Siedma pečať

Asi když se na to podívám za 10 let, tak mi to řekne víc, ale teď zatím jsem ještě nebyl schopen docenit to, co Ingmar Bergman v tomhle díle prezentuje. Jsou zde zajímavé postavy a osudy, které jsou zajímavě načrtnuty, celé to má nádech, jenž se vám dostane pod kůži a možná začnete přemýšlet, ale jak říkám, asi ještě potřebuji dozrát. (13.01.2015)

Se Smrtkou bych nehrála ani šachy.. (09.02.2007)

Herci si neuvědomili, že nestojí na prknech, jenž znamenají svět a pak to podle toho vypadá. Příliš toporné výkony a divadelní přehrávání se k tomuhle snímku vůbec nehodí. Námět vynikající, ale forma nedostačující. Bergman má ve své kinematografii lepší kousky. Můžeme být rádi, že Smrťáka nevyzval v šach třeba takový Capablanca. Ten by měl určitě vyšší šance než Max von Sydow a film by pak třeba nabobtnal až na dvojnásobnou délku. Ale zase bychom se možná dobrali té odpovědi na otázku, zda je Bůh opravdu neslyšící a nebo prostě jen nezvedá telefony. Nebo tak něco. (23.08.2010)

Bohužel Sedmá pečeť mě neuchvátila tolik jako očividně většinu ostatních tady. Můžu pochválit umělecké hodnoty, ale to je asi tak všechno. (20.11.2019)

Dies irae, dies illa. „Siedma pečať sa otvorila a v nebi nastala polhodina ticha... A beda, beda obyvateľom Zeme až zaznejú zvyšné tri poľnice...“ Azda práve po zaznení štvrtej poľnice rozohráva rytier Block svoju šachovú partiu so smrťou. Sebatrýznivý pochod flagelantov, vraždy, lúpeže, upaľovanie, Križiacke výpravy, Čierna smrť a predovšetkým mlčanie Boha poukazujú na to, že Apokalypsa sa blíži. Jediným spolupútnikom človeka na tejto osamelej ceste sa stáva smrť – mĺkvosť fatalistického determinizmu, ktorá smeruje k finálnemu danse macabre. Je zrejmé, že Bergman využil stredovekú situáciu pre vlastné úvahy o civilizácii obarenej udalosťami Druhej svetovej vojny a tápajúcej na pokraji atómového besnenia, ale azda nikdy sme k rozlomeniu Siedmej pečate neboli bližšie ako dnes, v časoch ohlasovanej a zdanlivo neodvratnej enviromentálnej kataklizmy. (...) Zo Siedmej pečate však nezaznieva len zúfalstvo jedinca vo svete bez Boha, to by sa v snímke nemohli objavovať citácie z Requiemu a Glorie, ktoré hovoria o znovuzrodení, spasení a Božej milosti. Či dokonca vitálna a bezbranná rodina potulných hercov s miskou mlieka a jahôd – so symbolmi tepla a radosti. A uprostred? Niekde uprostred sa potáca pochybujúci Block, v jednej chvíli agnostik, azda Bergmanovo alterego, v inej Kristus na kríži volajúci: „Bože môj, prečo si ma opustil!“ Celý film – šachová partia i Blockovo hľadanie – kulminuje v scéne Tanca so smrťou, kde sa Block obetuje za záchranu a spásu potulných hercov. Spoza alegórie tu jednoznačne presvitá protestantská viera v predurčenosť, ktorá človeka už od narodenia vedie na jednej strane k spaseniu a na strane druhej k zatrateniu. A tiež viera, že Kristus sa neobetoval za všetkých ľudí bez výnimky. (napísané pre Hviezdne noci, 2019) (26.08.2021)

Teším sa na chvíľu, kedy Siedmu Pečať pochopím úplne. (19.02.2017)

Skvěle natočené, ale na první zhlédnutí příliš těžkopádné podobenství, jehož významy jako by mi celou dobu unikaly a vytrácely se. Myslím, že si to budu muset v budoucnu ještě jednou zopakovat. Nicméně filmový styl, podpořený Bergmanovou severskou poetikou s odkazy na samurajské příběhy Akiry Kurosawy, a geniální nápad s šachovou partií dělají v mých očích z tohoto díla zaslouženou klasiku světové kinematografie. (16.11.2020)

