Siedma pečať

Jedinou vaší životní jistotou jsou přesýpací hodiny a kosa. Zbrojnoš Jöns je jednou z mých nejoblíbenějších filmových postav, jeho přímočarost je okouzlující. (07.08.2007)

Nevšední filmový zážitek - ten na mě čekal jednoho středečního večera v biografu. Snímek řeší otázky a situace, o kterých většina lidí nepřemýšli, nebere je v patrnosti, nebo spíše o nich většina nechce přemýšlet nebo je brát v patrnosti. Bezkonkurenční Max von Sydow na vrcholku vypichuje všechny divadelnické herecké výkony a dodává k atmosféře, výtečné režii, hudbě (opravdu perfektní hudební nápady, vsadím se, že spoustá vás je ani nepostřehlo, jak výtečně splývaly s obrazem v jeden celek) to poslední, co tenhle snímek potřebuje. Několik málo scén opravdu mrazí, čemuž přispívají hodně dobře vystrukturované dialogy. K dokonalosti chybí jen někdy mírná přeběhavost mezi žánry (nevypadá to někdy spíš jako pythonovské pojetí a někdy jako opravdu drsný thriller?) a místy zcela znatelné přehrávání, které bohužel dnes vyzní trošku komicky. 4 - 4,5 hvězdičky. Mám pocit, že po druhém zhlédnutí bych přidával. Smeknout musím ještě za (před 50 lety) nevídanou palbu do nesmyslnosti náboženství. (20.12.2007)

Super komentár: Marius (28.01.2010)

Filozofická road-movie, pomalu proplouvající světem zahaleným atmosférou strachu a paranoii. Spousta životních otázek pokládaných chrabrým rytířem, sarkastické poznámky jeho zbrojnoše a nejasné odpovědi tajuplné Smrti, spolu s několika romantickými odbočkami tvoří neuvěřitelně komplexní snímek, kterému by sice neuškodila hlubší charakteristika zmíněných postav, ale díky zručné režii a kameře alespoň rychle utíká a co je hlavní, nenudí. 85%. (20.11.2011)

Pro mě osobně zlomový film, až po něm jsem začal dělit artové snímky na to kolik je potřeba alkoholu na jejich Zhlédnutí. Na ty nejlepší není potřeba žádný, zatímco taková Melancholia no hrůůza. Ale po pořadě není nad to dát si 2dc k dobému filmu nebo třeba brandy. Dlouho jsem se nemohl dokopat k 7. pečeti, ale pořád jsem slyšel že to prostě musím vidět a jak je to významný film... Řekl jsem si ok zatnu zuby, ať potom můžu machrovat jak jsem úžasný že jsem viděl Bergmana. S odhodláním jsem to pustil. koukám nuda, utahané záběry, filosofování nad nesmrtelností chrousta bla blad další nuda nic se neděje. Kouknu na hodinky a uběhlo jen par minut tak potěš koště to asi nezvládnu. Trochu jsem se napil, aby to rychleji ubíhalo a aby se něco začalo konečně dít, ale pořád to bylo málo. Mohla být asi tak půlka, když už jsem načínal druhou flašku, ale pořad to byl malý kalibr na takového velikána jako byl Bergman. pak jsem usnul. Když jsem se probudil z deliria, moc jsem si toho nepamatoval. Po nějaké době jsem to zkusil znova. Řekl jsem si ke špatnému filmu špatné pití a ze dna spíže jsem vyáhl krabičáka. S novou a lepší posilou jsem se do toho pustil a o moc dál jsem se nedostal a dopadlo to ještě hůř než posledně. Tak jsem to vzdal, tahle klasika je na moje játra moc velký oříšek. (12.12.2015)

Svojimi stredovekými apokaliptickými zábermi dosiahol Bergman takej naliehavosti a neúprosnosti aká je typická len pre jeho najlepšie filmy. Hrdina, švédsky rytier, sa z križiackej výpravy vracia späť do vlasti, kde medzitým zúri mor. Má zomrieť, ale presvedčí Smrť, aby si s ním zahrala šachovú partiu o čas, ktorý by mu umožnil spoznať Boha, život. Medzi jednotlivými partiami sa stretáva s odstrašujúcimi reáliami stredoveku - odpadlíci, flagelanti, čarodejnice, hriešnici. V závere dostáva od smrti mat a zomiera, aj keď Boha nestretol a život nepochopil. (18.11.2006)

