Kremienok a Chocholúšik
Pohádky z mechu a kapradí
Fairy Tales from Moss and Fern
Réžia:
Zdeněk SmetanaScenár:
Anna JuráskováHudba:
Jaroslav CelbaHrajú:
Jiřina BohdalováVOD (1)
Série(3) / Epizódy(39)
Obsahy(1)
Animovaná kreslená půvabná pohádka o dvou malých skřítcích Křemílkovi a Vochomůrkovi z pařezové chaloupky ukryté v mechu a kapradí. (Česká televize)
Recenzie (131)
Další ze série pěkných animovanách seriálových pohádek. Když jsem chodil ještě na základní školu, neustále jsem poslouchal vyprávění o dobrodružstvích Křemílka a Vochomůrky, o sledování večerníčků ani nemluvě.A samozřejmě si nedokážu představit ty 2 bez hlasu paní Bohdalové. 4*, patří mezi nejlepší ve svém žánru. ()
Dokonalý "dabing" paní Bohdalové dělá z těchto večerníčků klasiku příjemnou i pro rodiče. Jinak jsem tady nalezl nejlepší komentář (Lima), který mě báječně pobavil a se kterým se naprosto ztotožňuju. A nedělám si legraci :) ()
Dát nižší hodnocení než je maximální? Děláte si legraci? Vždyť Křemílek a Vochmůrka byli idolové mých dětských let. Oni dva, Rákosníček a krteček :o)) ()
Nezapomenutelná Jiřina Bohdalová a s jeden z mých oblíbenějších Večerníčků. Na ně měl ve své době snad jen Krteček a Mach se Šebestovou. ()
Zaručeně nejjímavější znělka mezi všemi Večerníčky, mnohem poetičtější než náplň, která to ovšem bohatě vynahrazuje legrací. Když jsem o několik později slyšel o obraze Dáma S Hranostajem, přeběhl mi mráz po zádech:)) ()
Pohádková pohádka, kdo by alespoň na chvíli nevyměnil bydlení v paneláku za bydlení v pařezové chaloupce v mechu a kapradí . ()
Rákosníček s hlasem Jiřinky Bohdalový.... :)) už si ani ty díly nepamatuju,a el vím, že to nebylo vůbec špatný... když jsem byl malý :) ()
Zase to mám víc naposlouchané z kazety v nezaměnitelném podání Jiřiny Bohdalové. Brouk Prskavec, Kazbunďák, rak, co jde na Voděnku... Proč už nejsem malej. ()
Večerníčková ultraklasika s dabingem oscilujícím mezi mutujícím trpaslíkem a nachlazeným vokálistou kapely Obituary. Když dnes vidím Animáček s epileptickými Pokemóny a Klubem štětek Winx, zůstává jen stesk, že nikdy se nevrátí, pohádka mládí.. Vždycky mě však zajímaly dvě věci. Proč ti dva bydleli v bungalovu postaveném dřevorubci, když se mohli přestěhovat do výškového domu stromové konstrukce a hlavně, jaký byl mezi nimi vztah? Sourozenecký? Přátelský? Nebo snad za tím bylo něco víc? Některé názvy dílů tomu napovídaly (Jak Křemílek a Vochomůrka nevěděli, co se děje, Jak Křemílek a Vochomůrka udělali obrovi píšťalku, či Kterak pudrovali jahody) a přiznávám se, že díl "Jak si Křemílek a Vochomůrka ani nelízli povidel" jsem si z důvodu předpokládaného explicitně-závadného obsahu raději úplně zakázal.. ()
Pamatuju si, že tenhle večerníček byl na mě až příliš poetický a umělecký, něco, co jsem tehdá jako malý prostě ocenit nemohl a styl animace nebyl už vůbec moje kafe (teda limonáda). Vše zachraňovala hudba. A protože u večerníčků dávám hodnocení zcela neobjektivně podle mých dětských zážitků a vzpomínek, nemůžu jinak, ale nechci tím srážet jeho kvalitu. ()
Když se zadaří, může si člověk udělat pyžvík (pyžamový víkend), Křemílek a Vochomůrka v pyžamu prožívali celý život. Pařezová chaloupka schovaná ve spadaném listí je přesně to místo, kde bych v noční košili být nechtěla, protože bych zmrzla. Dvěma lesním skřítkům ale stačila k zahřátí jedna z nejhezčích večerníčkových znělek. ()
Kolik generací už na nich vyrostlo? K několikaminutové pohádce na dobrou noc usedají každý večer tisíce dětí. Místy kouzelné zpracování ano, ale cílovým divákem je dítě, především předškolního věku. Leckdy se tak OBECNĚ nedá přehlédnout ona drásavá hudba a depresivní nálada, která z každého druhého dílu vyzařuje. Ostatně, s odstupem času, si každý musí všimnout, že u nás vzniklo velké množství Večerníčků, kde hlavní postava snad v každé epizodě brečí, fňuká, kňourá. ()
Podobně jako u Rákosníka musím poznamenat, že vhodnost označení tohoto projektu jako ,,pro děti" je přinejmenším sporná. Faktem je, že na rozdíl od žlutozeleného velkopěstitele marihuany zde hlas koresponduje s předávanou hodnotou, tedy vyzdvižením poklidného soužití gejů. Ovšem když už tvůrci chtěli dosáhnout v očích pididiváků takového cíle, měli snad upozadit sexuální motiv! Křemel s Vošomurem sice po většinu epizod neinklinují k mimopartnerským stykům (patrně proto, že pařez je situován na dosti opuštěném místě), ovšem to, že po celý den neopustí svůj postelový úbor, dává dětem jasnou zprávu o jejich fixaci na noční aktivity. S přimhouřením mých křesťanských brejlidel mohu seriál doporučit, ovšem pouze pro starší osmnácti let, zároveň však před bohem sezdané jedince. Jedinou výjimku mohou býti řádně poučení chlapci, kteří poctivě a se zápalem ministrantují, jsou tedy pod bedlivým dohledem statného faráře. ()
Tenhle vecernicek jsem miloval...stokrat lepsi nez ty novy. ()
No, nevím, jestli současná děcka posléze neinklinují spíše ke Křemílkovi a Lysohlávce. /// S obrázkama jsem to viděl jednou, ale gramofonovou desku s vyprávěním jsem chtěl pouštět denně... ()
Bohdalka dává tomuto Večerníčku šťávu, bez jejího dabingu by to nebylo ono. Ne, že bych tento Večerníček nějak zbožňoval, ale určitě patří mezi ty lepší. ()
Je nádherásné že se Česká televize již v 60. letech odhodlala pro mediální reprezentaci gender-queer postav. Jakože co si budem, Křemílek a Vochomůrka jsou prostě gay ikony! ()
90% - Křemílka a Vochomůrku jsem měl nejradši ze všech Večerníčků od paní Bohdalové... :) ()
Pokud lze, trávívám přelom roku v kavárně Malá ryba. Jednou se nad ránem dostavila asi pětičlenná mezinárodní skupina mladých hudebníků. Šli ze štace a tady začali hrát jen tak, k nemalé radosti všech přítomných. Zlatým hřebem bylo, když dva z nich, Češi, houslista a pozounér, rozjeli znělku Křemílka a Vochomůrky. Byl jsem v nebi. ()
Krátkometrážní TV-seriál. | Průměr všech zhlédnutých epizod: 55% (2*) | ()