "odchylku". Určitě hlavní devizy jsou přítomny v předloze, ale adaptace, která vypreparovala pro nevelkou stopáž ty nejvýmluvnější motivy a situace a umně je seskládala do působivého celku si určitě zaslouží také ocenění. ()
Strohá působivá podoba filmu umožňuje soustředit se na děj. Pprostředí kadetky umocňuje všechny tendence, které by se v normální společnosti nemohly takto rozvinout. Ta hlavní myšlenka vypadá nyní banálně, ale platí stále. Pro mne navíc příjemné překvapení v podobě hezky zvládnuté civilní role Barbary Steele (zde jako Božena!). ()
ocenenia : MFF Cannes 1966 - Cena FIPRESCI ()
Rakusko -uhorsky internat na zaciatku minuleho storocia. *mladeho Torlessa chvilami fascinuje, ale i odpudzuje vojensky prisny rezim, aky vladne na inernate. Skoda, ze som sa nedozvedel mesto, v ktorom sa to odohrava. kazdopadne vyborne tempo, slusne dialogy a namakane kulisy ma udrzovali v napati, a nepustili cely cas. Vskutku dychberuca drama, vrele odporucam : 80 % ()