Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (3 032)

plagát

Doctor Who - Season 13 (1975) (séria) 

70 % Terror of the Zygons - Zygoni mají potenciál, ne že ne, ale příběh jako takový je směska posbíraných už použitých prvků. Nebavilo mě to, protože jsem stejné téma viděl zpracované jinak a lépe. 60 % Planet of Evil - mimózní zápletka, tuctové provedení a atmosféra která byla lacině vyhrocená několika scénáristickými triky, které jsou pod úrovní seriálu. Zvykejte si, protože od teď se budou používat až otravně často. 90 % Pyramids of Mars - chytlavé prostředí, skvělý záporák s děsivými poskoky a děj který není sice nepřekvapí, ale recyklovanou zápletku podává kvalitně zabalenou. Já jsem byl velice spokojený. 60 % The Android Invasion - nejdřív jsem nechápal o co komu jde, a pak mě to přestalo zajímat. Cíl byl asi napsat paranoidní epizodu plnou zvratů, jenže děj je tak hloupý a atmosféra urputně vyhrocená, až jsem všechno odmítl brát vážně. Jestli chcete vidět parodii na sedmdesátkové depresivní sci-fi, tak tady je. 90 % The Brain of Morbius - další ze strašidelných epizod, během níž se postupně použije celá sbírka už klasických berliček na posílení atmosféry. Není to ovšem potřeba. Epizoda mi připomněla jeden z klasických hororů díky nimž jednu dobu Christopher Lee platil nájem. 60 % The Seeds of Doom - série je jako na houpačce, takže po skvělém díle přichází slabší. Variace na Věc je zajímavá, ale špatně uchopená. Tahle obluda neděsí, takže atmosféra drží jen v pasážích odehrávajících se v obleženém domě.

plagát

Doctor Who - Season 12 (1974) (séria) 

70 % Robot - Není to špatné, není to vyloženě dobré. Představení čtvrtého a pro mnohé nejlepšího Doctora je utahané a místy rozpačité. "Záporák" je spíš směšný než budící respekt. Skupinka rádoby nacistů je ovšem správně odporná. 90 % The Ark in Space - Tohle je pravý začátek čtvrtého Doctora, ve kterém bude divák seznámen se všemi typickými prvky jeho epizod. Tahle má v sobě něco z Vetřelce a něco z Aldisova Nonstopu. Nechybí typická hutná atmosféra, která občas přetéká do hororu. 90 % The Sontaran Experiment - Temná a krutá epizoda, kterou devalvuje slaboduchý závěr. Správný voják by se nenechal tak snadno odradit. 100 % Genesis of the Daleks - pravděpodobně nejlepší epizoda s Daleky, téměř jistě nejlepší epizoda čtvrtého Doctora a dost možná nejlepší epizoda z celého dlouhého seriálu. Pokud má vůbec nějakou slabinu, tak v závěrečné pointě, vyjádřené Doctorovým proslovem. Davros je záporák jak se patří. Geniální, zlý a budící hrůzu i respekt. 70 % Revenge of the Cybermen - jako už klasicky, když se objeví jedni, nesmí chybět ani druzí. Cybermeni dostali jen lehce nadprůměrnou epizodu, která by kdekoliv jinde neurazila, jenže po takové náloži šlo téměř o zklamání. Vysvětlení proč je nutné zničit Vogu snad nebudeme brát vážně.

plagát

I katové umírají! (1943) 

K historické věrnosti to má tak daleko, že to už ani není film o atentátu na Heydricha, ale jakýsi špionážní thriller plný podrazů, ve kterém se objevuje i Heydrich, kterého kdosi zabije. Budiž Američanům odpuštěno, protože natočit něco bližšího pravdě - a s informacemi od Britů by to určitě šlo, by znamenalo přijmout odpovědnost za možnost, že si Gestapo něco uvědomí, nebo ještě hůř, že si filmovou postavu spojí s nějakou reálnou, i když nezúčastněnou. Film jako takový je zapomenutelný průměr, který zaujme jen skvělou kompozicí záběrů.

plagát

Zákon mlčania (1985) 

