Kult hákového kríža

"Nedostaneš odpoveď, keď sa pýtaš zle. Musíš klásť správne otázky." - "Napríklad?" - "Zlepšili tvoje činy nejakým spôsobom tvoj život?" Sú filmy, pri ktorých by sme už najradšej videli bežať záverečné titulky, i keď do ich konca zostáva ešte veľa času. A potom sú filmy, na ktoré by sme sa dokázali pozerať i ďalšie hodiny. Kult hákového kríža je temným, ale maximálne realistickým zobrazením problému, ktorý bol a je prítomný kdekoľvek vo svete. Snímok autenticky znázorňuje skutočnosť, ako mladý, neskúsený, všeobecných pomerov neznalý a zvyčajne i labilný človek dokáže podľahnúť manipulatívnej technike prezentácie niektorých jednotlivcov. Podobnému osudu podľahol aj Derek Vinyard, ktorého fenomenálnym spôsobom stvárňuje Edward Norton. Zaujímavý námet premietnutý do vynikajúceho scenára podporuje výborná kamera s efektnými prvkami, či už na správnych miestach vhodne využitými spomalenými zábermi, detailným snímaním tvárí a akcentom na mimiku alebo atraktívnym kontrastom čiernobieleho (temnejšia minulosť) a farebného obrazu (svetlejšia prítomnosť). Príbeh je však limitovaný stopážou až natoľko, že ubieha expresne rýchlo bez komplexnejšieho zamerania na kľúčové a zlomové momenty v živote hlavného hrdinu. Rozhodne by nebolo na škodu niekoľko desiatok minút pridať, či už pre dôkladnejšie zmapovanie situácií a udalostí vo väzenskom prostredí alebo dosť možných (a očakávaných) konfliktov s "bratmi". Záver je odrazom drsnej, ale pravdivej reality o tom, že človek sa vo svojom živote môže zmeniť k lepšiemu, ale následky jeho minulých činov ho budú prenasledovať do konca života. Že za chyby sa platí niekedy až príliš vysoká cena. Napriek tomu som mal rozporuplné dojmy, nakoľko by som uvítal aspoň stručný náčrt budúcnosti hlavného hrdinu a jeho reakciu na poslednú udalosť. Ale otvorený koniec je pravdepodobne plánovaným zámerom tvorcov, aby mal každý priestor na individuálnu interpretáciu. Problémom filmu je porovnávanie subkultúry skinheads ku rasistom a neonacistom. Hoci dnes spoločnosť túto skupinu ľudí podobným spôsobom vníma, ale jej pôvodný význam nereflektuje. Celkovo by sa teda našlo niekoľko nedostatkov, vo všeobecnosti však má toto dielo čo ponúknuť každému divákovi. Nejde v ňom len o rasizmus a neznášanlivý a xenofóbny postoj voči menšinám. Ide o to, že život je príliš krátky na to, aby sme stále vo svojom srdci pestovali nenávisť. Veď "nie sme nepriateľmi, ale priateľmi. Nesmieme byť nepriateľmi. Aj keď nás môže ovládnuť zlosť, nesmie prerušiť naše puto lásky. Mystické struny našej pamäti nepochybne môžu znova vzkriesiť tie lepšie stránky našej povahy." (Aktualizácia: Po ďalšom zhliadnutí s odstupom času dvíham hodnotenie na maximum. Ide o emocionálne mimoriadne silný snímok, ktorý z tematického hľadiska nemá konkurenciu.) (26.01.2012)

Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji. (14.03.2003)

American History X není dokonalý film, má slabá místa, pasáže vyznívající velmi naivně a taky konec, který jakoby říkal "nebuďme rasisty, ale taky ne přílišní lidumilové", to předešlé staví do trochu jiného světla, ale zároveň má Nortona, Furlonga a hlavně - myšlenku. (20.10.2005)

Oscar 1 nominace: Herec HR - Edward Norton . . . . . . . Nouzový závěr! Velmi mi chybělo asi 20 minut na konci filmu - o střetu Edwarda Nortona s neonacistickou komunitou. Bez nich mi připadá film dosti naivní. Škoda. (11.08.2003)

Závažný film, který by se měl promítat třeba v rámci školních představení. Natočen tak sugestivně, že jsem schopen mu uvěřit i utopický názor, že holé lebky můžou přijít k rozumu. Herecký koncert Edwarda Nortona. (04.01.2003)

Édward Nórton, šá la lá la la, hej. Fotbalový popěvek se k filmu o náckovi hodí, ne? Fakt je, že tímhle filmem si u mě Norton hodně šplhnul... spolu s Prvotním Strachem a 25. Hodinou je to asi jeho nejlepší herecký výkon. O příběhu se nemíním rozepisovat, je pro něj škoda slov. Prostě mi věřte, že je vynikající a neotřelý. Anebo ještě líp, nevěřte mi a podívejte se na to, nebudete litovat. 90% mimo jiné i za výborně fungující spolupráci s druhým Edwardem - Furlongem. (28.01.2003)