Těžko hledat slov, naprostá věrohodnost charakterů i prostředí, temná atmosféra jen tu a tam prosluněná inteligentním humorem, bezchybné herectví, film k zamyšlení, nabitý morálním poselstvím a symbolikou... přesto (nebo právě proto?) velmi zábavný. (03.08.2004)

A jinak by to snad ani nešlo. Bergman předvádí neuvěřitelnou podívanou, srovnatelnou snad pouze s Šepoty a výkřiky. Chápu, že jeho jiné filmy mohly někoho nudit, tenhle ale ne. Mnoho velice silných scén - upalování čarodějnic, průvod, divadlo, SMRT, zanechají v divákovi opravdu silný zážitek. (26.10.2007)

Chodí Smrťák okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho Smrťák bouchne. Nebo si s ním na požádání zahraje šachy. A můžete být Kasparov, ale Smrťáka stejně neporazíte. Leč Smrťák, ač je nevědomý, je přesto milostivý a leccos vám odpustí. Moje první zkušenost s Bergmanem dopadla více než dobře. Ani jsem nečekal, že by černobílý film průměrných technických kvalit mohl takto oslovit. A ty myšlenky... Můžete smrt tisíckrát darovat jiným, můžete se ji snažit obelstít, a stejně si pro vás přijde. Kam vás zavede, sama neví. The answer, my friend, is blowin' in the wind. Dokud je čas, nezbývá než hrát komedii a táhnout tu svou káru z místa na místo. Pak třeba uvidíte o něco málo víc než ti, kdo jen přihlížejí. ... Na závěr si neodpustím poznámku. DVD s tímto filmem jsem koupil v Levných knihách za 7 (slovy: sedm) korun. CD Rihanny stojí na Popronu 289 korun. Česká společnosti, zamysli se. (613., 21. II. 2011) (21.02.2011)

Ingmar Bergman je bezesporu pojem. Už jsem od něj nějaké ty filmy viděla, ale klasika, a to Sedmá pečeť, mi stále unikala, proto jsem ráda, že jsem tenhle dluh dnes večer (listopad 2011) splatila. Hned v úvodu mě napadlo srovnání s Vláčilem, asi za to může ten středověk jako doba, kdy se jeho filmy i Sedmá pečeť odehrává. Jinak tam ale moc spojitostí nevidím. Taky jsem přemýšlela nad tím, že je zajímavé srovnat, co se v tu dobu točilo u nás (50. léta). Ta propast je neuvěřitelná. Bergman totiž natočil klasiku na světové úrovni. Film, který má dokonalou atmosféru a vyvolává otázky, to je jeho Sedmá pečeť. To oceňuji. Protože otázky, které si budete díky tomuto filmu klást, jsou palčivé a jsou to přesně ty, které alespoň jednou zajímají snad každého člověka. Je to mrazivý film se spoustou ikonických postav a scén, film plný metafor bytí. A přesto mě nestrhnul tak, jak jsem myslela, že mě Bergman (i po předchozích zkušenostech s ním) strhnout umí. (11.04.2012)

Legendární film o hře v šach se smrtí v době, kdy lidé se smrtí hráli spíš v kostky a málokomu padla šestka. (28.04.2016)

V poradí 777 komentár na čsfd som sa rozhodol venovať filmu, ktorý bol dlho tým najlepším, ktorý som videl, kým ho z pozície "jednotky" nezosadil Kubrickov Doktor Divnoláska. Film Siedma pečať, odohrávajúci sa vo Švédsku na prelome 13 a 14 storočia, uprostred moru a počas návratu rytiera z križiackej výpravy v sebe skrýva omnoho viac ako iba historickú drámu. Bergman často vo svojich dielach vysvetľuje zložitosť ľudského bytia a inak tomu nie je ani v Siedmej pečati. Hlavná postava rytier Block zažíva hlbokú vnútornú krízu rovnako ako krízu viery. Naproti tomu jeho zbrojnoš Jons je jeho protipólom, pragmatikom a racionálne zmýšľajúcim človekom. Rytiera Blocka čaká stretnutie so Smrťou a životná šachová partia. Vo filme je výborne zobrazená viera ľudí v danom období, ich ponímanie moru ako hnevu Boha za hriechy ľudstva a celková poverčivosť ľudí daného obdobia. Zároveň film obsahuje pre mňa doteraz neprekonanú scénu filmového plátna, keď vystúpenie komediantov v osade preruší príchod morového sprievodu. Scéna, takmer z "filmového" stredoveku však určite svojou výpovednou hodnotou a spracovaním prekoná všetky dnešné špeciálne efekty a jej význam sa nestratil ani po tak dlhej dobe, ktorá uplynula od jej natočenia. (14.10.2018)

