Siedma pečať

V ramci bergmanovej tvorby precenovany film, ktory sa nechyta na jeho pozdejsie filmy ako Sepoty a vykriky, alebo Persona. Dej je roztahany, prilis nudny a uvraveny. Ale mnohe otazky stoja za zamyslenie. (29.07.2014)

Amen. (04.01.2015)

Režisér bojuje zo svojím existenciálnym strachom zo smrti, strachom z ničoty, ktorému sa musí ako rytier skôr či neskôr poddať. Film má pár dobrých diaológov a scén, ale zväčša je nemastný-neslaný, taký nijaký. Téma je to veľká, ale jej spracovanie nemusí každému sadnúť. (18.05.2015)

Nechápu vocogou, ale neměj strach, vole, můžu si pozdějc přečíst článek na netu, proč je tohle tak skvělý. (07.12.2015)

Sedmá pečeť je na první podívání trochu složitý alegorický příběh. Ale třeba by se na to dalo podívat i nějak jednodušeji a přístupněji. Na jedné straně jsou zde zobrazeni lidé, kteří fanaticky žijí svoje středověké křesťanství (mniši v kápích, kteří při bližším pohledu vypadají jako smrt, zástupy lidí, kteří se mrskají sebe i druhé důtkami a hledají příčiny problémů v údajném čarodějnictví). Pak je zde skupinka, která se vytvoří kolem rytíře Antonia - člověka, který bolestně prožívá pocit Boží vzdálenosti a který vlastně nedokáže nikoho milovat. Pro celou tuto zvláštní skupinku lidí si nakonec přijde smrt – skoro to vypadá, jakoby Antonius prohrál se smrtí životy všech těchto lidí. A nakonec je tady veselá rodinka komediantů, která si dokáže užívat života a která se od Antonia dokáže odtrhnout - a díky tomu uniká z osidel černé smrti. Možná, že tedy příběh není ani tak o středověkém křesťanství a černé smrti, jako spíše o tom, jak se Bergman sám snažil vypořádat se svými křesťanskými kořeny. (20.04.2016)

Akože na tú dobu to musel byť brutál film. Aj dnes to je riadna filozofia a to je film už viac ako 60 rokov starý. Chápem prečo je to povinná jazda dejín filmu. Dúfam ale, že už to nebudem musieť nikdy vidieť. Dávam 75%. (08.06.2018)

.Zprvu mě film naháněl hrůzu, ale po přečtení informací o tomto snímku jsem na to koukala podruhé úplně jinak. Filozofický film o smyslu života. Ingmar Bergman skvěle podal toto poslání. Určitě se podívám na více jeho filmů. (26.12.2018)

4,4 atmosféra víťazí nad dejom, smrť ale nie úplne nad všetkými - i keď ten pomer je ( ale len v prípade hlavných postáv ) viac na jej strane, no žiadna epidémia nevyhladila život. To je krédo filmu, náročného na sledovanie, no i napriek ČB má niekoľko skvelých scén a ideálne sa pozerá v pozdnej noci ( a má fakt skvostný úvod ) , možno trochu viac života ako depresie a filozofie a mohlo byť za 5. (02.11.2019)

Jag döden. Antonius Block navrátivší se z křížové výpravy marně hledá smysl, až mu ho nabídne parta obyčejných potulných kejklířů Neodvratná porážka i tak může být vítězstvím. Vrcholné Bergmanovo dílo, tak transcendentní jako zároveň neochvějně humanistické. (04.05.2020)

Ponurá atmosféra stredoveku, s niekoľkými zaujímavými myšlienkami na tému Boh, mi sedela nadpriemerne. Avšak táto atmosféra nepretrvávala po celú dobu stopáže, zaujímavých myšlienok bolo len zopár, a ku koncu deju nesmierne dochádzali sily, takže nič ako pamätné finále sa nekonalo čo teda aj s ostatnými negatívami dosť zráža moje finálne hodnotenie. (12.06.2020)

Trochu jsem se bál, že to bude až moc filosofické a nudné, ale k mému překvapení to byl celkem 'příjemný' film. Středověká tématika není můj šálek čaje, ale přesto jsem si film užil. 9/10 (24.01.2021)

Bergmanov náhľad na stredovek, so všetkou svojou zvláštnosťou, všade prítomnou smrťou, pochybnosťami ale aj fundamentalizmom. (18.03.2022)

7/10 (24.10.2023)