Filmů na podobné téma zatím moc nevzniklo, tenhle začíná jako depresivní psychologické drama „evropského“ střihu, ale až příliš brzy se z něj vyklube jenom další moralizující „rodinný“ filmeček plný amerického patosu a na efekt sázejících zpomalených záběrů. Rušivě působily neustále přeskoky z barevného obrazu (současnost) na černobílý (minulost). Osobně bych dal přednost černobílé pro obě časová období. Kult hákového kříže obsahuje a nijak neskrývá několik výchovných prvků a ponaučení, například: „minulosti neutečeš“ a „rasismus, nacizmus a vůbec upřednostňování bílé rasy je hnus“. Což sice je chvalitebné, ale skutečně potřebujeme, aby nám to někdo podobným způsobem vtloukal do hlavy? Nebyla by větší uměřenost efektivnější? Zatímco k filmu výhrady mít lze, k výkonu Nortona nikoliv. Když jako Derek surově zabije dva černochy a následně se s vítězoslavným úsměvem nechá zatknou policií, věřil jsem mu to. Když o tři roky později rozhlašuje, že s Bílou ligou už nechce nic mít, věřil jsem mu to taky. Dokonalý chameleon. Film 60% + Edward Norton 20% = 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, JohnnyD, Pedro, Zombo, Merggie, Aluska88 (25.05.2005)

UDĚLALY TVOJE SKUTKY Z MINULOSTI TVŮJ ŽIVOT LEPŠÍM? Na snímku nejsou těžkosti jeho vzniku vidět. Film pečlivě zobrazuje cestu člověka k náckovství a zpět a samozřejmě je na něm vidět, že chce být (v dobrém smyslu toho slova) výchovným, proto občas ty patetické a zpomalené a zkratkovité pasáže, holt, někdy to vadí méně a občas víc. Proto bych to za sebe viděl tak na 90%, i přes tu skvělou dramatickou roli, kterou příběh nabídl Beverly D'Angelo. (16.02.2017)

Výborný film s vynikajícím Edwardem Nortonem o tom, že pakáž se najde mezi bělochy i mezi černochy. To snad ale ví každej, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. Na otázku jak tento problém řešit už ale snímek neodpovídá. Pokud se tedy nemá divák stotožnit s naivní myšlenkou převýchovy nácka ve vězení. Ale i kdyby byl ten film sebehloupější (a on hloupý není, jen trošku myšlenkově nedotažený), Nortonův výkon by ho stále držel nad vodou. (03.01.2009)

Když jsem dostal do výzvy film o fašounech, říkal jsem si ach bože, co to bude tentokrát, fašoun se zamiluje do koho už tu byla homo láska, láska do židovky, láska do černošky, nebo fašoun ze sociálně chudý rodiny, fašoun bez táty nebo co to bude zase za gejzír "orginality" . Omyl, tohle byl film, který měl svým konečným vyzněním dostihl a trefil přesně a silně. Ed je sice charismatickej a zajímalo by mě jak zrovna on přišel k tak skvělý postavě, ale to hlavná je tady po mě Danny v podání Edwarda Furlonga, jeho postava je totiž skutečným motorem filmu a druhý Ed ho hraje bohovsky. Přesně jsem viděl jakou měl Danny před sebou křižovatku a držel jsem palce Derekovi ať mu posvití baterkou na tu správnou cestou, protože v určitým věku bychom měli mít brášku jako je Derek co už byl na procházce peklem a umí říct, pozor chlapče, tady už jsem šel a ne je to slepá cesta. Vastně to White power téma tady beru jako podružný, silnější pro mě byl krásný bratrský vztah rozvinutý v druhý části filmu i když je ukrytý ve filmově atraktivnějším obálku a tématu. (30.01.2019)

Precenená, nekonečne naivná hollywoodska báchorka o tom, ako sa ultratvrdý neonacista v base skamarátil s ukecaným černoškom a zrazu sa z neho lusknutím prstov stal "židácky, liberálny, hippícky neger". LENŽE: hrá tam Edward Norton. A hrá tak, že aj tejto inak nefungujúcej čiernobielej limonáde pre masy musím nadeliť solídne 3 hviezdy. (30.08.2007)

Realizace zajímavé myšlenky o tom, že náprava sebevětšího lumpa je možná, je udělána sice precizně, ale stejně si myslím, že skutečnost by byla zcela jiná, jelikož já v možnost nějaké nápravy nevěřím. Možná se pletu, ale je to můj názor. (19.07.2002)

Tak tenhle film se jen tak nevidí. Režisér se nebál natočit film na téma fašismus a jeho následky. Na tomto filmu je vidět jak je důležité mít rodinu a jak se podle ní jejich dětí řídí. Finální scéna je očekávatelná ale naprosto úchvátná. A k tomu opravdu vynikající výkon Edwarda Nortona. Opravdu nemůžu dát jinak než za pět, protože jak již řeklo mnoho uživatelé přemýšlel jsem nad timto filmem ještě dlouhou dobu. (13.06.2006)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $6,719,864║Tržby Celosvetovo $23,875,127║ Mrazivo dobré, herecky brilantné. /90%/ (27.03.2006)

Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém. (06.11.2004)

Nadprumerne film dotykajici se velmi ozehaveho tematu neonacismu, ktery ma vyrazne nadcasovou platnost a zaujme opravdu vybornymi vykony a skvelym scenarem. (30.07.2002)

Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. (27.03.2006)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Skvostná, byť nikterak příjemná podívaná. (22.04.2005)

Opravdu výborný film s výtečným Nortonem a Furlongem. Film, který ukazuje, že rasismus je fakt píčovina a že tudy cesta ale fakt nevede. Skoro bez výhrad akorát ten jejich černej učitel byl možná až moc přemoudřelej. Jo a Ethan Suplee taky válí. (02.12.2005)