Život je krásny

Žánrově obtížně zařaditelný snímek: první polovina je někde mezi bláznivou komedií a romancí, druhá mezi méně bláznivou komedií a melodramatem. Benignimu se to povedlo dobře napsat, zahrát i nafilmovat, ale hereckého Oscara jsem zase zrovna nepochopil. Čtyři a půl. (13.02.2006)

Prekrásny čistý film, ktorý ma hneď na prvé zhliadnutie dostal svojou citlivosťou a prostými emóciami. Najdojímavejšia scéna, keď Benigni kráča na smrť a ešte naposledy zhliadne svojho syna ma totálne odrovnala. Bravo Roberto! (27.11.2006)

Roderto Benigni jao režisér i herec. Neuvěřitelná blbina. Herec se všelijak nekoodinovaně pitvoří, nemá žádný komediální talent, není ani charismatický, a diváky asi dojímá, že synkovi napluví, že celé je to hra, a synek by musel být hodně praštěný, aby mu na to skočil. Chviličku se to vydržet dá, ale týdny či měsíce? Proč by si učitelka vzala takového opičáka? Kam dala oči? Film je jen režisérova samohana, rozhodně nic protiválečného, nevím proč ho točil. Postavy bez charakterů, jen figurky na scenáristické šachovnici. To může chytnout jen lidi, co ví o válce prd. (25.09.2010)

Nádhera. Tak jsem konečně provětral svou již mírně zatuchlou TOP 10. Život je krásný. (25.04.2011)

Jedinečný film, ktorý dokáže spojiť smutný humor so skutočnou tragédiou II. svetovej vojny. Podľa mňa jeden z najzaslúženejších oscarov za posledných 30 rokov. Ľudia, ktorí azda najlepšiemu talianskemu filmu v dejinách udelili odpad, rozhodne nerozumejú tomu, čo je to nadsádzka či smiech cez slzy. Len málokedy sa natočí takýto výnimočný film. (16.02.2021)

Krásný film s výborným Benignim a krásnou hudbou. Je vidět, že holocaust jde natočit i s mírným nadhledem a optimismem i když ukazuje hrůzy, které se tehdy staly. (15.06.2007)

Pekný, silný a dokonca aj vtipný film. Benigniho utrhnuté herectvo skvelo funguje a téma vojny tak vyznieva oveľa silnejšie než je zvykom. Samozrejme, finále robí z celého filmu "niečo viac"... (10.01.2008)

První polovina filmu se mi líbila mnohem víc než druhá, v koncetračním táboře. Skvělý výkon Benigniho, kdy jsem chvílemi nevěděl, jestli se mu smát, nebo být smutný. Drsný film, který bych rozhodně neoznačil jako komedii ale spíš jako tragikomedii. (18.01.2008)

Fantazie, která udělá z koncentračního tábora hru. Film, který balansuje mezi komedií, satirou a dramatem. Láska i oběť. Byl jsem trochu připraven, do čeho jdu, ale ... oceňuji nespornou kvalitu tohoto díla, oceňuji jeho sílu ... ale přesto nějak se nemohu odhodlat udělit tomuto tématu plný počet. Přestože to režíruje a přestože v tom hraje Roberto Benigni. Hezké, smutné. (04.07.2011)

Guido... úžasný Guido. Koncentrační tábor, hlad, strach o život, malý synáček schovaný na pryčně, v baráku dospělých a nezapomenutelná pozitivní energie, kterou milující tatínek vydoloval, snad ze svých bezbřehých záložních zásob... Takové mívají obdivuhodní lidé a věřte nevěřte, nejsou to jenom postavy z filmů. Zasloužené ceny, zasloužené ovace, zasloužená vysoká obliba krásného snímku. (26.01.2019)

První půlka filmu skvělá, druhá strašlivá. Nemůžu jinak, ale považuji jej za nestoudné překrucování a zlehčování historie, která z něj žel činí sladkobolný blábol... Svět chce být klamán fešáckým kriminálem a líbeznou lží o idylické rodině kráčející nezdolně až za hrob... To je ovšem po mém soudu zásadní chyba... Jedině pravdivé zobrazení minulosti nám umožní se z ní poučit... Samozřejmě existují i skvělé filmové fikce, ovšem pořád tu musí být nějaký důvod, proč vznikly. Může to být podstatné sdělení, jakási vnitřní pravdivost, nebo prostě jen čirá radost z vidění, filmová báseň, která nehlásá pravdy, ale prostě jen zve diváka aby se díval a cosi prožil. V případě "La Vita è bella" ovšem nenacházím nic z výše jmenovaného... ani vnitřní pravdivost, ani hluboké poselství, ani příležitost se prostě jen kochat obrazem, zvukem, herectvím, zkrátka filmovým řemeslem... Nakadeřená bublina, která splaskne jakmile se dotkne země... (26.09.2006)