Chuck Norris netočí kvalitní filmy, to víme všichni. Traduje se ovšem zřejmě nevyvratitelná fáma, že je mezi těmi špatnými i několik zábavných. Jestli je to pravda, tak Zákon mlčení by k nim patřit měl. V jádru jde o schématický akčnák z osmdesátek - mlčenlivý hrdina prostě neuhne, i kdyby se měl prorubat zástupem nepřátel. Nic tak drsného proti Norrisovi nestojí, takže se scénář zmohl sotva na jednu větši bitku a několik drobnějších potyček. Andrew Davis si na svou hvězdnou formu musel ještě pár let počkat, ale nic vyloženě nezkazil, takže se film horko těžko na průměr vyhrabal. O tři roky mladší Nico se Seagalem je ale po všech stránkách povedenější.

plagát

Charlie a továreň na čokoládu (2005) 

(Zatím) poslední Burtonův všeobecně přijímaný film. Asi nebudeme předstírat, že mu režisérova vize neprospěla. Adaptace z roku 1971 s Gene Wilderem je stylově hodně odlišná, ale verze s Johnny Deppem přeformátovala divácké představy jak by měl tenhle svět vypadat až do takové míry, že nejnovější uchopení stejné látky s Timothée Chalametem se z ní nedokázalo úplně vymanit. Burtonova hravá fantazie snad nikde nebyla tak ku prospěchu věci, jako tady. Na rozdíl od pozdější Říše divů stojí tahle kouzelná fabrika za průzkum, a umí pořád dokola překvapovat. Zmíním ještě vynikající herce. Kupodivu sám Depp mi z hlavních postav přišel nejméně výrazný.

plagát

Fortunova hra (2023) 

Tohle je přesně ten druh podívané, která neurazí, nenadchne a v paměti nezůstane. Guy Ritchie už natočil objektivně lepší i subjektivně horší filmy, ale tuším že žádný nebyl tak rutinní a tuctový. Dva roky zpátky jsem to samé vyčítal Red Notice, které ze slibných herců a opulentního rozpočtu vyrazilo zapomenutelnou jednohubka ve které čišelo zelené plátno snad i v titulcích. Operace Fortune vypadá přece jen živěji, jenže děj je stejný mišmaš a napětí se taky nějak nedostavilo. Na klasickou stathamovku by to bylo pořád dobré, jenže tohle mělo větší ambice, a od Guy Ritchieho jsem tak jako tak čekal o dost víc.

plagát

Doctor Who - Season 11 (1973) (séria) 

90 % The Time Warrior - na to jaký je to mišmaš jde o překvapivě odsýpající epizodu s charismatickým záporákem, který ovšem zase až tak záporák není. Občas jsem si dokonce říkal, že já bych na Linxově místě takovou trpělivost neměl. Každopádně úvod Sontaranů na scénu je působivý. 70 % Invasion of the Dinosaurs - jedenáctá série má všechny názvy epizod brakové, a nekorunovaným králem mezi nimi je Invaze dinosaurů. Děj je přesně tak hloupý jak se dalo předpokládat, a vadí to o moc víc než neumělé efekty. Ty ve skutečnosti zase tak špatné nejsou, a snesou srování s japonskými Godzillamy ze stejné doby. 80 % Death to the Daleks - tahle epizoda má hodně do sebe. Obsahuje narážky na lidské mezihvězdné impérium, které si vždycky rád poslechnu a také ukazuje Daleky z trochu jiné stránky - té rozumější. Moc dlouho jim to pochopitelně nevydrží, ale je dává jim to alespoň nějaký rozměr. 60 % The Monster of Peladon - dost bylo Peladonu! První epizoda z tohohle světa byla ještě osvěžující. Ta druhá už je jen recyklace kulis a kostýmů. Tohle je furt dokola - zrada, intriky, politikaření a odkazování na majestát. Pevně doufám, že se na tuhle planetu podíváme až v době, kdy k ní budu cítit nostalgii. 70 % Planet of the Spiders - zatím nejslabší z regeneračních epizoda. Zápletka je opravdu hloupá, takže i když má epizoda momenty jako z bondovky a záporáka s charismatem, tak se děj vždycky stočil k pavoukům a tím pohřbil většinu atmosféry. Třetího Doctora je škoda. Na to že jsem ho chápal jen jako výplň mezi vynikajícím druhým a ikonickým třetím, tak jsem si ho oblíbil překvapivě moc.

plagát

Doctor Who - Season 10 (1972) (séria) 

