重慶森林
Chungking Express
Chungking Express
Obsahy(1)
Hongkongský snímek CHUNGKING EXPRESS režiséra Wong Kar-waie je v odborných kruzích považován téměř za kultovní záležitost. Milostný příběh s kriminální zápletkou je natočen v "asijsky hbitém" tempu a zároveň je dramaturgicky značně rozvolněn. Snímek je považován za vrchol režisérova specifického a formálně svobodomyslného stylu, ve kterém např. kameramané snímají jednotlivé obrazy téměř výhradně z ruky. Zachycuje milostné trable dvou policistů, kteří se vyrovnávají s tím, že je opustily jejich partnerky. Lehce načrtnuté příběhy slouží k stylově čisté a působivé studii, stylizovaně zachycující všednodenní život. Film je složen ze dvou nezávislých příběhů o lidech z okraje společnosti nebo o lidech pro společnost zcela bezvýznamných, jako jsou pašeráci drog nebo prodavačky v bufetu. Vyprávějí o samotě uprostřed davu, o neschopnosti komunikace a nenaplněné lásce. Zároveň je snímek oslavou hektičnosti přelidněného Hongkongu, "města tisíce přistěhovalců", jak se někdejší britské kolonii přezdívalo. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (119)
Dneska je pro mne velice smutny den. Videl jsem film na ktery jsem se dlouho tesil. Ted mi to teseni a radost pri jeho sledovani budou moc chybet. Jakym vsim zpusobem chvalit tuhle Wongovu bezmeznou romantiku? Co rict? Pred trinacti lety natocil tenhle borec proste film ze ktereho se dodneska vykrada. Tony, Faye a Takeshi jsou skveli. ()
Wong hýří nápady jako žonglér míčky, až má divák strach, že kdyby je upustil, zajisté ho utlukou. Jenže Wong drží otěže svého romantického filmu pevně v rukou. Že nejde natočit film, v němž se sejdou dva značně podivní lidé a podivně k sobě najdou cestu? Jde. Navíc tak, že velmi dobře. Wongovo vidění světa je nádherně hravé, plné barev, zrychlených i zpomalených záběrů přesně ve chvílích, kdy je to třeba. Mimochodem, to nasnímání rvačky bylo fantastické. ()
Chungking Express způsobuje sladce melancholické duševní rozpoložení doprovázené neodbytným nutkáním křenit se od ucha k uchu a pekelnou chutí na ananas. Tedy aspoň v mém případě. 9/10 ()
Na druhej strane planéty žije človek, ktorý má rád noc, sny, neóny, rovnaké ženy, rovnakú hudbu, rovnaké veci ... ako ja. Fajn pocit ()
Chungking Express je môj štvrtý Wongov film a konštatujem, že ma z nich oslovil jednoznačne najviac. Tie ďalšie, resp. v jeho kariére neskoršie, mi pripadali zbytočne naťahované a akési pseudoumelecké. Z Expressu pritom sála autorská úprimnosť a umelecká nezakomplexovanosť. Zprvu som mal problém sa na film naladiť a vzhľadom na moje predchádzajúce skúsenosti s režisérom som mal aj predsudky, lenže potom som pochopil, že film nesmiem brať ako nezávislý snobský art, ale ako milý romantický milostný príbeh a Wongove trademarky, ktoré mi inde pripadali gýčovo, zrazu dostávali svoj význam (trúbka, spomalovačky). Na film mám presne opačný názor, ako tvorcovia knihy 1001 filmov, ktorí si myslia, že oproti jeho ďalším filmom vyvoláva menšiu citovú odozvu a štýl vyhráva nad obsahom, podľa mňa je to presne naopak. Vzhľadom na tie ostatné diela. ()
Hodnocení přes 80%? Jste se asi všichni dočista pomátli. Nuda od začátku až dokonce, žádná zápletka a hlavně bych tomu nechal přepsat žánr. Drama, mysteriózní :) spíš komedie a fraška na téma, jaký dovedou být policisté idioti! 2-3*,24.4.2014, pc ()