No já nevim...Nechápu co tak fantastického na tomto filmu vidíte. Pár věcí je dobrých: šachy se smrtí, dívka na hranici, závěrečná Jofova vidina, ale jinak jde o průměrný film, který se (přes svých krátkých 90 min.) strašně vleče. Nejsem dost vzdělaný na různé filozofické a náboženské rozbory tohoto snímku, a tak můžu pouze konstatovat, že mne toto Bergmanovo dílo neoslovilo. (23.05.2005)

ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' ◘◘◘◘ MFF Cannes 1957 - Špeciálna cena poroty (19.01.2006)

Nečekala jsem nic a dostala všechno - všechno kromě odpovědí. A že je tu těch otázek položeno setsakramentsky hodně. A jakých otázek! Má život smysl? Až zemřeme, rozplyneme se v prach, nebo objevíme život nový? Existuje Bůh, Ďábel, andělé? Já nevím, neví to ani Smrt a už vůbec ne věčně tápající Antonius Block. A tak bez ohledu na tohle všechno nakonec záleží na jednom jediném: na životě vezdejším, který si musíme užívat každou minutou. Geniální dílo s famózním scénářem a úžasnými herci, z nichž mě nadchnul hlavně Gunnar Björnstrand coby cynický Jöns, a ke všemu perfektní ukázka toho, že dobrý film nepotřebuje velkolepé scenérie ani drahé kulisy, aby si vysloužil nesmrtelnost. Středověk už si nikdy nebudu představovat jinak! (31.05.2010)

Dát filmu, který jsem tak docela filosoficky nepojal, plnou palbu je asi trochu přehnané. Navzdory všem učitelkám, přátelům a internetovým diskusím jsem po shlédnutí nestrávil dva dny v katatonické nepohyblivosti odkázán jen na svou šedou kůru v kontemplativním zadumáním nad smyslem světa, vesmíru a vůbec. Jako film se mi to ale líbilo a protože je to Bergman, nemůžu dát míň jak čtyři, jelikož bych se vybarvil jako totální diletant. (09.01.2014)

Moje první setkání s tvorbou Ingmara Bergmana. Zřejmě jsem si pro začátek vybral trochu velké sousto, ale nutno říci, že jsem z kina odcházel s pocitem, že filmy jako jsou tento jsou tím pravým uměním a mám ho u sebe zapsán zlatým písmem. Ve své hlavě jsem ho rozebíral ještě dlouho potom. (12.05.2006)

historický a alegorický film o divadle života. Podobenství je všudepřítomné a Bergman si hraje s jednotlivými postavami obratně a neúprosně. Sice už 50let starý a stále aktuální. Filmařsky dokonalý, ale nějak jsem v něm bloudil a proto něco na přelomu 3 a 4 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.07.2012)

Popravdě, bál jsem se toho, jelikož sám sebe považuji za běžného diváka a tenhle film pro běžné diváky opravdu není. No, nakonec mě čekalo příjemné překvapení. Vyzdvihl bych především skvěle promyšlené záběry, kterých je zde spousty, z některých dokonce i mrazí, třeba z "morového průvodu". Skvěle vyobrazená krutost středověku (aspoň doufám, že to je středověk). Také je zde spousty témat na přemýšlení a jako celek to funguje a dobře se na to dívá. EDIT: Po druhém zhlédnutí přidávám hvězdičku. Takže 5* (17.01.2018)