100 % The Three Doctors - tady není o čem diskutovat - tohle je jedna z nejlepších epizod celého seriálu. Není to jen návštěvou předchozích dvou Doctorů a výborným záporákem. Na tomhle speciálu je výborné všechno, od scénáře, přes atmosféru, výpravu až po herce. 100 % Carnival of Monsters - původně jsem si myslel že trochu polevíme, ale kvalita o moc neklesla. Příběh ve dvou linicích, které se musí nevyhnutelně protnout umě využívá variabilní prostředí a bonusu v podobě logicky přítomného vypravěče. Tohle je fakt chytře napsaná epizoda. 100 % Frontier in Space - téměř politický thriller, který hrozí změnou žánru do válečného filmu. Atmosféra je tak hutná, že jí neuškodily ani dřevní efekty vesmírných bitev. Na téhle epizodě by šel postavit celý rozšířený vesmír. 90 % Planet of the Daleks - příběh přímo navazuje na předchozí epizodu, i když nakonec uzavavírá své vlastní dobrodružství. Vrací se staří známí z první série, a tentokrát o řád drsnější. Nějak jsem si tu rasu oblíbil, a ani jsem o tom nevěděl. 80 % The Green Death - začíná to jako otravná ekologická agitka říznutá antikapitalismem a končí to tak nějak vyvanutě. Epizoda má vlastně dva závěry, a upřímně, kdyby se zůstalo u toho prvního, vůbec bych se nezlobil. Možná by pak neodešla sympatická Jo Grant.

plagát

Doctor Who - Season 9 (1972) (séria) 

80 % Day of the Daleks - návaznost na epizodu The Dalek Invasion of Earth ze druhé série se pochopitelně cení. Když na sebe příběhy odkazují, tak získávají na epičnosti a prohlubuje se mytologie. Těhle případů bude v seriálu rychle přibývat. Bohužel jakkoliv je zápletka super, provedení pokulhávalo. 70 % The Curse of Peladon - líbil se mi úkrok stranou od typických epizod. Tahle je zasazena do jakéhosi pseudo středověku a bůh ví proč mi připomněla starší filmy s Poirotem. Zápletka se ovšem moc nevytáhla. 80 % The Sea Devils - vrací se Siluriani, tentokrát ne z hlubin země, ale z hlubin moře. Zmínit X-COM: Terror from the Deep se přímo nabízí. Epizoda si udržuje hutnou atmosféru válečného filmu, které pomáhá především paranoia a působivé výpady invazních sil. 90 % The Mutants - možná už jsem to několikrát říkal; mám slabost pro příběhy z izolovaných základen na hranici známého vesmíru. Tenhle má bonus v přítomnosti slábnoucího impéria, které se začíná stahovat z  okrajových oblastí, protože centrum už nemá dost prostředků na jejich pacifikaci. Epizoda tím získala nádech historického filmu. 80 % The Time Monster - nevím co si o tom mám myslet. Z některých prvků jsem byl nadšený, z jiných rozčarovaný. Výsledné hodnocení je kombinací atraktivního tématu Atlantidy a sbírky klišé z nichž scenáristé uplácali děj.

plagát

Doctor Who - Season 8 (1971) (séria) 

80 % Terror of the Autons - Představuje se Master, hlavní protivník třetího Doctora, a tak trochu i všech následujících. Seriál se od prvních sezón posunul a dává si záležet na budování mytologie. Toymaker byl jen plochá figurka, ale Master dostal do vínku minulost a ambivalentní osobnost. Roger Delgado ho zahrál tak perfektně, že líp už by to asi nešlo, takže vznikl ikonický záporák, jeden z nejlepších z celého seriálu. 70 % The Mind of Evil - No, dejme tomu. Zápletka připomíná libovolnou bondovku s Rogerem Moorem a epizodu Star Treku Dagger of the Mind, a atmosféra docela drží, jenže zbytek mě moc neoslnil. 70 % The Claws of Axos - Mimózní epizoda s halucinogeními triky a odpudivými záporáky. Souboj (a spolupráce) Doctora a Mastera jí dodává šmrnc, jenže jinak je to průměr. 90 % Colony in Space - Pro příběhy z tohohle prostřední mám prostě slabost, a téhle epizodě nic důležitého nechybí. Naopak spíše přebývá, protože děj by mohl být svižnější, bez hluhých míst. 80 % The Dæmons - Chápu že je tahle epizoda určitými lidmi vychvalována do nebes a jinými zase zatracována. Pro mě je to ovšem jen ničím výjimečný nadprůměr. Triky jsou fajn, hlavní záporák (?) má potenciál, a prolnutí magie, vědy a legend vždycky vítám. Jenže tu není nic, z čeho bych si sedl na zadek.