Scéna, v níž flagelanti vcházejí do vesnice, je (dle mého neskromného a arogantního názoru) vůbec nejlepším záběrem v dějinách filmu. Zajímavé filozofické mystérium o hercích, životě a smrti, víře, Bohu a smyslu života, temné a takové syrové, studené, zasazené do morové epidemie. Temná, fascinující atmosféra, středověkost a baladičnost, plná metafor a složitých symbolů. Skvělá hudba a vynikající dialogy. Herecké výkony bez chyby. P.S. Podívejte se na to v originále, švédština je nádherný jazyk. (08.01.2008)

Jak já se vám na ten film netěšil.... Chtěl jsem si jen doplnit filmové vzdělání a jaké bylo mé překvapení! Precizní dialogy, velice věrně přenesená atmosféra středověku se všemi jeho neduhy (věru nechtěl bych žít v té době) a taktéž parádní kamera. Nehledal jsem odpovědi, jen jsem si užíval otázky, atmosféru, místy tragikomičnost, Smrt, Blocka, sluhu... Prostě celý film... Důkaz toho, že klasika nemusí být nudná! (26.11.2008)

Tento film by bylo snadné odkopnout do prachu průměrnosti. Žádné velké scény, žádný velký děj, žádná smysly ochromující magie obrazu. Jenomže na co tohle, když vám mluví z duše? (08.02.2010)

Tenhle film strčí do kapsy jakýkoliv jiný... Je prostě dokonalý... Kdyby někdo prohásil, že je to nejlepší film všech dob, tak bych prostě s ním souhlasil, i přesto že se mi nevešel do ToPk kvlůli místu. Je prostě totálně D O K O N A L Ý. Člověk se směje, chvěje, jde mu mráz po zádech, modlí se, chce, nechce, přeje si, chce, nechce, omldívá, rozplývá se, přeje si umřít, přeje si žit, chce milovat, chce nenávidět, musí milovat a musí nenávidět, chce se zhulit a podívat na tento jedinečný film :DDDDD jednoho severského mistra se skvělými herci, který nemá slabé místo 100 % (30.05.2010)

Film o hledání pevného bodu, jistoty, o kterou bychom se mohli opřít. Člověk chce přeci jen vědět, ne jen věřit... Ač se děj snímku odehrává v dávné minulosti, je jeho vyznění velmi současné. Dnešní doba, jenž rozdrtila na prach všechna metavyprávění, je nejistotou doslova přesycena. Ale není právě ona nejistota ve své podstatě jistotou? Existenciální, hluboké a niterně rozdírající... (20.09.2011)

Některé scény jsou velice působivé a zručnost Ingmara Bergmana je nepopiratelná, ale ani tak jsem nepochopil, proč je Sedmá pečeť tak univerzálně oceňovaná. Film je spíš hypnotickým způsobem zajímavý, než filosoficky hluboký, a třeba takový Billy Wilder toho v Sunset Blvd. řekl o životě mnohem víc a zanechal silnější dojem. Výborný Max von Sydow a skvělý Bengt Ekerot - to je ten co hraje Smrt. (22.04.2021)

"Sedmá pečet je alegorie,jejíž téma je prosté:člověk,jeho věčné hledání boha,přičemž jedinou jistotou je smrtMoje postavy se smějí,pláčí,mají strach,mluví,odpovídají,hrají,trpí,sužují se.Jejich strachem je Mor.Poslední soud.Hvězda zvaná Pelyněk.Naše hrůza je jiného druhu,ale slova jsou táž." Ingmar Bergman (27.07.2005)

Rytiř hraje šachy o svůj život, proč tedy nakonec umřou všichni..krom jedné rodiny, která se tomu vyhnula a utekla, aniž si toho dosud suvenní smrtka všimla. A to s jakou lehkostí či možná vážností přijali všichni smrt je mi též divné, jelikož to přeci nemohli tušit, že si pro ně přijde, když nebyli v ohrožení života..pouze večeřeli (30.04.2006)