Veľmi zaujímavý a podnetný film od režiséra, ktorý je údajne slávny a mne o tom ešte nikto nepovedal. Najprv som sa snažil "vysomáriť" zo zvláštnej výstavby deja, ale po neúspechu som už film vnímal bez potreby všetko pochopiť a všetkému porozumieť. Je prirodzené, že človek ako ja už nemôže byť fanúšikom takých režijných postupov, aké používa Kar-wai Wong, nechápe kultovosť diel tohto typu, ale za úspech považuje už to, že ho film neodradil, nenudil, zaujal, v niektorých momentoch nadchol, i keď necíti potrebu vidieť ho opakovane. ()
Krásně ulítlá záležitost, která je ale paradoxně nesmírně civilní. Doplněná mistrovsky zvládnutou kamerou, poslouchatelnou muzikou a jemným humorem. Stejně jako Tyler a Vavča už vím co si pustím, až budu mít 25. narozeniny (tedy v mém případě až je budu slavit po druhé). ;^) ()
Kar-wai Wong je svůj a právě díky tomu je obdivovaný a oceňovaný. Pro mě však absolutně nezajímavý. ()
Tak nevím. Začátek se mi líbil, po polovině se mi nelíbilo, závěr byl zase dobrý. Dávám 4* s vědomím, že na ně film kvalitativně má, ale nebyl to vyloženě můj šálek čaje. Tony Leunga jsem viděl už lepšího a když porovnám druhé dva filmy od Kar-wai Wonga (Stvořeni pro lásku, 2046), tak toto mě zaujalo nejméně. Nejlépe u mě asi vyšel Takeshi Kaneshiro. ()
Můj pocit z tohoto filmu - devadesátkový manifest jak prase. Jeden naprosto geniální moment (co máš rád? šéfův salát.) a fantastická sekvence s Dinah Washington a letadélkem. Ale Wong má i mnohem lepší věci. ()
Je to ako sínusoida. Kupovať konzervy ananásu kvôli tomu, že ho mala rada vaša bývalá, a navyše výhradne s dátumom spotreby 1.5., pretože máte vtedy narodeniny, je poľutovaniahodné. Čistiť cudzej žene topánky kravatou, ktorú máte stále na krku, je neprakticky submisívne. Nájsť však po príchode do bytu potopu a pomyslieť si, že buď som nechal tiecť kohútik, alebo je môj byt len precitlivený a tak sa rozplakal, je zase milo ujeté. Taká je vlastne väčšina druhej poviedky. Prvá zase dominuje obrazovou poetikou. A inštrumentálny aj piesňový soundtrack bol skvelý. No film samotný trochu moc nesúrodý na môj vkus. ()
ESTETICKÁ INŠPIRÁCIA (15.1.2012) ()
Mladší sestra / bratr (cokoliv je vám bližší) následujícího "Kar-Waie", a sice Fallen Angels. Ano, oba filmy mají mnoho společných jmenovatelů; např. podobný způsob natočení, několik stejných exteriérů, interiérů či motivů (prošlý ananas, scény s fastfoodem, bar / jukebox, totožná banka, postava letušky, procházející Indové...). Že by výsledek natáčení v přibližně stejné době? Chungking Express je však mírně odlehčenější, jedna příběhová linka sice vykazuje jistou dramatičnost, ale ta další... vás pohladí (byť v obou jsou jemné tóny melancholie). Romantika je zde hmatatelná a Kar-Wai s ní umí pracovat stejně jako s ženskou krásou (a ve výběru je stejně neomylný jako třeba Lynch). Stejně jako u Fallen Angels nezáleží na nějakém hlubokém poznání příběhu, resp. nezáleží na složitosti příběhové koncepce. Vše je tedy docela prosté (zvláště v druhé půlce), ale nechybí ani cit pro nedořečenost i moment překvapení. A věřím, že i ta asijská obdoba Dreams od Cranberries (jako kdyby čínský cover "berlínského" Take My Breath Away v režisérově debutu byl málo), všudypřítomní Mamas and Papas i filozofická moudra ("Když pláče člověk, je třeba kapesníku... když pláče byt, je s tím spousta práce.") pro vás nakonec budou potěšením. Já se sledováním bavil a bezchybný závěr s letenkou vše jen podtrhl. │90% ()