Když jsem chodil na gympl, tak jsme sledovali různé filmy. Ale tenhle byl zaručeně nejlepší. Perfektní Roberto Benigni v tak trochu komediálním dramatu. Nebo jinak řečeno jde o komedii, která se odehrává v té nejhorší době. Je to prostě zvláštní. Během tohoto filmu mi běhal mráz po zádech. Protože to, jak se mísí nacistické zlo s takovým extrémním nadhledem a optimismem Benigniho je prostě šílený a děsivý, ale i legrační. Prostě spousta pocitů mě pohltila a nepustila až do závěrečných titulek. 10/10 (14.04.2009)

Asi jsem hnusná, bezcitná a okoralá, ale tenhle film ve mně nevzbudil takové nadšeni, jaké by asi vzhledem ke zdejšímu hodnocení měl. Komedie z prostředí koncentračního tábora prostě není můj šálek kávy, takže sorry. (05.09.2010)

Neskutečný snímek, který vás rozloží na atomy a ještě víc.. Při sledování jste si určitě položili otázku, zda je hlavní postava, Guido, blázen, ale v průběhu děje si sami odpovíte, že ano, je blázen, ale díky tomu měl úžasný život a uměl ten život udělat krásný i svým blízkým. Už od začátku jsem se výborně bavila ("chtěl jsem se zeptat 'jaký zastáváte politický názor'"... "Benito, Adolfe, nezlobte tu! Promiňte, co jste to říkal?"... "Ále, už nic.." :-)) a s přibývajícími minutami jsem se do filmu zamilovala na první pohled, až jsem ke konci uvažovala, jak ho propašuju do topky.. Tohle nepíšu často - Tohle musíte vidět. (14.07.2014)

Citově vydírající tragikomedie, v níž nejtragičtější je pateticky šaškující Benigni. (05.10.2013)

Ano, zasmál jsem se a hodně, ale pořád se nedokážu přenést přes celou tu nereálnost. Protože pánové jako Quido bývali mrtví ještě dřív než stihli vystoupit z vlaku. A pak ten malý chlapec. Ten mi do palice neleze už vůbec. Film začíná někdy v létě 1939, takže jestli se narodil někdy na začátku roku 1940. To znamená, že v roce 1944 mu byly 4 roky a už v té době uměl rok číst a psát? Nehledě na to, že se dokázal skrývat v koncentráku, kde se bez peněz neutajila ani řídká stolice? (13.08.2009)

Excelentní nápad. Jen zlehka uvěřitelný až více než padesát let po válce, protože je to pohádka, která vytěsnila hrůzu a nelidskost. Je to sen. Hezký, naprosto neuvěřitelný a nepravděpodobný, stejně jako zelený kůń. (21.07.2010)

Budiž tohle důkaz, že ne každý film z období holocaustu je Schindlerův seznam a že využívat to téma jen k dojemnosti je manipalace s diváky - a s oscarovou komisí. Benigni dostal Hollywood jeho vlastními zbraněmi. (03.03.2003)

Na to, že nemám rád italský filmy a ta jejich přeakcentovaná mluva mi většinou vadí, tak se mi La Vita è bella hodně líbil. A dokonce musim říct, že právě ta přeakcentovanost a naivita z něj dělá hrozně milej film, kterej nádherně kontrastuje s prostředím, ve kterym se odehrává. (09.09.2010)

Já jsem viděl o vyhlazování židů spoustu filmů. Nejlíp fungovaly ty, které se na věc dívaly věcně a bez příkras nebo patosu: Útěk ze Sobiboru, Saulův syn, Šedá zóna. O něco hůř ty, které byly víc vykalkulované na efekt (a na Oskary), jako je Schindlerův seznam. A nejhůř u mě fungovalo tohle. Uznávám, že třeba fór s překladem instruktážního projevu poddůstojníka SS ("A jako hlavní cenu vyhrajete tank") je povedený. Ale jako celek mě to nebavilo. (25.07.2018)