Film, který s každým zhlédnutím zraje jako víno. Bergman se v něm sice neubránil zbytečné divadelní stylizaci, ale vem to čert - či vlastně: vem to Bengt Ekerot:-) (13.06.2007)

Myslím si, že hodně uživatelů csfd hodnotí klasická díla starých mistrů hodně vysoko proto, aby mohli vypadat jako odborníci a proto, že se to jaksi - s ohledem na nesmrtelného režiséra - sluší. Třebaže už se na takovýto film podruhé nepodívají, uznale budou pokyvovat hlavou. Jsem ale přesvědčen, že tento film si právem zaslouží ta nejvyšší hodnocení, protože je skoro nemožné popsat, o jak výjimečné dílo jde. Dle mého názoru tento film nevyčnívá svým dějem - ten tu prakticky není. Vyčnívá ale prací s kamerou a mistrovským citem pro expresi. Film se skládá z množství obrazů a výjevů, které ač diváka nikam netlačí, geniálním způsobem jej přinutí prožívat neobyčejné emoce. Které můžou být pro dnešního diváka umocněny černobílou (starodávnou) barvou. Mezi výjevy, které např. mne nenechaly chladným, byly např. sebemrskačský průvod s křížem nebo upálení "čarodějnice". Silných scén je zde ale samozřejmě víc a to např. hned ta první - rozhovor mezi rytířem a Smrtí. Vlastně celý film je prodchnut smrtí a otázkami, které si člověk dává a na které těžko hledá odpovědi - otázky života a smrti a s tím spojená otázka PROČ? Vřele doporučuji film zhlédnout v původním znění (verze s dabingem snad ani není). V jiném případě by mohla být citelně narušena autenticita tohoto mistrovského díla. (30.07.2011)

Cosi geniálního je v tomhle díle ukryto. Přiznám, že to na mě působylo pesimisticky, černě a hnusně. Rozhodně jsem se nenudil. Budu to muset někdy zkouknout znovu i když mi nic neuniklo. Tak jsem názoru, že tenhle film je z těch filmů, které zrají jako víno. (26.12.2012)

Čekal jsem něco více osvěžujícího, filozofického, moudrého a naplňujícího. Bohužel jsem byl zklamán, průměrný snímek, nápaditá je pouze scéna ve které rytíř hraje šachy se smrtí o svůj život. Potěší i fakt, že středověké tajemno bylo konečně úspěšně přeneseno na filmové plátno (ztvárnění smrti, upalování čarodějnic, morová záhuba, mrskání a bičování). Bohužel nic víc, nic míň. Nachvíli jsem odrazen od toho, abych si pustil nějaké další Bergmanovo dílko. (03.09.2013)

Já osobně rozhodně nemám problém s intelektuálními filmy, ale tohle je fakt otřesné. Maximálně rigidní monologické projevy v dialozích s jakože filosofickým poselstvím působí hodně nesympaticky. Existují x lepších snímků na téma středověk a člověk v něm. Zdejší pokus se smrťákem (na kterého jsem se nechal nalákat), jenž (ne)odpovídá rytíři na otázky věčného království je jedna z nejpřeceněnějších věcí, co jsem kdy viděl. Jak tady čtu, tak všichni jsou unešeni symbolikou, ta je ovšem velmi jednoduchá a bez většího efektu. 33%. (23.02.2012)

Neviem, čo ľudia na Bergmanovi vlastne obdivujú. Aj Siedma pečať je celkom obyčajný filozofický film. Vlastne sa filozofuje nonstop od začiatku do konca, filozofuje smrť, filozofuje rytier, filozofujú aj kočovní cirkusanti. Toľko filozofovania je na mňa priveľa a dopozeral som len s vypätím všetkých síl. –––– Člověk musí nějak žít, než si ho mor vezme. –––– Ať se otočíš jak chceš, vždycky máš ŕiť vzadu. (05.06.2018)