Kdyby to nebylo asijské, přišlo by mi to jako ten nejdivnější romantický film. Ale že je to asijské, tak je to vlastně úplně v pořádku a není na tom nic divného. Zvláštně propojené dva romantické příběhy, v zajímavých kulisách, s nádhernými ženami a naprosto skvěle vybranou hudbou. Jeden z těch filmů, který se vám hrozně líbí ale nedokážete o něm nic říct. ()
Můj první Wong, občas jsem při sledování kontrolovala, jestli se nejedná o chybu prohlížeče (zrychlené záběry, mrtvolky), a opájela se dravým vizuálním stylem - barevná stylizace, elipsy, rakursy, dynamický pohyb kamery. Emočně jsem si ale připadala jako postavy v druhé povídce, jako bychom se překřikovali přes přehulenou California Dreamin'. ()
Tenhle film jsem viděl mnohokrát, poprvé kdysi dávno v polovině devadesátých v nějakém artovém kině a od té doby jsem se na něj čas od času vracel. Myslím, že to bylo mé první plnohodnotné setkání s východoasijskou moderní kinematografií. Pamatuju si, že při první projekci jsem byl trochu zmatený režisérovým stylem, chvíli mi trvalo než jsem pochopil, že se nejedná o jeden příběh ale o dva, ale pochopil jsem, rychle si zvykl na neobvyklý "asijský" styl komunikace s divákem a na neobvyklé chování postav, a příště jsem si už plnými doušky vychutnával tu zvláštní a existencialisticky silnou atmosféru snímku a do podobných východoasijských filmů se postupně téměř zamiloval. Část mojí duše se zkrátka v těch hongkongských uličkách, pasážích, bistrech a malých bytech (a mezi tamními obyvateli) cítí velice příjemně, jako by tam patřila, a zpěvavý zvuk kantonské čínštiny jeví se mým uším velice lahodným a zvukomalebným (tytéž pocity ale chovám třeba i k Japonsku). ()
Už tehdy – možná již před dvaceti lety –, když jsem viděl Chungking Express poprvé, snad v neděli v noci ve filmovém klubu, mě nadchla především jeho jedinečná atmosféra, která se mi (jako mnohým jiným divákům) koncentrovala v píseň, kterou jsem měl odpradávna rád, California Dreamin’. Když jsem se na něj nyní podíval po tak dlouhé době znovu, došlo mi, že je více než hraným filmem – operou. A svým způsobem i baletem. Žádná scéna se neobejde bez promyšleného ozvučení – ruchy a hlasy města, reprodukovanou hudbou, přírodní polyfonií, nejrozmanitějšími ruchy a ovšem i dialogy, které s tím fluidním pozadím skvěle souzní. První část filmu, pro mě značně nepřehledná svou nervní ruční kamerou, mě častěji sváděla odvrátit zrak od všech těch honiček a kriminálních mikrodramat a jen a jen poslouchat, zda se rozprší. Odolal jsem pokušení a objevil v tom nelíčeném chaosu tanec, který se později výslovně rozhoří v sólových výstupech i v milostných interakcích. ()
Formálne novátorský, vo svojej dobe priam revolučný? Určite! Ale viac než to ma fascinuje sviežosť, ktorú si tento snímok dodnes zachováva. Spletitý príbeh? Možno. Ale možno sa mi len tak veľmi páčilo strácať sa v ňom. Než došlo na "o čom", už som sa naplno viezol na "o kom". A skôr než kvôli desiatkam poľahky prehliadnuteľným detailom a skrytým finesám sa ku Chungking express budem vracať pre jeho pohlcujúcu atmosféru a kvôli v tom najčistejšom možnom zmysle slova živočíšnym postavám. Zas ma raz dostali. ()
Chvílemi mě zasněně melancholická atmosféra Wongova majstrštyku míjela a taky jsem si díky němu vypěstoval doživotní alergii na Mamas and Papas,jenže... Ten film má prostě kouzlo.Styl,jakým je natočený,dalece převyšuje jeho obsah,ale ve dvou nesourodých příbězích dvou různých policistů je tolik vjemů,tolik nevyrčenýc pocitů,tolik magické exotičnosti,že z něj můžu čerpat ještě několik dní.Navíc žeru Tonyho Leunga.Takže vlastně velká spokojenost a druhé zhlédnutí jisté. 85 % ()